Povede politická krize v Makedonii k revizi hranic v Evropě?

Balkánský uzel

V Makedonii neutichají masové protesty. Začaly poté, co opoziční Sociálně demokratická unie vytvořila koalici se třemi albánskými stranami a potřebovala od prezidenta George Ivanova mandát k sestavení nového vládního kabinetu. Hlava státu odmítl. Proalbánská koaliční vláda – přímé ohrožení svrchovanosti republiky. Dát Albáncům status státotvorného národa a zavedení speciálního režimu s Kosovem a Albánií by mohlo mít za následek zmizení Makedonie z mapy Evropy a další válečný konflikt na Balkáně. Povede-li krize k rozpadu země, vytvoření Velké Albánie a revizi hranic uvnitř Starého Světa – to je v materiálu RT.

Ruka Západu

Řešení prezidenta Makedonie bylo západními politiky přijato negativně. Vysoká představitelka EU pro zahraniční záležitosti a bezpečnostní politiku Federica Mogherini vyzvala Ivanova, aby přehodnotil svoje rozhodnutí. Ve stejném duchu se vyjádřil eurokomisař Johannes Hahn a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Velvyslanec USA v Makedonii Jess Baily vyjádřil zklamání Washingtonu z prezidentova postoje.

„Takováto reakce byla naprosto předvídatelná – USA a EU od samého začátku makedonské krize stály na straně opozice“. „USA a EU v této krizi jednoznačně sympatizuje s opozicí“, komentoval situaci pro RT Paul Kandel, vedoucí sekce Evropského institutu Ruské AV pro etnické a politické konflikty, „Gruevski (expremiér Makedonie Nikola Gruevski – pozn. RT) je omrzel, i když předchozích sedm let Evropská komise poskytovala samá pozitivní hodnocení o Makedonii, o situaci v zemi a pravidelně doporučovala zahájit přístupová jednání o vstupu Makedonie do EU. Nedošlo k tomu jenom proto, že to Řecko vetovalo. Z téhož důvodu nevstoupila Makedonie do NATO. Ale říkat, že EU a USA měly za cíl sesadit Gruevského, nelze. On je plně jejich člověk, prováděl prozápadní politiku, jediné, co neudělal, nepřipojil se k protiruským sankcím. Ale byl pro EU a NATO“.

„Ruské ministerstvo zahraničí odsoudilo zasahování západu do vnitřních záležitostí Makedonie“.

„Západ podporující ultimativní požadavky Albánců se prostřednictvím albánské menšiny snaží ve Skopje dostat k moci porážkou ublíženou opozici a tím podkopává ústavní základy státu“, říká se v komentáři Ministerstva zahraničí Ruska.

Podmínky dohody

K politické krizi se schylovalo v Makedonii již dlouho. V květnu roku 2015 opozice obvinila bývalého premiéra Makedonie Nikolu Gruevského z korupce a požadovala vypsání předčasných parlamentních voleb. Termín hlasování v parlamentu byl několikrát odložen a nakonec 11. prosince 2016 se volby konaly. S malým rozdílem vyhrála „Demokratická strana Makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) – 51 mandátů, „Sociálně demokratická unie Makedonie (SDSM)“ – 49 mandátů. Zbývající místa v parlamentu obsadily „Demokratická unie pro integraci“, hnutí „Besa“ a „Albánská aliance“. Nicméně, vítězství ve volbách nepřineslo VMRO-DPMNE parlamentní většinu, má 120 křesel, a VMRO-DPMNE nebyla schopna sestavit vládu. Této situace využil lídr opoziční strany SDSM Zoran Zaev, domluvil se s představiteli albánské menšiny a vytvořili v parlamentu koalici a jako „odškodnění“ slíbil, že provede v Makedonii ústavní reformy.

58b97bb2c46188526f8b4623

„Zaev, aby byl schopen sestavit vládu, vstoupil do koalice s třemi albánskými stranami, které v lednu vytvořily jednotnou platformu s požadavky vůči makedonskému státu, aby jim byl udělen status státotvorného národa, se statusem albánského jazyka jako úředního a hlavně – požadují vytvoření speciálního přeshraničního režimu mezi Albánií, Kosovem a Makedonií“, řekla v rozhovoru pro RT vědecká pracovnice sekce Evropského institutu Ruské AV pro studium Černého a Středozemního moře Jekatěrina Entina. „ Platforma vznikla za přímé podpory Tirany, což vzbuzuje přirozenou nelibost prezidenta Makedonie Ivanova. Nechtěl dát právo sestavovat vládu opozici, která bude takovouto koalicí“.

Protest občanů

Hrozba „albanizace“ země přivedla do ulic makedonského hlavního města protestující občany. Neklid se rozšířil i do jiných měst. V Makedonii probíhaly mnohatisícové protestní demonstrace několik dní.

„ Se znepokojením konstatujeme, že politická krize v Makedonii je způsobena hrubým vnějším vměšováním se do vnitřních záležitostí této země, a prohlubuje se“, sdělilo Ministerstvo zahraničí Ruska.

Mítinky probíhají pod heslem „Za společnou Makedonii“. Protestující žádají EU, aby uznala jejich stát pod názvem Republika Makedonie a odsoudila zasahování předsedy vlády Albánie do vnitřních záležitostí jejich státu.

Nicméně, v souladu s literou zákona, požadavek opozice obdržet mandát na sestavení vlády, je oprávněný. Podle Kandela, prezident tento mandát udělit musí. To, že to nedělá, je formálně nezákonné. Zákonné východisko z této situace právní expert nevidí.

„Myslím, že je nejvíc pravděpodobné, že dojde k explozi masového charakteru z té nebo oné strany“, řekl Kandel. „V tomto smyslu je mi smutno z budoucnosti Makedonie. Není vyloučena varianta, že Makedonie přestane existovat jako stát“.

Dle názoru Entiny, to, co se teď děje, bude mít vážné důsledky jak pro Makedonii, tak pro všechny post-jugoslávské země“.

58b97bb3c46188526f8b4624

Řetězová reakce

„Jestliže právo sestavit vládu dostane opozice, tak to otevře cestu ke sjednocení Albánců do jednoho státu“, vysvětlila Entina. „To nás vrací zpět k odvěkým balkánským etnickým otázkám, které existují ve všech post-jugoslávských zemích, zejména v Bosně. V případě realizace albánského plánu na sjednocení je těžké předvídat další vývoj událostí na Balkáně, ale lze garantovat, že nacionální otázky vystoupí do popředí. Podpora těch nebo oněch různými světovými silami může vést k velmi smutným následkům v regionu“.

„Podle experta, požadavek Albánců na poskytnutí jim statusu státotvorného národa představuje precedens jak v rámci regionu, například v Černé Hoře, kde je 40% Srbů a nemají status státotvorného národa, tak i v celoevropském měřítku. Řetězová reakce by se mohla rozšířit i do dalších zemí EU“.

Projekt „Velká Albánie“

Podmínky, za kterých se albánské politické síly dohodly na vstupu do koalice s SDSM, plně odpovídají koncepci vzniku Velké Albánie. Tento projekt se objevil v 19. století. Jeho podstatou je sjednocení všech území s převahou albánského obyvatelstva nad státotvorným etnikem.

Dle Kandela, Makedonští Albánci sní o Velké Albánii. Ale pro makedonské Slovany by to znamenalo konec jejich státnosti.

„Makedonci se s aktivní podporou vedoucích představitelů EU a USA pokoušejí vytvořit „albánskou platformu“, stanovenou v Tiraně, v kabinetě premiéra, pod mapkou tzv. Velké Albánie, ilustrující územní nároky na rozsáhlá území sousední Černé Hory, Srbska, Makedonie a Řecka. Je zvláště znepokojivé, že do této aféry byli zapojeni i aktéři jednostranně vyhlášené nezávislosti Kosova. Považujeme takovéto jednání za mimořádně nebezpečné, za hrozbu rozpadu makedonské státnosti a destabilizace na celém Balkáně“, říká se v komentáři Ministerstva zahraničí Ruska.

Je třeba poznamenat, že na makedonské území si dělají nárok nejen Kosované a ideologové Velké Albánie. Mezi stoupenci rozpadu Makedonie jsou také Řekové a Bulhaři, kteří mají také svoje představy o získání částí území balkánského souseda.

Ilja Ogandžanov, 04.03.2017

N woo.org

Zdroj: ttps://russian.rt.com/world/article/364863-makedoniya-balkany-krizis-evropa-granicy