Tereza Spencerová
Uplynulé dva dny v kostce: Sýrie ratifikovala konvenci o chemických zbraních, USA chtějí něco „víc“, Kerry přišel o zdroj „expertních analýz“, ale v Ženevě dál vymýšlí, jak zarazit mírové řešení, a CIA mezitím dodává rebelům těžké zbraně a obrněná vozidla…
Je nejspíš obrovskou ironií osudu (anebo jsme už tak mediálně zmanipulovaní, že nám to tak připadá), že bývalý důstojník KGB a proklínaný autoritář dokonale válcuje nositele Nobelovy ceny za mír, přinejmenším pokud jde o hledání takového řešení konfliktu v Sýrii, které by neobsahovalo raketové útoky a bombardování. Zatímco Barack Obama ve svém úterním projevu otevřeně diktátorsky tvrdil, že má i bez souhlasu OSN či Kongresu stále „právo nařídit vojenské údery“ a že americké ozbrojené síly zůstávají v pohotovosti „pro případ, že diplomacie selže“, Vladimir Putin reagoval komentářem v New York Times, v němž na jedné straně konstatoval, že by si USA dál měly uchovat vůdčí roli ve světě, varoval ale, že všichni ti, kdo považují Spojené státy za „výjimečné“ a stojící nad ostatními – a to si očividně myslí i prezident Obama – představují „extrémně nebezpečný“ myšlenkový systém, pokud se mezinárodních vztahů a globálního míru týče. Text adresovaný „přímo americkému národu a jeho politickým vůdcům“ připomíná, že svět musí respektovat struktury nastolené vznikem OSN, pokud se chce vyhnout hrůzným důsledkům, které mohou nastat, pokud se USA rozhodnout zaútočit na Sýrii bez souhlasu mezinárodního společenství. „Případný útok Spojených států na Sýrii, bez ohledu na rozhodný nesouhlas mnoha zemí a významných politických a náboženských vůdců, včetně papeže, vyústí ve větší počet nevinných obětí a v eskalaci s potenciálem se rozšířit mimo hranice Sýrie. Útok povede k většímu násilí a nové vlně terorismu. Může podkopat mnohostranní snahy o řešení íránského jaderného problému a izraelsko-palestinského konfliktu a dále destabilizovat Blízký východ a sever Afriky. Může vyvést z rovnováhy celý systém mezinárodního práva a řádu,“ napsal ruský prezident v NY Times.
Rusko zároveň ve čtvrtek Spojeným státům formálně předalo návrh na „odzbrojení“ syrského chemického arzenálu a ministři zahraničí obou zemí Sergej Lavrov a John Kerry zasedli na dva dny k jednáním v Ženevě. Kerry se dál brání byť i jen vyhlídce na mírové řešení konfliktu opakováním tvrzení, že dohoda o chemických zbraních je málo.
Mezitím Bašár Asad v rozhovoru pro ruskou televizi Rossija 24 oznámil, že Sýrie začne mezinárodním organizacím předávat údaje o svém chemickém arzenálu měsíc poté, co podepíše konvenci o chemických zbraních. „Sýrie předává své chemické zbraně pod mezinárodní dohled kvůli Rusku,“ prohlásil. „Americké hrozby tento krok nijak neovlivnily.“ Onen zmíněný měsíc vychází z dispozic samotné konvence o chemických zbraních, ale John Kerry už takový „odklad“ označil za nepřijatelný… Jak jsem ale už konstatovala minule, proces likvidace chemického arzenálu je záležitost na dekády, a nedokončily ho ještě ani USA. Kerry nicméně argumentuje, že standardní mezinárodní proces je v tomto případě „naprosto nepřijatelný“, protože Sýrie „není standardní“, a trvá na to, že USA mohou zaútočit v případě, že Asad nesplní nějaký zcela nespecifikovaný a nereálný časový harmonogram. (Průzkum Military Times mezi příslušníky amerických ozbrojených sil mimochodem ukazuje, že odmítají útok na Sýrii v poměru tři ku jedné).
Hlavní rozpory se nyní v Ženevě točí právě kolem časového harmonogramu a použití síly – USA tvrdí, že nebudou „čekat moc dlouho“ a že každá rezoluce OSN o syrském chemickém odzbrojení musí obsahovat položku o použití síly proti Sýrii, zatímco obojí Rusové odmítají. Obamova administrativa přitom poukazuje na to, že i jen samotný její souhlas s procesem odzbrojení si vyžádá nějaký čas a úsilí, přičemž se snaží vytvářet dojem, že pokud tento proces selže, a je jedno jak, bude to v každém případě vina Ruska (a samozřejmě to platí i obráceně – pokud proces uspěje, bude to zásluhou USA). Mezitím se už objevila zpráva, že Damašek konvenci o chemických zbraních ratifikoval (na celém světě tak zbývá šest zemí, které tak ještě neučinily: abecedně Angola, Barma, Egypt, Izrael, Jižní Súdán a Severní Korea). Německo alespoň konstruktivně nabídlo pomoc s likvidací arzenálu.
