František Truxa
Prognostik a disident Dolejší již těsně po „sametové revoluci“ ve své nezapomenutelná Analýze listopadu 1989 předpověděl nejen stamiliardy náhrad, které budeme muset platit za podporu našeho disidentu a boj proti komunismu, ale i rozbití Československa a již tehdy předvídal degradaci národa spojenou s nebezpečím jeho sebezničení.
Každý národ má své kolaboranty a platí to i pro nás. Z poslední doby byl příkladem protektorátní ministr Moravec, vlastizrádci jako Přeučil a nebe Čurda. Totalita, která propagovala internacionalizmus národní hrdosti příliš neprospěla, ale nebyla v tomto směru zkázonosná.
K "lámání chleba" došlo až „vítězstvím demokracie“. Proti rozbití republiky byli v podstatě jen představitelé levice, ale jejich síly k odvrácení katastrofy nestačily. A je slabá útěcha v tom, že současné vztahy Čechů a Slováků jsou dlouhodobě optimální. Citelné jsou pro oba národy stamiliardové ekonomické ztráty a oslabení mezinárodní prestiže.
Ale podstatu počátku ztráty národní hrdosti odhalil i někdejší ministr školství O.Liška. Tento příznivec a oblíbenec odsunutých Němců se staví razantně proti vzácně kladné části programu ministra Dobeše se snahou o podporu výchovy k národ.hrdosti na školách. Podle nedávných sociologických průzkumů patří naše mladá generace k nejvíce odnárodněním v Evropě. A nejen to! Zatímco asi 73% Němců je nejdříve Němci, pak teprve v druhé řadě cítí se být Evropany, pak u nás takovýto průzkum, ač zatím nebyl proveden, by zřejmě skončil téměř opačně. K této skutečnosti přispívá i řada sociálních demokratů, kteří se zřejmě cítí být nejdříve Evropany a pak Čechy. K tomuto proudu však též patří, a zřejmě mnohem výrazněji, stoupenci TOP 09 a KDU-ČSL. V nedávné době K. Schwarzenberg německým novinám nezapomenutelně prohlásil, že se cítí jako Böhme nikoliv Tscheche. Cítí se snad jinak sudeti? Nikoliv! Stejně tak.
Výchova k národní hrdosti by měla náležet nejen školám, ale i veškerým médiím republiky. Jaká je však skutečnost? Většina českých novin je v německých rukou. ČT je někdy ještě proněmečtější než tento tisk. Tuto výchovnou funkci, bohužel, zatím plní jen tzv. alternativní média, česká, vlastenecká. K nim patří i České národní listy a Křesťanský sociál. Jejich dosah je však dosud značně omezený.
Jsou u nás i jinak vysoce zasloužilí občané, jako je např. disident a publicista Petr Uhl, který v tomto směru, jak se domnívám, vystupuje rovněž negativně. V současnosti, kdy je možné k žádné národnosti se nehlásit nebo uvést třeba dvě, projevuje snad i radost nad tím, že k "žádné" národnosti se ve statistických dotaznících nehlásilo přes 2,7 mil. lidí, což je 16krát více než před deseti lety. On sám uvedl, pokud si dobře pamatuji, u sebe neexistující národnost evropskou a československou. I u něho je ale potřeba brát v úvahu, že je vítaným účastníkem sudetoněmeckých sjezdů v NSR, že je nositelem sudetoněmecké ceny Karla IV., jak o tom píše tiskový orgán Sudetendeutsche Zeitung.
Demokracie je nejlepší systém, který ale lze zneužít. Přes nedávno zveřejněné výsledky, v nichž se asi 69% dotázaných vyslovuje proti církevním restitucím, přesto, že počet věřících klesl od posledního sčítání lidu o miliony, vláda dál připravuje církevní restituce, ač žijeme v období ekonomického útlumu. Budeme si na církevní restituce půjčovat další miliardy? Vládě „rozpočtové odpovědnosti“ by to zřejmě nedělalo problém. Bylo by jistě slušné, a i k církvím ohleduplné, kdybychom diskusi o možných restitucí odložili do vhodnější doby. V demokratické společnosti vláda je přece povinna ctít zásadu „hlas lidu, hlas Boží“.
Proti našemu národu působí i řada dalších vládních „opatřeních“, která směřují k propadu vzdělanosti, k placení studia na vysokých školách, k omezení autonomie vysokých škol, v sociální oblasti pak ke snížení řady dávek, což povede k pauperizaci stále většího počtu našich spoluobčanů. Tyto tzv. reformy ohrožují již i naší existenci.
Jistě i proto zemřelá předsedkyně ČSBS, Anděla Dvořáková, prohlásila, že málokdy v historii se našli pokornější lokajové, než jsou ti naši. Všichni víme, kdo k nim patří. Současný předseda ČSBS, Jaroslav Vodičky, vyslovil své obavy z hnědnutí naší společnosti.
Nesmíme být již dále lhostejní k tomu, co se v republice děje. Jde nejen o nás jako o jednotlivce, ale o náš stát, národ, jazyk i kulturu. To jsou hodnoty, o které již v dřívější době určité zahraniční síly, např. i sudetoněmecký landsmanšaft, rozehrály svou hru, samozřejmě za pomoci novodobých kolaborantů, kteří by mohli i asistovat u připravované a řízené „sebevraždy“ národa. Zastavme je!
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz