Populismus a síla slova

26. brněnské sympozium „Dialog uprostřed Evropy“

(1. část)

Více než 300 účastníků se zaregistrovalo na 26. brněnské symposium „Dialog ve středu Evropy“ na víkend Květné neděle, které bylo organizováno Sdružením Ackermann-Gemeinde a Společností Bernanda Bolzana.

Důvodem popularity bylo pravděpodobně aktuální téma - „Síla slova (Die Macht des Wortes). Bylo orientované na společnost a zneužívání komunikace populisty“. Výrazně se však lišily zkušenosti a hodnocení tohoto mediálního jevu, na jedné straně německých účastníků, na druhé straně účastníků ze střední a jihovýchodní Evropy.

Po uctění památky obětí teroristického útoku ve Stockholmu, zahájil tematickým úvodem Martin Kastler, spolkový předseda Ackermann-Gemeinde. Odkazoval se na „brutalizaci jazyka a chování k sobě navzájem“ a apeloval na účastníky, aby se intenzivněji zabývali informačními procesy ve společnosti, v asociacích  a v sociálních médiích. Moc slov nabývá „velkého, důležitého významu“ míní. „Brutalizace jazyka a zhoršení jednání začíná u nás samotných. Každý by měl reflektovat kriticky sám sebe. "

Zazněly uvítací projevy řečníků k tematické konferenci. Brněnský starosta Petr Vokřál mluvil o zlu, které působí populisté. „Proti modernímu populismu se musí bojovat,“ zaujal jasnou pozici pro pravdu a rozum, stejně jako pro bezkonfliktní řešení problémů.

„Kvalita je často nahrazována množstvím. Falešné zprávy jsou zlem naší doby, „zahájil Tomáš Jan Podivínský, velvyslanec České republiky v Německu, a mají silný vliv na kulturu a společnost. Jako urážející pro Čechy nazval použití slova „Tschechei" (Československo) v německém jazyce, zejména proto, že výrazně připomíná nacistickou éru. „Ale termíny nesmí stát vztahům mezi státy a lidmi v cestě“. Velvyslanec žádal o jednání o podpoře vhodných programů a institucí. „V dobách rychlých informací a polopravd roste význam důvěryhodných zdrojů informací.“

Důležitost dialogu a význam Česko-německé deklarace, přijaté před 20 lety, zdůraznil v jádru svého pozdravného vystoupení rakouský velvyslanec v Praze, Alexander Grubmayr. Ale také dal jasně najevo, že je dnes velká snaha dávat jednoduché odpovědi na složité otázky a vyvolávat strach. Vždy bylo důležité „poslouchat slova a vnímat záměry ostatních.“

Na význam slova v Česko-německé deklarace z roku 1997 a související možnosti „nového světa, soužití obou národů a prohloubení spolupráce,“ upozornil český ministr kultury Daniel Herman. Informoval také o negativních reakcích v České republice na svůj pozdrav na Sudetoněmeckém dni 2016 v Norimberku.

Pro zaneprázdnění nebyl přítomen spolkový ministr pro výživu a zemědělství a spolupředseda Česko-německého diskusního fóra, Christian Schmidt - jeho pozdrav přednesl Martin Kastler. Podle Schmidta je Česko-německá deklarace z roku 1997 „mimořádným výkonem německé a české diplomacie“ a znamená rozhodující průlom ve vztazích mezi oběma národy. Jako méně pozitivní „vidí aktuální dění v Evropě i mimo ni: uprchlická krize, terorismus“, „Brexit", válka na Ukrajině, politika Donalda Trumpa. S Velkou Británií musí EU interně najít schůdné řešení,“ ale ne rovné zacházení. Evropa nesmí podléhat populistům. Populistické aberace musíme odhalovat a mluvit jedním hlasem", říká Schmidt.

Na téma "Síla slova : protiklady národních vyprávění ve střední Evropě" vystoupil s úvodním projevem rakouský právník a politolog prof. Dr. Anton Pelinka, úřadující od roku 2006 v Budapešti. „Slova nejsou neutrální,“ řekl na začátku svého projevu, a proto jim také musíme věnovat velkou pozornost.

Sudetendeutsche Zeitung, 28.4.2017, str. 1

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf