Požadavek na odstoupení z EP poslance Libora Roučka

za jeho omluvu sudetským Němcům

a k vyloučení z řad ČSSD


Protinárodní a protilidová činnost europoslance Libora Roučka kulminovala na 37. panevropských dnech v Lindavě, kde se nejen lokajsky omlouval příslušníkem odsunutých nacistů, ale odvážil se i hrubě napadat presidenta naší republiky.

K jeho zvolení přispěla jako tradiční volič ČSSD i naše rodina. Ale na rozdíl od pana Roučka se snažíme žít tak, abychom se za svůj život nemuseli stydět.

Jeden náš strýc byl důstojníkem československých legií v Rusku, další jako Sokol bojoval na počátku 1. republiky proti agresi komunistického Maďarska na Slovensku. Před likvidací naší rodiny nás v době heydrichiády zachránil zárukou za celou obec tehdejší starosta - bývalý legionář. Otec dostal za odboj proti nacismu diplom tehdejší státní správy. Bratr jako mladistvý byl v 50. letech odsouzen s kamarádem za protistátní činnost k neohraničené převýchově v lágru v Zámrsku u Vysokého Mýta, kde strávili 27 měsíců.

Pokud někdo z rodiny poslance Roučka za Protektorátu pomáhal okupantům, tak měl být odsouzen v r. 1945. V záporném případě nelze jeho čin prominout. Svoji omluvou

Se zařadil do kategorie kolaborantů typu sxministra Emanuela Moravce, jehož syn bojoval v řadách SS. Soudu národa se vyhnul sebevraždou sebevraždou.

Náš národ byl nacisty určen k likvidaci nebo k odsunu na Sibiř. Téměř všichni sudeťáci volili nacisty a přihlásili se k občanství tehdejšího nacistického Německa. Část se znalostí češtiny sloužila u zločinného gestapa. Naši občané měli během 2. světové války jen o něco menší ztráty než V. Britanie, která stála nějaký čas osamocena v boji proti fašismu.

Z 360 tis. obětí daleko největší část tvořili civilisté. I když jsme po určitou dobu nebyli s Německem ve válečném stavu. Ztráty důstojnického sboru jsme měli daleko vyšší než válčící státy. Jen Sokolů popravili nacisté - často jen k odstrašení - 3,5 tisíce. Za příslušnost k odboji se likvidovaly celé rodiny. Odsun byl výsledkem rozhodnutí vítězných mocností k odstranění další možné příčiny války a tzv. Benešovy dekrety s vlastním odsunem Němců neměly nic společného.

Němci u nás za 1. republiky měli relativně daleko více škol než Češi - např. 2 vysoké školy technického směru na 3 miliony obyvatel - tedy trojnásobek oproti Říši. Spoustu tiskovin v němčině stejně jako divadel a dalších kulturních zařízení.

Bylo jim ale zatěžko zvládnout nutnou dvojjazyčnost na úřadech a vzdát se dřívější neomezené ekonomické nadvlády nad původním obyvatelstvem. Viz proklamace již z r. 1901 sudefáků ze Žatce: "Zcela nepřijatelné je vystupování podružného českého lidu v německých Čechách. Nejdrzejším způsobem roztahuje se tento hluboce pod námi stojící národ na německém území. Nadešel čas k bezohlednému boji za německé právo. Žádný Němec již nemůže popřát přístřeší a bydlet se svým úhlavním nepřítelem!!"

Na krutý pangermanismus doplácel během historie nejen náš národ, ale celá Evropa. Agresivní Germáni vyvraždili Polabské a Pobaltské Slovany (Lužičtí Srbové a Kašubové jsou jen výstražný zbytek) a vyvraždili či poněmčili Prusy. Pro lidstvo připravili časté krvavé lázně, které vyvrcholily 2. světovou válkou. Ze zhruba 53 mil. obětí zahynulo přes 35 milionů Slovanů! Z 5,5 milionů původně zajatých. vojáků někdejší Rudé armády jich nepřežily 3 miliony!

Před naším národem se zhanobí každý, kdo se přidá k německému landsmanšaftu. A mohou to být i lidé v něčem zasloužilí - jako například exprezident Havel, který se zostudil i propagací „humanitárního bombardování Jugoslávie“ či Petr Uhl, jinak vynikající disident a ochránce lidských práv, přijetím vyznamenání Landsmanšaftu, David Vondráček za zveličování německých civilních ztrát. A zcela na okraji pak stojí pseudoumělec a provokativní sochař Černý hanobící oběti nacismu (natírání tanku) a urážející náš národ…

František Truxa

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz