Pochod Nesmrtelný pluk v Praze

, dne 8.5.2017
9. květen 2017

Pochod Nesmrtelný pluk se letos 8. května uskutečnil v Praze na Loretánském a Hradčanském náměstí již podruhé. Přítomny byly zhruba dva tisíce lidí z celé země. Lidé si tak připomněli Den vítězství a pravdivá fakta, týkající se II. světové války - zejména jejího konce. Nesli s sebou fotografie svých předků, kteří během války zemřeli, a byli na ně náležitě hrdi. S radostí nesli tváře a jména svých tatínků, maminek, dědečků a babiček – prostě svých předků, kterých si dodnes velmi váží. Každý měl na své hrudi Georgijevskou stužku - symbol památky vítězství nad nacismem.

Akci organizovalo několik občanských spolků, které podepsaly Memorandum o spolupráci. Hlavními organizátory byly: Občanské sdružení pro multikulturní společnost, Pražský Telegraf, Koordinační rada ruských krajanů, Všekozácký Svaz Českých zemí a Slovenska, České mírové fórum, Společnost Ludvíka Svobody, Slovanský výbor ČR a Český svazu bojovníků za svobodu. Akce se zúčastnili též zástupci ANS.

Lidé veřejně uctili památku vojáků, kteří bojovali na frontách II. světové války za osvobození Evropy od nacismu, i těch, kteří pomáhali osvobozujícím armádám v týlu, a dále všech vězněných a nuceně nasazených i všech nevinných obětí. Účastníci přišli především se záměrem zachovat ve společnosti a v rodinách osobní vzpomínky na generaci, která zachránila svět od nacismu. Vzhledem ke stávající nebezpečné mezinárodní situaci považovali mnozí svoji účast též za symbolické vyjádření občanského postoje — tedy vyjádření odporu k válce obecně.

Od roku 1989 se v naší zemi projevuje snaha pozměnit oficiální historii a to tak, aby vyhovovala jistým mocenským skupinám a jejich zájmům o manipulaci společnosti jako celku. Tento trend je do očí bijící ve všech veřejnoprávních a mainstreamových sdělovacích prostředích a pak především ve školách. Je tedy třeba neustále připomínat, že naši předci položili své životy za to, abychom my všichni mohli žít. A také je nutné říkat zcela jednoznačně, že naši zemi osvobodila především Rudá armáda.

Z pódia zazněla i tato slova:

„Vzpomínám na 360 tisíc československých občanů, kteří položili životy i za můj život. Ti všichni si zaslouží úctu. A bohužel není málo rodin, které vůbec neví, jak jejich blízcí skončili a kde. Pamětníci již pomalu nejsou a současná, hlavně mladá generace, by měla vědět, jak to skutečně bylo. Protože není málo těch, kteří historii překrucují…… Připnu si Georgijevskou stužku na kabát, koupím kytici květin a položím ji pod pamětní desku obětem války. Ta kytice ale bude patřit i milionům padlých sovětských a spojeneckých vojáků, jako projevení vděčnosti za můj, a nejen můj, zachráněný život.“

Jaroslav Seifert, nositel Nobelovy ceny za literaturu

Přilba hlíny – výběr z básně

A kdo dal tankům křídla? Kdo? / Noc čtvrtá byla ze všech nejdelší / to volali, že hoří Pražský hrad. / Však časně zrána ruka obhroublá / mně padla do mých. / Jak se jmenoval ten rudý voják, / už jsem zapomněl, / však jeho ruku držím dodneška. / Noc pátá poté byla bílým dnem.

Praha 8.5.2017, Vladimíra Vítová, předsedkyně ČMF