Nedávno jsem četl pěknou výpravnou knihu o rodu Belcredi v Líšni a v Jimramově. Pečlivé vydání i krásná úprava nasvědčují píli autora i vydavatele knihy (L. Belcredi, 1000 let rodu Belcredi, 1010-2010. Helbich, Brno 2010, 305 stran, barevné přílohy). Historie vlasteneckého rodu zemského cítění, z něhož pocházela řada významných a osvícených politiků, kteří nejen zasahovali do osudů habsburského mocnářství,ale osvědčili i vztah k českým lidem. Ovšem i krásná kniha může obsahovat omyly. A právě toto nastalo v případě líčení pamětníka hraběte Karla Belcrediho o TGM ve dvou negativních vzpomínkách na presidenta Osvoboditele z doby těsně po roce 1918. Pamětník líčí snahy o založení Svazu velkostatkářů v nové republice a při této příležitosti i setkání s presidentem Masarykem. Hraběte Belcrediho vyzval k této činnosti hrabě Sylva-Taroucca a Karel Belcredi v práci pokračoval od té doby až do roku 1942, kdy to zakázali říšští Velkoněmci (nikoli jen nacisté !).
V prvním líčení spatřil pan Belcredi TGM při průjezdu v Praze kolem Kolovratského paláce (psáno Kolowratského, zde užívám českého názvu). Kniha líčí jeho vzpomínku takto:
"Jeden za druhým pochodovaly oddíly legionářů, kteří zradili svoji přísahu a Masaryk jel v otevřeném voze taženém koňmi, z obou stran obklopen vojáky. Ten Masaryk, který dříve ve svých projevech neustále hřímal proti vojně a zbrojení, se najednou obklopoval legionáři a nejen to, při přehlídkách usedal na koně a účastnil se jich. Ať se objevil kdekoliv, nadšení lidí z něho bylo obrovské. Když tenkrát někdo upozorňoval na možné důsledky roztříštění střední Evropy na malé státy, nebyl brán vůbec v úvahu a na to, že by mohl přijít nový neomezený vládce, ani nepomysleli a nedělali si s tím žádné starosti."
Nic proti pamětníku, vynikajícímu hospodáři a stavovskému vlastenci, ale tato vzpomínka nejenže neodpovídá historické pravdě, ale svým zakončením neodpovídá ani době zaznamenání. Zde bychom mohli použít úsloví Miroslava Horníčka v dialozích s Janem Werichem - "Rád vyvrátím !"
Za první, TGM hřímal proti vojně hluboko před I. světovou válkou - před Velkou válkou, jaké tu ještě nebylo ! - když býval poslancem za Valašsko. Jeho projevy z té doby jsou známy nejen odporem proti zbrojení, ale i projevy proti alkoholismu, který byl důsledkem tehdejší záměrné hospodářské správy našich zemí rakouským mocnářstvím, které nakonec svým zbrojením a národnostním velkopanstvím zapříčinilo světovou válku (ať o tom lžou odpůrci tohoto konstatování cokoli). Tu světovou válku, která zničila nakonec obě mocnosti, jež ji vyvolaly. Žvanění o tzv. kolektivní vině všech velmocí je jen účelová lež pangermanistů. Stejně jako z "hřímání proti zbrojení" by dnes mohl být TGM obviněn z "účelového hřímaní proti alkoholu, škodícímu národnímu hospodářství". Ostatně v našich dějinách známe jiný případ, kdy Havlovo účelové "hřímání proti zbrojení" přímo přivodilo zničení zbrojního průmyslu Slovenska - a následné rozbití, nikoli rozdělení ČSFR ! To jsou ty lži dějin...Takovou destrukci TGM přičítat nelze. TGM zastával filosofii nenásilí, ale rovněž obrany proti násilí - třeba i železem ! Na to pamětník Karel Belcredi zcela zapomněl.
Za druhé, TGM se neobklopoval legionáři až po roce 1918 ! To je hrubá nepravda. Pamětník buďto neznal předchozí děje - nebo si je nepamatoval - nebo je dokonce vytěsnil z paměti! Pan Karel Belcredi buďto vůbec nevěděl - nebo zapomněl ?? -, že TGM jezdil od roku 1916 na ruskou frontu, kde byly největší oddíly našich legionářů, že se s nimi stýkal přímo na frontě, že zde spoluustavil legionářský svaz, a že byl legionáři všude povazován za jejich legitimního vrchního velitele, za otce porobeného národa bojujícího za osvobození od nenáviděného mocnářství ! Označení "tatíček Masaryk" nebylo vymyšleno civily po válce ! Toto označení vymysleli právě oni, zejména ruští legionáři, on se stal symbolem odporu proti nenáviděnému habsburství (které tak milovali právě velkostatkáři, kteří zase na oplátku neměli v lásce republiku !), kterému vyhlásil veřejný boj už roku 1915 v Ženevě při 500.výročí upálení Mistra Jana Husa, jehož mocnářství a jeho slouhové považovali za zavrženíhodného kacíře ! (A jehož určití katolíci dodnes nemohou spolknout !)
