Organizace odbojářů Blanenska, Ministerstvo vnitra, kronika města Rájce i občané byli poškozeni ztrátou dvou protokolních knih města Rájce za roky 1929 až 1946. Dnes vše opět šetří policie. Obě protokolní knihy byly původně uloženy na MNV v Rájci již od dob svého založení /první od roku 1929, druhá od roku 1937/. Přečkaly první i druhou republiku, nacistickou okupaci i dobu socialismu. Po převratu 1989 se po nich slehla země.
Zeptali jsme se na jejich osud předsedy OV Českého svazu bojovníků za svobodu Blansko-Boskovice dr. Jiřího Jaroše N. :
Jak lze charakterizovat osud těchto knih?
"Tyto protokolní knihy byly uloženy na obecním úřadě kdysi samostatného Rájce nad Svitavou, který se za socialismu připojením obce Jestřebí rozšířil na nynější město Rájec-Jestřebí. Jsou uvedeny v historické monografii o dějinách města z roku 1981, kterou vydal tehdejší ředitel okresního archivu v Blansku, dnes zesnulý Dr. Josef Skutil s kolektivem renomovaných historiků dr. Traplem, CSc., dr. Štarhou a dr. Grolichem. Doktor Skutil také pracovně zapsal tyto knihy do tehdejšího inventáře okresního archivu. Pro námitky rájeckých radních, zejména zesnulého Arnošta Mokrého, že jsou potřeba k práci MNV, však nikdy nebyly fyzicky převzaty do státního okresního archivu. Tak to alespoň sdělila současná paní ředitelka archivu. Zde nastal první kámen úrazu. Druhý, závažnější kámen, představovala manipulace s knihami po roce 1989. Ještě v počátku 90tých let pracovníci archivu kontrolou zjistili, že knihy byly na úřadě v pořádku. Poté jejich stopy končily - až do ledna roku 2009. kdy se jakoby „Iurdským zázrakem" jedna kniha objevila. Po druhé však doposud není ani vidu ani slechu."
Proč jsou tyto knihy tak důležité pro odbojáře a dokonce pro Ministerstvo vnitra?
Po nálezu první protokolní knihy jsme si jako odbojáři ČSBS nechali archivem úředně ověřit řadu stran protokolů z let 1945-46. Ty jednají o vyšetřováni občana říše Huga Nikolause Salma, rájeckého majitele panství. Zápis Č. II a další dokládají jednání tehdejšího vyšetřovacího orgánu státu - bezpečnostní komise MNV Rájce s komisařem Rašovským, příslušníkem odboje, v čele, o říšském občanství a přihlášení se k němectví Hugo Salma a celé rodiny. Protokoly i jmenovitě komisaři osvědčují němectví Hugo Salma, jeho členství v německých organizacích (DAF,BDO a Kriegerkameradschaft podle protokolu komisařů), jeho lhostejnost k české věci za války a též to, že on sám nikdy nepomohl jedinému českému vlastenci za války. Proto je zaznamenán i hlas významného vojáka lI.světové války. zahraničního letce z pléna schůze MNV Rájec, že za toto vše Hugo Salm a jeho rodina "patří ven !" (Rozuměj zaslouží odsun.) Samozřejmě. že protokoly zachycují i dva hlasy obhájců Salma, ty však všechny vyvrátili komisaři potvrzením pravdivosti vyšetřovacích spisů a svědectví, uložených tehdy na SNB v Rájci.
Takže tyto knihy vlastně obsahuji důkazy o Salmově kolaboraci?
Ovšemže ano. Právě pro tyto kvality byly protokolní knihy nedobytné jako pro Ministerstvo vnitra při státoobčanském řízení od roku 1992 (!). tak v mém civilním sporu se dcerami Salmovými o pamětní desku v Doubravici. Protokolní knihy jsou veřejné úřední dokumenty. Není možno je považovat za výplody nějakého subjektivního záznamu. Když komisaři veřejně na schůzi prohlásili - a navíc stvrdili to svými podpisy v dalším protokolu - že například pan Salm byl v německých organizacích, když jeden z komisařů a jeden ze zastupitelů veřejně potvrdili věrohodnost všech vyšetřovacích spisů, je nutno považovat toto za právoplatný fakt - a za nic jiného. Právě tato fakta bylo nutno pro restituční řízení absolutně utajit. Mne osobně to též poškodilo u soudu.
Co se to vlastně stalo?
Ministerstvo vnitra i kronikář města i občan a organizace odbojářů - ti všichni byli připraveni o jeden z důkazů pro státoobčanské řízení, pro pravdivou historickou dokumentaci okupace, a pro civilní soudy. Kdyby se ČSBS a já osobně jsme se nedožadovali těchto protokolních knih ( bylo tomu tak od r. 2003). patrně by ani nedošlo ke zveřejnění nálezu první protokolní knihy.
A co „ lurdský zázrak"?
Tak někteří právníci ironicky označují "zázračné nalezení první protokolní knihy". Někteří dokonce považují tento případ za „zvláštní druh levitace".
Proč „zázračné nalezení"?
Jak byste asi označil situaci, kdy roku 2003 úřad tvrdil, že nemá žádné protokolní knihy a roku 2004 dopisem tento stav potvrdil našemu ČSBS ? Následně r. 2005 Policie ČR Černá Hora při prvním šetření zjistila.že dle úřadu "Protokolní knihy v odhadní hodnotě 340.000 Kč byly odcizeny z pancéřové skříně úřadu bez užití násilí". R. 2009 úřad Rájce archivu Blansko údajně tvrdil. že „první protokolní kniha byla nalezena v nezajištěné místnosti skladu". Nyní pan starosta Rájce opět tvrdí, že prý „omylem se archiválie (!) dostala mezi fotodokumentaci starou desítky let" (!). Jak velký „omyl" ? "Omyl" za 13 miliard restitučního majetku? Jak byste vysvětlil tuto situaci jinak. než „Ievitací nebo lurdským zázrakem" ? Anebo pracovnici úřadu měli „bludná viděni" ? Až dosud úřad nedokázal tuto situaci žádným způsobem ani vysvětlit ani omluvit. A kde levituje druhá kniha? - ptáme se my odbojáři. Ať ji úřad místo sporných tvrzení řádně dohledá a položí na stůl. Je to jeho úřední povinnost.
Co dále?
To není problém našeho Svazu. Věc vyšetřuje Policie ČR, která jistě vyšetří vše řádně s ohledem na dekrety pro státoobčanské řízení pana Salma. My jsme poukázali na zjištěná fakta a odhalili historickou pravdu. Pro pana kolaboranta Salma se zcizovaly nebo utajovaly dokonce i tak závažné úřední dokumenty, jako protokolní knihy.
Když se případně věc odloží ?
Požádáme státní zastupitelství o došetření věci. I nekonečné příběhy mají jakýsi konec.
Za rozhovor poděkoval Václav Žalud
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz