Po Mnichovu sudeti vyháněli Čechy  jako lítou zvěř aneb  Pan Herman nic neviděl a neslyšel

Tak jsme zas prošvihli jako stát a národ jedno hnusné výročí - výročí Mnichovské zrady a vyhnání Čechů z jejich vlastního pohraničí. Přátelé mi píší - nikde ani ťuk. Že to zrada byla, je u Francie dáno jako historický axióm a Daladier navždy ponese puch diplomatického velezrádce. O Britech v tom směru jen to, že jim čestný Churchill později řekl - Zvolili hanbu a budou mít válku. Ale zpět k nám. Jediný ťuk jsme zaznamenali od jednoho moravského folkloristy na Parlamentních listech... Ale co naši političtí předáci, co náš premiér a co náš ministr kultu a orby, jak se za stara psávalo. Nula bodov!

Jako by náš pan ministr kultury, co tak pěkně po krajansku vítá sudety na sjezdech, nikdy  o tom nevěděl a neviděl fotografie vyhnaných Čechů z pohraničí? Fotografie, které ukazují vyděšené matky s ranci sedící na Wilsonově nádraží, chlapy s kravskými potahy vezoucími pár nádobí a peřin, a houfy českých štvanců s malými kufříky, po kterých na útěku občas vystřelil nějaký ten ordner či freikorps. Jiné zase zbili do krvava,a předtím jejich domkům vytloukli okna.

A pak jiné fotky, jak sudeti staví slavobrány, jak fanatické sudetoněmky vítají wehrmacht, který zanedlouho okupuje celou naši první republiku.

A tím to nekončilo. Nekončilo to vyhnáním dvěstěpadesáti tisíc Čechů z pohraničí. Za následného protektorátu, který se dnes pokoušejí někteří vykreslit "s lidskou tváří",a na tu daleko horší nelidskou co možná zapomenout, bylo vyhnáno dalších skoro sto tisíc Čechů tentokráte z vnitrozemí. Z Neveklovska, Sedlčanska a Berounska v Čechách, z Vyškovska a Drahanské vysočiny na Moravě. A zase bez majetků a do vnitrozemí bez jakékoli pomoci - bydlili celý protektorát v nouzových bytech, v kolnách a přístavcích. Po válce šli většinou osídlovat pohraničí a už se domů nevrátili, až na pár tisícovek...Na Drahanské vysočině přicházeli na jejich místo takzvaní Volksdeutsche - bessarabští a balkánští Němci. Ti měli sloužit na nových protektorátních komandanturách - statcích zřizovaných rajchem pro vedoucí Herenvolku.

O tom všem mlčí naši politikové, naši medialisté, naši takzvaní investigativní novináři, naši poslanci, naši senátoři, naše vláda. Mlčí o tom, že Německo nám do nekonečna dluží válečné reparace, které by dnes znamenaly skoro tři biliony korun. Ne o tom se nesmí ani ceknout. Češi a Řekové mají na válečné reparace Německa navždy zapomenout  - tak nám to nařizují zahraniční páni a jejich místodržitelé u nás. Pan premiér nám drze do očí tvrdí, že debata o reparacích Německa je bezpředmětná? Proti expertům na ústavní právo jako je slovutný profesor Karlovy university, pan prof.Pavlíček,CSc.??

Zamlčování Mnichova, vyhnání Čechů a povinných německých reparací je bezprecedentní ostuda republiky. Je to bezprecedentní ostuda vlády a jejich ministrů. Je to bezprecedentní ostuda tisku, televize a médií sloužících bůhvíčemu, jen nikoli českým národním zájmům. Je to bezprecedentní ostuda občana knížete, který neustále místo aby jako bývalý ministr zamini hájil zájmy republiky, zmohl se jen na hanobení presidenta Beneše a odsudky dekretů. Zdá se že jako republika máme po převratu roku 89 z ostud nehájení našich zájmů trvalý kabát. Státy se udržují idejemi,ze kterých vznikly, říkával TGM. Zdá se, že naši předáci - trojští pašáci - vlastní ideje republiky dávno odhodili na smetiště dějin, či geopolitiky, jak oni tomu taky říkají...Hájení národních zájmů nahradili protektorátním aktivismem, slouhovstvím Bruselu, Berlínu a já nevím komu ještě,a doplnili to satanismem proti Rusku. Tak proč ještě vzpomínat na nějaký Mnichov a vyhnání Čechů, ne? Raději jdeme cestou brněnského řiťolezectví sudetům a ministerským premiérsky posvěceným lokajstvím na jejich sjezdech. Všeho do času - i toto vše může přispět k růstu politických mrtvol v republice..

Jiří Jaroš Nickelli, předseda ČSBS  Boskovice