Nositel Nobelovy ceny za mír, který v uplynulých dvou týdnech prohrál v Kongresu boj o schválení války (a ani jeho válečnický projev na názoru Kongresu nic nezměnil) a nyní se musí navíc celoplošně „bránit“ ruskému mírovému návrhu, na situaci reagoval příznačně -- zintenzivněním dodávek zbraní a obrněných vozidel těm rebelům, které CIA považuje za alespoň nominálně „proamerické“, byť i náčelník generálního štábu Martin Dempsey si nedávno posteskl, že rebelové v Sýrii „americké zájmy prosazovat nebudou“. Ministerstvo zahraničí USA dodávky amerických zbraní rebelům vydává za způsob, jak vylepšit nejen bojové schopnosti Svobodné syrské armády (FSA), ale i samu její stabilitu. Drtivá většina protiasadovských bojovníků nicméně spadá pod různé skupiny operující pod hlavičkou Al Kajdy a s FSA jsou na kordy – lze proto oprávněně předpokládat, že si FSA bude jejich „přátelství“ kupovat právě i předáváním amerických zbraní.
Při tom všem, připomíná Washington Times, USA stále ještě nemají po ruce žádný důkaz, že chemické zbraně byly 21. srpna u Damašku nasazené z příkazu Bašára Asada. Foreign Policy sice tvrdí, že inspektoři OSN předloží svou zprávu v pondělí a ta že ukáže prstem právě na Asada, protože k dispozici už má „spoustu“ důkazů, naproti tomu nezávislý WND se odvolává na tajnou zprávu amerických ozbrojených sil, která potvrzuje, že byl letos členům kajdistické Fronty al Nusrá zabaven sarin. Řeč je kauze z jara, kdy turecké bezpečnostní oddíly našly laboratoře Fronty al Nusrá a v nich sarin „podomácku“ vyrobený údajně v Iráku. Jinými slovy, rebelové v Sýrii mají chemické zbraně. (Celá zpráva je tady)
Bude zajímavé, co vlastně zpráva inspektorů OSN řekne – na tom, že byl u Damašku použit sarin, se tak nějak shodují všichni a bez mučení, a je otázkou, do jaké míry se může sarin vládní armády lišit od sarinu rebelského. Nevyznám se v chemii a nevím ani, jestli syrská armáda či rebelové někomu předávají chemické složení svého sarinu k porovnání. Zkrátka, obávám se, že zpráva inspektorů OSN podle všeho poskytne jen nový prostor k další miliardě spekulací vycházejících z tak či onak překroucené reality. A že se realita překrucuje, to je jasné, míra s tím souvisejícího amatérismu – zvláště na útočící straně -- je ale jen těžko uvěřitelná. Poté, co John Kerry předvedl, jak činí rozhodnutí na základě nedočtených agenturních zpráv, dostalo se mu další studené sprchy, když o práci přišla „expertka na Sýrii“ Elizabeth O’Bagyová, na jejíž analýzy se Kerry odvolával, když při slyšeních v Senátu obhajoval nutnost vyzbrojování „umírněných“ rebelů v Sýrii – ukázalo se totiž, že si vymyslela doktorát z Georgetownské univerzity.
Citát z Deutsche Welle: „Z hlediska zájmů syrskou občanskou válku seslal Americe a Západu bůh, protože se v ní seřadili všichni nesmiřitelní regionální nepřátelé, aby se zničili navzájem.“
A z dalšího vývoje v Sýrii: Pokračují boje mezi džihádistickými rebely a vládními jednotkami o starobylou aramejskou vesnici Malúla, ani jedna strana nechce ustoupit a obyvatelé, kteří ještě neuprchli, se podle všeho schovávají v budově kláštera. Některé zprávy mluví o tom, že se vládním jednotkám podařilo postoupit, ale je to všechno zmatené, a moc jasna do věci nevnášejí ani lidé, kterým se z Malúly už podařilo uprchnout. Nepotvrzené zprávy tvrdí, že džihádisté z Fronty al Nusrá nutí křesťanské obyvatele Malúly konvertovat k islámu, podle jiných jsou zase ochotní vesnici vyklidit výměnou za příslib, že obyvatelé do vesnice nepustí ani vládní jednotky. Syrští křesťané jsou v každém případě v pasti, přičemž víc se o tomto problému můžete dočíst ve větším textu, který vyšel v aktuálních tištěných Literárkách. XXX Východně od Homsu rebelové z Al Kajdy obsadili vesnici Maksar al Hísan a zmasakrovali 22 jejích obyvatel, včetně dětí. XXX Do Středozemního moře vplul ruský raketový křižník Moskva, do oblasti Sýrie by se měl dostat 15. nebo 16. září. „Všechny zbraňové systémy jsou v pohotovosti, posádka je připravena k boji.“ Celkem má ruská flotila ve Středomoří čítat 10 válečných plavidel. XXX Jordánsko žádá o 1,1 miliardy dolarů, aby mohlo zvládat přívaly uprchlíků ze Sýrie, kterých je podle odhadů už přes milion. XXX Zajímavý pohled od nejmenovaného pracovníka nevládní organizace: „Všichni lžou. Beru občas novináře do syrského uprchlického tábora a oni po uprchlících chtějí, aby potvrdili, jestli viděli ta nebo ta zvěrstva či masakry. Uprchlíci říkají, že ano, ale většinou to znamená jen to, že je viděli na YouTube. Novinář pak ale napíše, že to a to bylo potvrzeno mnoha uprchlíky, s nimiž mluvil.“
Literární noviny
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz