Z 15 žalovaných výroků vyhrála rovných dvanáct
Soud varoval novináře : Neopovažte se psát, že prohrála - byla mnohem úspěšnější !
Jako původně navržený svědek a později krátce vedlejší účastník za ČSOL a za sebe (kvůli pokračování sporu jsem se musel vzdát účastnictví) jsem se zúčastnil soudu na straně žalované a později v auditoriu jako pozorovatel. Proto mohu zaznamenat, že žalovaná ředitelka Muzea Blansko Mgr. Eva Nečasová - legionářská vnučka, členka ČSOL – v podstatě velmi uspěla v soudním sporu dcer Salmových o postmortální ochranu jejich otce. Nekonstatoval to nějaký Jaroš, nýbrž sám pan soudce, vážený předseda senátu, pan JUDr. Michal Ryška. Apropó, s tak brilantním přístupem se účastníci soudů jen těžko mohou setkat, jako v tomto případě - i přestože výrok ve třech případech byl pro naši žalovanou sestru poněkud nepříznivý.
Soud naznal, že celá faktografie žalovaných vydání knihy CUI BONO RESTITUCE (I. i II.vydání) odpovídá skutečnosti a historické pravdě - počínaje podepsáním říšského dotazníku Fragebogen a konče internací pana Salm a jeho konfiskace podle dekretů i zbavení čestného občanství Rájce roku 1945. Rovněž otázka jeho údajných zásluh při osvobozování republiky od Maďarů v roce 1919 byla přetřásána s tím, že neměla vliv na jeho hodnocení roku 1945. Zde všude - včetně informací o registraci pana Salma v nacistických složkách - sestra Nečasová stoprocentně uspěla. I pro mne má tento výsledek hodnotu úspěchu, protože badatelka citovala též mé nálezy, proti nimž soud nevznesl absolutně žádnou námitku. Naopak, s hyperbolou lze konstatovat, že právě v tomto ohledu žalobkyně místo vítězství utrpěly jakýsi "morální Stalingrad".
Souzené tři výroky se týkaly pouze hypotéz o osudu pana Salma, který by mohl nastat po jeho úmrtí před orgány státu. K tomu lze poznamenat, že pan Salm zesnul roku 1946 v domácím zajištění pro dlouhodobou nemoc, což se v dokazování opět prokázalo.
K hypotéze lze pak říci snad jen tolik - až do roku 1947 existovaly tři typy komisí, před které musel být postaven každý zajištěný Němec, Maďar, gardista, vlajkař, osoba se svatováclavskou orlicí, atd. - a to komise trestně nalézací, bezpečnostní a očistné. Pana Salma ostatně před úmrtím vyšetřovalo pět komisařů bezpečností komise a dokonce s ním sepsalo i protokol (dnes ukraden či ztracen, doložen v protokolní zprávě komisařů MNV 1945). Toto ovšem nebylo napadeno - byla napadena pouze hypotéza autorky o jeho dalším osudu, pro údajně difamující povahu.
To platí též o dalších dvou výrocích žalované knihy.
Ve všem ostatním byla Mgr. Nečasová mnohonásobně úspěšnější, než žalobkyně. Proto také získala na zaplacení soudních výloh daleko větší poměrnou částku, než samy žalobkyně ! Ironií osudu tak žalobkyně by měly při naplnění dosud nepravomocného rozsudku platit žalované.
Kniha byla konečně zbavena středověkého požadavku výmazu údajů. Od toho žalobkyně byly z rozhodnutí soudu nuceny ustoupit. Historická pravda knihy tak zůstala nedotčena. Nečasová má pouze zaslat dva omluvné dopisy k citovaným výrokům dvěma veřejným knihovnám - a tím celá věc formálně končí.
Soud konečně vydal přísnou výstrahu novinářům a medialistům v síni : "Opovažte se psát, že žalovaná prohrála soud - byla totiž mnohem úspěšnější,než žalobkyně !" Konec citátu.
Ovšem zdá se, že v zemi usměrněné svobody si jistí medialisté dělají co chtějí, a tak nastává mediální divok a rituální tance kolem rozsudku. Tak, jak to prorestituční média dokážou.
Takže až zas budeme číst hysterické články typu "Nečasová prohrála soud", musíme se k nim postavit jako k totalitním "zprávám z Jerevanu". Jestliže si jistí myslitelé - zvláště v regionu Blanenska - brousí svá šakalí pera na sestru Nečasovou - mají prostě smůlu. Kniha o restitucích nebude upoutána na řetězy, ani veřejně spálena, ani vyvržena na index zakázaných knih, jak by si to mnozí obhájci neúspěšných restituentů přáli. Kniha bude dále svědčit o historické pravdě, o postupu státu vůči rodině Salmů v r 1945 - bez ohledu na mediální výskoky odpůrců.
Nakonec ještě jednu z perel soudu. Pan soudce upozornil stále více se chmuřící žalobkyni a její madam advokátku, že tímto rozsudkem si v žádném případě neotevřely cestu k uzavřené restituci. Zkrátka a dobře - žalobkyně se sporem na ochranu osobnosti pana Hugo Salma neprobouraly k restitučním nárokům. To je dnes jasno snad i školní mládeži. Když jsem pozoroval při vyhlašování rozsudku stále zamračenější tváře medialistů a ochránců "paní hraběnky", nemohlo to být nad slunce jasnější. Proto někteří původně rozpačití zástupci médií asi museli nastoupit cestu zpráv "oberkomanda der Wehrmacht" - jakoby Nečasová jen a jen prohrála. Žaloba tak paradoxně utrpěla další menší Pyrrhovo vítězství "na všech frontách pro Evropu". Dokonce je možné, že žalobkyně se "jednou uvítězí ?" Zde je pravdou opak. Víme, jak s pravdou nakládá dnešní tisk a TV. Paní hraběnka vždy říkala - "celou pravdu neřekne nikdo". I proto jsou napsány tyto řádky - aby se celá pravda - zachovala aspoň na některém místě. Když vzpomeneme na prezidentskou standartu a na její heslo "Pravda vítězí", v tomto případě je možno říci o převážné části žaloby snad toto - "Pravda vyděsí".
Další pravdou je, že odvolací Vrchní soud v Olomouci stane před složitou a nelehkou úlohou, jak vypořádat odvolání a vyhovět historické pravdě. Jak známe Vrchní soud a jeho objektivitu, věříme ve spravedlivé řešení věci. Začal tak další nekonečný příběh soudního sporu, který snad skončí až v nebi...
Nakonec poznámka. Všechny spory na ochranu osobnosti pana Hugo Salma de facto, když ne de jure, zavinil sám stát. Svou trestuhodnou nedbalostí při uchovávání základních dokumentů a reálii kauzy počínaje přihláškami pana Salma do nacistických složek a konče krádežemi alb nacistů a praporů vojenských veteránů ze Salmova zámku.
Stát dnes de facto dělá ve věci krádeží dokumentace a reálií mrtvého brouka. Jedni z hlavních viníků tohoto stavu - zaniklý ONV Boskovice, zaniklý ONV Blansko - a zvláště pak zaniklý MNV Rájec - zůstanou navždy nepotrestáni. Svou neblahou roli v tom sehráli i profláknutí ráječtí zlodějové. I tento soud tak jasně dokazuje, jakou oběť v zápalu restitučního zápasu musí přinést na oltář nevděčného státu ten, kdo se postaví na stranu dekretů, na stranu poškozených osob - a na stranu historické pravdy, po které tak touží žalobkyně.
ČSOL Brno
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz