Další letitý soudní spor šlechticů rodu Colloredo-Mansfeld o rozsáhlé majetky na Opočensku skončil jejich zaslouženou porážkou. Ústavní soud opět rozhodl, že tentokrát movitý majetek zámku Opočno - památkový mobiliář obrovské historické a finanční hodnoty zůstane v rukou státu, tj. ve správě státní památkové péče. Tak, jak to již dávno rozhodly prezidentské dekrety, podle niž byl již po roce 1945 konfiskován majetek rodu.
Paní Kristina Colloredo-Mansfeldová tak se svou ústavní stížností definitivně neuspěla.
Národnímu památkovému ústavu v Pardubicích, který se odvážně postavil proti restituci, ač zahrnován se všech stran námitkami, útoky a pomluvami, a již roku 2004 svou ústavní stížností spor zásadně vyhrál, tak opět náleží palma vítězství.
Důležitost restitučního vítězství ve sporu s rodem Colloredo-Mansfeld spočívá však nejen v záchraně státního majetku. Spočívá především ve významu rozhodnutí Ustavního soudu o říšské přihlášce Fragebogen. Ústavní soud již ve svém průlomovém rozhodnutí z roku 2004 naznal, že přihlášky k říši je nutno hodnotit jako projev zrady ČSR, jako přihlášku ke zločineckému agresoru, který násilně germanizoval československý stát! Rozhodnutí Ústavního soudu v kauze Colloredo-Mansfeld znamenalo zásadní průlom do takzvaných protektorátních restitucí, které tak státu škodlivě a nebezpečně prosadila novela restitučního zákona o půdě, účelově prosazená prorestitučními kruhy, fedrovanými zesnulým exprezidentem. Právě exprezident Havel to byl, jenž kdysi ve Vídni slíbil určitým šlechticům, že se stát postará o vrácení jejich majetků. Jestli se nemýlím, tehdy prý zazněla i jeho slova o tom, že taková šlechta, která nevyhovuje dekretům bude posuzována jen jako "šlechta s nedostatky " (??).
Nález Ústavního soudu z roku 2004 o kauze Colloredo se tak stal noční můrou všech protektorátních restituentů - doslova antirestitučním Stalingradem, záchranou státu. Však se také tehdy šiky dekretobijců dostaly do mocného divoku. Známý zesnulý advokát rodů Salm a Walderode JUDr. Felix Nevřela se tehdy tak rozčílil, že označil úradek Ústavního soudu za "druhé znárodnění". Stejně jako označil rozhodnutí Ústavního soudu o přednosti dekretů před určovacími žalobami za "lumpárnu". Sluší podotknout, že tehdy jej morálně podpořila ústavní soudkyně zpravodajka JUDr. Eliška Wagnerová, jež jako pravá rytířka restitucí podala jako jediná proti usnesení Ústavního soudu tzv. minoritní votum.
Je téměř jisté, že restituenti půjdou dále do Strassburgu se svou stížností. To jim však restituci v žádném případě nevrátí. Možná jen, že dostanou stejnou restituční náplast, jakou soucitný Strassburg udělil restitučnímu křižáku U.F.Kinskymu, jenž podal na stát asi 157 určovacích žalob - a definitivně prohrál. Strassburg rozhodl, že české soudy se prý chovaly ke Kinskymi "nespravedlivě" (??) a udělil republice pokutu 250.000 korun a náhradu řízení. Proč? Nikdy jsme se nedověděli, o jakou nespravedlnost a jaká poškození šlo. To jsou asi "tajnosti strassburské".
Strassburg totiž nemůže měnit rozhodnutí národních soudů. To by mohl až nový Lucemburský soudní dvůr v případě, že nebude uznána výjimka z Lisabonu, požadovaná naším panem prezidentem Klausem. Všichni, kdož brojí proti výjimce z Lisabonu a proti panu prezidentovi, tak účinně podporují bourání dekretů ! Takové strany by odbojáři vůbec neměli volit! Uvědomují si vůbec všichni ti pánové z různých stran, kteří nadávali prezidentu Klausovi za Lisabon, že nahrávají protektorátním restituentům, že nahrávají landmannschaftům ??? Nebo to dokonce dělali v zájmu sudeťáků ??
Co je úkol odbojářů? Bránit dekrety. Bránit republiku. Bránit protektorátním restituentům. Poukazovat na právo a zájem republiky. Proti landsmannschaftům, proti kolaboranrské šlechtě, proti protektorátním restituentům. A proti všem jejich obhájcům, pomahačům, kolaborantům a národním zrádcům. Je třeba nazývat věci pravými jmény. Kolaboraci, kolaborací, přihlášku k říši zradou, říšské němectví soukmenovectvím, arijství arijstvím. Když byl majetek zabaven podle dekretů za zradu ČSR, za říšskou přihlášku, je nepřípustné takové zrádce republiky pardonovat. Tak to potvrzuje i Ústavní soud v případě Colloredo. A nepochybně to bude mít význam judikátu i pro další protektorátní kauzy.
(Srovnej novinky.cz. Petr Kozelka a Právo 23.II.2012), ČSBS Boskovice
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz