Petr Bezruč nebyl a není přeceňován Je jen nedoceňován a umlčován

Vzpomínám, jak Bezruč  svými verši podněcoval národní a sociální cítění generace mých rodičů, mé generace i generace mých dětí. Jenže dnes se národní a sociální cítění nehodí k omluvám a  smiřovačkám  s  odsunutými Němci (byť  k odsunu došlo mezinárodním právem)  ani  k "outfitu" angloamerického střihu, který odporuje našim národním kulturním tradicím.  "Kdo na moje místo? Kdo místo mne na stráž? Kdo zdvihne můj štít?" ptá se básník, a posluchači  těch básní v dobách zlých  hořeli národní vírou, odhodláním snášet  útrapy a  usilovat o lepší budoucnost. Nic z toho si vládnoucí elity dnes nepřejí. Chtějí mít omezený, trpný, zmanipulovaný lid.  Dávat mu "chléb a hry", ale ne svébytnost a samostatnou tvořivost. A tak mu berou jeho  historii, vůdčí ideje a osobnosti. Zapomenout je třeba i na Petra Bezruče. Braňme se!

Prof. PhDr. St. Kučerová, CSc.

(Název článku ČNL)

  ..