V únoru roku 2001 Ministerstvo vnitra ČR registrovalo nové brněnské Německé jazykové a kulturní sdružení /Deutschen Sprach –u. Kulturverein e.V.DSKV Brun/. Pod tímto nevinným názvem se může skrývat i vážné mezinárodní riziko.
Uvedené sdružení je de facto agenturou BRUNY, jednoho z nejagilnějších oddílů SL, sdružujících bývalé stoupence třetí velkoněmecké říše, odsunuté z Brna, se sídlem v Německu /Stuttgart/ a v Rakousku /Vídeň/. Bruna neoživuje jen jeden ze starých románsko-germánských názvů Brna. V obou zahraničních základnách Bruny působí nemálo radikálních stoupenců revanšistických interpretací dvaceti programových bodů SL. Mnohé tyto revizionistické požadavky bohužel podporuje i nový oficiální program nejsilnější politické strany v SRN, CDU/CSU – do roku 2006. /Viz Česká a slovenská otázka v soudobém světě, Konvoj, Brno 2004, str.366/.
Jaké zaměření v nové brněnské Bruně převládne, se teprve ukáže. Zatím oficiálně užívá „jen“ v podstatě nacistickou verzi znaku Brna z doby Hitlerovy třetí říše. Pamětníci také potvrzují, že veslařský klub Bruna v Brně-Pisárkách byl ve 30. letech jedním z nacistických center. V té době, v posledních čs. demokratických volbách r.1938 celých 90% „sudetských“ Němců podpořilo pronacistickou stranu.
Rozhodující iniciátoři, zakladatelé i funkcionáři nové brněnské Bruny pocházejí zřejmě ze základen v Německu a v Rakousku. Předsedou brněnské Bruny je např. u nás komerčně činný občan SRN, uznávaný odborník na otázky „Východu“, údajný absolvent vysoké školy v býv. Sovětském svazu a bývalý tlumočník čelných představitelů NDR. Platné zákony ČR se v tomto případě zřejmě obcházejí hlášením jiných, zástupných jmen. Významným aktivistou brněnské Bruny se stal ředitel soukromého Prvního německého zemského gymnázia v Brně, který již poněmčil i psaní vlastního českého jména a který byl vyloučen z brněnské ČSSD za její rozvracení.
Samo založení brněnské Bruny je navíc spojeno s podezřelým, dosud neuzavřeným incidentem. Před dvěma lety příznivci Bruny údajně odcizili adresář více než 300 členů jiného Německého kulturního sdružení – region Brno z.s. DKVRB bez vědomí příslušné předsedkyně. Takto „získané“ adresy využili k pozvání adresátů osobním dopisem na lákavý výlet za hranice ČR, kde jim slibovali “hory doly“, když vystoupí z dosavadního „kulturního sdružení“ a založí nacionálně radikálnější svaz pod patronací Bruny stuttgartské a vídeňské.
Podle posledních údajů předsedy brněnské Bruny takto přestoupilo asi 43 členů. Mezi vykazovanými členy jsou zřejmě i neregulérní pseudočlenové a pseudofunkcionáři z řad zahraničních stoupenců Bruny. Pokus o údajné „vytunelování“ DKVRB uspěl zatím částečně: více než polovina původních členů, asi 150, zůstala DKVRB věrná, nepřestoupila. Obavy z dalších rozvratných snah však trvají.
Dokladem nebezpečné eskalace konfrontací jsou silácké výrazy i hegemonistické snahy některých představitelů brněnské Bruny v jejich novém zpravodaji Kleiner Brünner Gassenbote . Ve vánočním čísle nedávného roku byla např. představitelka DKVRB, známá i svými antinacistickými postoji, obviněna z užívání „diktátorských metod“.
Rychlost, způsob a pompa, s jakou SL otevřel svého času svou „ambasádu“ v Praze, za vydatné asistence našich významných „mnichovanů“, jsou též výmluvné. Rizika prosazování konfrontačních stanovisek SL, která jsou v evidentním rozporu s jednomyslným usnesením PSČR z 23.3.2002 i s Česko-německou deklarací z ledna 1997, ve 23 institualizovaných setkávacích střediscích občanů německé národnosti v ČR i v odcizených médiích ČR tím nepochybně nebezpečně vzrostla.
Nelze vyloučit, že jde o součást ofenzivy revanšistů SL, která má uskutečnit „sen“, vyslovený předsedou LS B. Posseltem o svolání jednoho z dalších sněmu SL do Brna. Historicky první jednání SL v ČR by mělo zřejmě vytýčit směrnice k plnému využívání kvalitativně nových možností, daných rozšířením EU. Skrývaným silným motivem sněmu SL např. r. 2004 je nepochybně i aspoň tiché připomenutí 100. výročí založení předchůdkyně Hitlerovy NSDAP, totiž sudetoněmecké DNSAP, Německé nacionálně socialistické dělnické strany v Trutnově r.1904. Pro pokusy o převrat a zneužívání národní i sociální otázky v zájmu protidemokratického a protistátního velkoněmeckého hegemonismu byla v ČSR r.1933 zakázána. Mnozí tzv. sudetští Němci se dodnes vydávají za oběti A. Hitlera. Ve skutečnosti se vůdce třetí velkoněmecké říše učil nacismu i od vůdců sudetských. První biblí nacismu není totiž Mein Kampf A. Hitlera, ale Der nationale Sozialismus, vydaný sudetoněmeckým předákem R.Jungem /1882-1945/ již r.1919.
Rozhodující účast většiny tzv. sudetských Němců na likvidaci československé, nejlépe fungující demokracie na východ od Rýna, i jejich nemalý podíl na rozpoutání vražedné druhé světové války zůstává smutnou, varující historickou skutečností.
Dovětek. Uvedenou sondu ke kořenům SN „nacionalismu“ a revanšismu otisklo Národní osvobození již r. 2003 /č.17/. Předsedkyně demokratické složky německé menšiny /DKVRB, Dora Müllerová/ již bohužel zemřela. Potenciál aktivit revanšistů nebezpečně sílí. Do poslední chvíle se např. snažili znemožnit instalaci pomníku jednoho z největších demokratických státníků 20. stol., presidenta ČSR, E.Beneše, před budovou PF MU v Brně /2010/. Podobné provokace jsou již zřejmě součástí širších záměrů, znovu jde o osud všech. Zatímco u nás účastníci a pamětníci čs. demokratického odboje vymírají a rozhodující většina médií i hospodářství ČR je odcizená, v čele SL je nová agilní generace houževnatých pokračovatelů s předsedou B. Posseltem, poslancem EP. Pokusili se sabotovat i přijetí ČR do EU r.2004. Současné napadání Trianonu /součásti Versailleské mírové smlouvy po 2. světové válce/ útočí zase na existenci SR a další sousedy Maďarska. Rovněž ignorování Postupimské dohody Spojenců z r.1945 je stále patrnější a riskantnější. Probíhá zřejmě postupná koordinovaná ofenzíva, zpochybňování výsledků obou světových válek, oživování Velkouherského, Velkorakouského a Velkoněmeckého revanšismu a neonacismu, která již začíná ohrožovat demokracii i stabilitu celé Evropy, postižené navíc nemalou krizí.
Prof.PhDr. Bohumír Blížkovský, CSc.
Webové stránky: www.ceskenarodnilisty.cz