Pamětník Belcredi pro moravský katolicismus prostě zapomněl na tehdy převažující "husitskokacířský" charakter českého národa. Češi roku 1918 bouřlivě vítali TGM jako skutečného Osvoboditele od habsburského poddanství a houby jim záleželo na nějaké "Mitteleuropě". Tehdy nikdo nemohl mít ani potuchy o nějakém "budoucím samovládci" - tehdy se Hitler ještě vzpamatovával ze zranění plynem na frontě…a Mussolini byl ještě socialistický kantor a autor oslavného spisu o Husovi ! Ostatně nářek nad rozpadem mocnářství je zbytečný a neopodstatněný - nebylo zárukou ani vlastní existence, natož nějaké střední Evropy. Takzvaná "střední Evropa", výmysl Bismarcka k ovládnutí "českého prostoru", nikdy neexistovala, je to geopolitický výmysl Pangermánů. Co je to "střední Evropa"?? Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko, Zakarpatí, Halič ?? - nebo Rakousy, Uhry. Patří tam jižní Polsko nebo celé Polsko ?? Patří tam i Litva, kterou takto někteří označují ? "Střední Evropa", s níž dodnes hauzírují Sudeti ve svých štvanicích o "vlasti", nikdy nebude "šálek českého čaje" (zde se svého času zmýlil i sám TGM...) Nicneříkající, nehistorický, antigeografický, zato politicky dobře zneužívaný pojem - to je takzvaná střední Evropa ! Jen rakouští a někteří uherští nostalgici, kteří po dvou světových válkách permanentně pláčí pro mrtvou monarchii, stále vyhrabávají spolu se sudety tento nesmysl. A tento nesmysl nám dnes opět cpe i zaprodaná televize a masmédia k novému uvěření. Ten, kdo tvrdí o předvídání "nového neomezeného vládce" by tehdy musel být jasnovidec nebo prognostik !
Další vzpomínka se týká postoje TGM ke generálům a k tzv. českým velkostatkářům. Karel Belcredi líčí setkání s TGM roku 1920 za času zápasu o pozemkovou reformu. Pamětník jako zástupce svazu velkostatkářů pochopitelně líčí atmosféru boje o reformu z hlediska své barikády. Sice správně poukazuje na historika Pekaře, který reformu kritizoval, ale na druhé straně zcela zapomíná na ustavující dekret nového státu - Washingtonskou deklaraci, která jasně ukládá vyvlastnění cizích velkostatkářů pro domácí kolonizaci a navrácení půdy lidu. Dekret sepsaný a podepsaný právě též TGM ! V knize je to prezentováno takto:
"Byla ustavena početná delegace k Masarykovi, v níž byl též Karel. Tak pohlédl prvně zblízka Masarykovi do očí. President byl seznámen s jejich návrhy a velkými pochybnostmi týkajícími se obou zákonů. Na to Masaryk lehce se usmívaje odpověděl slovy: "Ne ne, hloupé byla vaše chování po pádu Rakouska. Tak tak hloupé." Po tomto výroku se ho Jan Lobkovicz zeptal : "Pane presidente, můžete nám laskavě říci, v čem spočívalo naše hloupé chování ?" Masaryk odpověděl zcela nesmyslně :"No, nechme toho" a tím byla audience u presidenta skončena" (str.241-242 knihy). Zde je nutno připomenou to, co Jan Lobkowicz, zástupce velkostatkářů, zapomněl. Zapomněl právě na Washingtonskou deklaraci. Zapomněl, že bývalý rakouští velkostatkáři jdou zcela nesmyslně a doslova hloupě proti základnímu dekretu státu. Dekretu, který jasně stanovil,že třistaleté mocnářské pořádky budou zrušeny právě návrhem pozemkové reformy, proti které tak urputně bojovali. Výrok TGM nejenže nebyl nesmyslný, ale vůči aroganci velkostatkářů, bojujících o zachování svých panství,byl ještě laskavý. Až příliš laskavý. Nějaký diktátor na Masarykově místě by je vyrazil za dveře. Pan Lobkowicz zapomněl právě na legionáře, kteří tuto parcelaci velkostatků prosazoval v ČR nejdůrazněji. Vždyť oni nebojovali za stát velkostatkářů ! Zapomněl také pan Lobkowicz na politiku rodem českého šlechtice, velkostatkáře Clam-Martinice, který ještě roku 1918 zastával protičeské a prorakouské politické stanovisko jako nedávný ministerský předseda rakouské vlády? který napadal legionářskou akci i v době, kdy se Rakousko bortilo? Zapomněl pan Lobkowicz na rodem českého šlechtice Czernina, který vykřikoval do zahraničí věty o "bídném zrádném Masarykovi"?? To nebylo nerealistické, hloupé chování ?
A co se takzvané "zrady legionářů" a Masaryka týče - Franz Joseph der Erste byl de facto usurpátor na českém trůně, který hanebně popřel dva korunovační sliby Čechům, dané jen politické úzkosti. Tuto věrolomnost rozdrtil na prach svou zdrcující kritikou již francouzský historik Ernest Denis. Poslední pravý český král byl Ferdinand Dobrotivý, přítel Čechů. Jen idiotenhistorikus může tvrdit opak. Vojenská přísaha Habsburkovi platila jen pro Rakušany a Maďary - pro Čechy byla vynucena nátlakem. Pro Rakušany byl kaiser, pro Uhry apoštolský král - pro Čechy jen dosazený mocnář "Franta Prochaska" na truně.
Konečně pamětník Belcredi vzpomíná na TGM a jeho chování ke generálu Böhm-Ermollimu. Zde se ve vzpomínce zcela minul se skutečností. Dnes už skoro nikdo nezná tohoto generála. Skoro nikdo - kromě legionářů! Pamětník naráží na setkání TGM v Opavě roku 1924, kde prý TGM se nevhodně zachoval k Böhm-Ermollimu, neboť ho nechal dlouho čekat jako posledního v audienci, a při rozloučení mu "sotva podal ruku" (str.242 knihy). Generál polní maršál Eduard von Böhm-Ermolli prý byl velmi váženým občanem Opavy. Vzato se strany pamětníkovy barikády zcela jistě. Byl to starorakouský monarchista věrný mocnářství - a proto je podivné tvrzení,že se stal loajálním Čechem k republice. Možná se stal okolnostmi dočasně loajálním občanem ČSR - nikoli však Čechem! Je jasné, že v Opavě zůstalo mnoho občanů věrných starému Rakousku a pro ně byl Böhm-Ermolli jistě váženým občanem. Také to, že byl členem sdružení bývalých rakouských důstojníků ve výslužbě - nikoli legionářů ! - svědčí o tom, že zásady věrnosti mocnářství neporušil. Jeho loajalita k ČSR je potom ovšem věc diskutabilní. Je však třeba osvětlit to, na co pamětník a kniha zapomněli.
Polní maršál, generál svobodný pán von Böhm-Ermolli (1856-1941) byl jedním z hlavních aktérů rakouské strany v bitvě u Zborova ! Tam velel Rakušanům (a porobeným), Němcům, Maďarům a Turkům. Tento absolvent kadetky ve St.Pölten a Tereziánské vojenské akademie ve Wiener Neustadt jako důstojník jezdectva sloužil po absolvenci Válečné školy ve vyšších štábech. Pak postupně velel eskadroně, hulánskému pluku a od dubna 1901 jezdecké brigádě. V I. válce byl jmenován velitelem 2. rakouské armády. Prodělal všechna tažení od Balkánu až po Volyň. Od října 1915 vedl armádní skupinu Böhm-Ermolli proti ruské Brusilovově armádě. V červenci 1917 spolu s von Böltzem prohrál bitvu u Zborova. Von Böltze byl skandalizován za Zborov v rakouské sněmovně. Po pádu mocnářství spáchal sebevraždu. Böhm-Ermolli napravil Zborov u Tarnopole, když ovšem ruská armáda byla v rozvalu. Za to povýšen do stavu svobodných pánů a doživotně ustaven členem habsburské panské sněmovny. Tam byl s dalšími moravskými a slezskými pány, například s rájeckým knížetem Hugonem Salmem až do zániku monarchie. V roce 1918 řídil okupaci Ukrajiny, pak byl inspektorem italské fronty a skončil jako vojenský poradce císaře Karla I. V prosinci 1918 byl pensionován. ČSR se i díky TGM k maršálu Böhm-Ermollimu zachovala až příliš slušně. Roku 1922 jej přijala do sboru generálů ve výslužbě. Byl to generál Böhm-Ermolli, jehož kanóny ve dvojnásobné přesile pálily na Čečkovy a Gajdovy legionáře u Zborova - a přesto jej legionáři porazili! Pro TGM jako vrchního velitele legií byl von Böhm-Ermolli válečný protivník. TGM se k němu zachoval, jak se slušně chová k vojenskému protivníku. Pozdravil jej - nepřítele legionářů - krátce a dostatečně. A to dlouhé čekání? Diplomati si jistě vzpomenou na to, co provedl maršál prezident J.B.Tito československým diplomatům na ostrově Bledu někdy v r.1955-56 po "udobření". Nechal je čtyři hodiny čekat v sále s československými plakáty typu "Krvavý pes Tito". Aby si soudruzi diplomaté vzpomněli, jak o něm ČSR psala v dobách roztržky. Takže TGM se k rakouskému protivníku zachoval ještě velmi, velmi solidně...K Böhm-Ermollimu ještě připomínka. Hitler jej povýšil ještě před smrtí na generála polního maršála reichu. Že by za Zborov ?? Spíš za Tarnopol... Co závěrem ? I pamětník, který si pamatuje dějinné události velmi ostře, nemusí pro stromy vidět celý les. (Někdy jej dokonce vidět nechce...) Je škoda, že v jinak cenné knize s bohatou výpravou, se zvláště moravským čtenářům prezentují určité události, které se ve skutečnosti odehrávaly v jiných souvislostech a s jiným dopadem. Čtenář, který porovná pamětníkovy zápisky a ověřenou historickou skutečnost, pak zákonitě musí řici - "Tak to nebylo !"
Čs. obec legionářská Brno
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz