Povědomí 60-leté historie

Výroční přijetí Svazu vyhnanců (SV) v Berlíně

Také v letošním roce znovu nabídla Katholische Akademie v centru Berlína místo pro výroční přijetí organizace vyhnanců, které proběhlo již koncem března vzhledem k nadcházejícím volbám do Spolkového sněmu.

Předseda SV - poslanec Bernd Fabritius připomněl ve svém pozdravu na přijetí, které poctila opakovanou účastí německá kancléřka,  27. říjen 1957, kdy proběhlo sloučení Svazu německých vyhnanců a Asociace krajanských spolků - skutečné datum založení SV před 60 lety. Také připomněl Chartu německých vyhnanců z roku 1950, s důležitými cíli: dodržování lidských práv, sebeurčení národů a etnických skupin, zákaz vyhánění, deportace a nezákonného vyvlastnění a podpory porozumění mezi národy. Charta je stále základem politické práce vyhnanců, kterou také shodou okolností v týdnu před přijetím ocenila kancléřka, ve své internetové prezentaci „Kanzlerin Direkt" , jako skvělou práci vyhnanců.

Nepolitický charakter SV opět prokázala přítomnost mnoha politiků z Evropského parlamentu, regionálních parlamentů a hlavních stran. Zvláště srdečně uvítal Fabritius profesorku Moniku Grüttersovou, státní ministryni pro kulturu a média, která vykonala mnoho pro rozvoj a podporu kultury vyhnanců. Také předsedkyně Nadace Centra proti vyhánění, poslankyně Erika Steinbachová, byla vřele uvítána. Byla Fabritiusovou předchůdkyní v letech 1998 až 2014. Fabritius pochválil práci nadace, která bude doplňovat svou úspěšnou výstavu čtvrtou sekcí … „Zmizelo - Místa, které již neexistují“.

Kromě Rolanda Jahna, spolkového zmocněnce pro archiv Stasi, a Gunduly Bavendammové, ředitelky spolkové Nadace „útěku, vyhnání, smíření“ (NUVS), byla přítomna profesorka Beate Rudolfová, ředitelka Německého institutu pro lidská práva, kterou na svém posledním zasedání přijala za člena správní rada SV. Na recepci se také dostavili někteří diplomaté, jako apoštolský nuncius Nikola Eterovic, velvyslanci Egypta, Arménie, Chile, Rumunska a Ukrajiny. Z Polska se zúčastnil mluvčí Svazu německých menšin z Federalistické unie evropských národností, Bernhard Gaida. Fabritius mu řekl, aby vzal na vědomí, že obavy německé menšiny  jsou také obavami SV.

Na politický vliv diskusí (slovních soubojů) Fabritius poukázal na příkladě dvou nedávných záležitostí: Od srpna 2016 bylo přijato již téměř 20.000 žádostí o odškodnění německých nuceně nasazených spolkovým úřadem, a byly již i částečně vyplaceny. Ještě do konce roku může být žádost podána, měl by být povzbuzen každý, jehož se to týká. Formuláře poskytuje SV. Poukázal také na to, že je zapotřebí korigovat věkové schéma pro navrátilce, což se týká především Němců ze zemí bývalého Sovětského svazu.

Pak promluvila německá kancléřka Angela Merkelová, která zavedla výroční přijetí  bezpečně do svého kalendáře. Jsou aktuální informace, že více než 6.500 lidem, kteří přišli do Německa jako navrátilci od roku 2013, bylo usnadněno sloučení rodin. Vzhledem k současné německé menšině v Polsku, je tento rok Německo připraveno dát 24 milionů eur na zachování totožnosti a zlepšení situace německé menšiny. Tyto informace dominovaly delší řeči Merkelové. Osobně moc pozdravila zástupce německé menšiny v Polsku, a řekla: „V poslední době jsme se viděli navzájem ve Varšavě (SdZ 7/2017). Vím o nějakých těžkostech vaší práce. Mám tu čest jménem všech ostatních vás ujistit, že budeme pracovat ve vašem zájmu."

Většinu svého projevu však věnovala problému, jak může být udržena naživu paměť vyhnanců ve společnosti, 72 let od konce druhé světové války: „Jak můžete svůj osud ukotvit v naší národní paměti“. - Jednak pomocí vzpomínek na oběti útěku a vyhnání, jejichž den bude v Německu 20. června již potřetí. Potom pomocí péče o německé kulturní dědictví ve východní Evropě, jejíž koncepci se věnuje spolková ministryně Grüttersová. Mohl by k tomu  přispět i pro rok 2024 plánovaný Kantův rok, který vzpomene 300. výročí Immanuela Kanta, vynikajícího filozofa osvícenství, který žil a učil v Königsbergu ve východním Prusku. Na začátku svého projevu Merkelová také zdůraznila, že „při podpoře živého povědomí o historii musíme vždy také rozvíjet smysl pro aktuální dění“.

Na konci kancléřka vzpomněla Spolkovou nadaci NUVS a její ředitelku Bavendammovou, která se zavázala k náročnému úkolu, přibližovat příčiny, souvislosti a důsledky etnických čistek ve 20. století širokému publiku. Doufá v rychlý postup stavebních prací: „Po tolika letech již chceme něco vidět.“

Konečně zmínila i poslance Hartmuta Koschyka, který byl na cestě v zahraničí, aby mu poděkovala za jeho práci komisaře pro navrátilce a národnostní menšiny, navíc také za desítky let jeho práce pro vyhnance. Koschyk již nekandiduje do sněmu a pravděpodobně opustí velkou vnitrostátní politiku, což by byla skutečná ztráta. A my k tomu připojujeme, že také pro opakovaná úspěšná výroční přijetí SV na politické scéně v Berlíně.

Ulrich Miksch, Sudetendeutsche Zeitung, 7.4. 2017, str. 1-2

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf