Petiční výbor Poslanecké sněmovny PČR

Sněmovní 4,

118 26 Praha 1


K rukám paní poslankyně dr. Zuzky Bebarové – Rujbrové, předsedkyně Petičního výboru PS PČR


V Praze dne 27. února 2014


Věc: Stížnost na porušování zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním


Dne 27.12.2013, jak nám sdělila pošta při vyhledávání zásilky, byla naše Petice na ochranu republiky ze dne 21. prosince 2013 doručena do kanceláře Poslanecké sněmovny PČR.

Když do počátku února 2014 jsme od pana Jana Hamáčka, předsedy Poslanecké sněmovny PČR, jemuž byla naše petice adresována, nedostali odpověď, doručili jsme 5. února 2014 opětně naši petici přímo do podatelny PS PČR a upozornili jsme v průvodním listu, že tak činíme opětovně a že původně tato petice byla doručena do kanceláře PS PČR již 27.12.2013.

Přesto do dnešního dne jsme od pana J. Hamáčka žádnou odpověď nedostali. Vzhledem k tomu, že měl tak učinit nejpozději do 27. ledna 2014, považujeme takovéto překročení zákonné lhůty na odpověď na petici za neslýchané a za viditelné porušení petičního zákona

Není možné, abychom mluvili o právním státu a předseda Poslanecké sněmovny takto porušoval petiční zákon.

Proto prosíme, aby naše petice byla v době co nejkratší plně vyřízena a aby byla vyvozena odpovědnost proti těm, kteří za uvedené porušení petičního zákona odpovídají.

Předpokládáme, že i nám se dostane odpovídajícího vysvětlení.

S úctou


Ing. Pavel Rejf, CSc. oprávněný jednat jménem petičního výboru

Sluštická 16

100 00 Praha 10


Přílohy:

Doklad o doručení zásilky vydaný Českou poštou

Petice na ochranu republiky ze dne 21. prosince 2013

Potvrzení o opětném doručení Petice na ochranu republiky z 5. února 2014


















Petice na ochranu republiky

Vážený pan

Jan Hamáček,

předseda Poslanecké sněmovny PČR

Praha

V Praze dne 21. prosince 2013

Vážený pane předsedo,


v souladu s čl. 18 Listiny základních práv a svobod a petičním zákonem se na Vás obracíme s návrhy a žádostí o vyjádření k dále uvedeným skutečnostem.


Před několika měsíci jsme v německém tisku četli informaci, že má údajně být vytvořeno Česko – bavorské parlamentní grémium, kde vedle našich poslanců mají zasedat poslanci bavorského zemského sněmu, mezi nimiž mají být i reprezentanti tzv. sudetoněmecké národnostní skupiny. Krátkou zprávu jsme o uvedeném jsme zaznamenali i v českém tisku. Též Petr Nečas, tehdy předseda vlády ČR, ve svém projevu, proneseném dne 21.2.2013 před bavorským zemským sněmem, se letmo zmínil o vytvoření společné parlamentní česko-bavorské skupiny.

A právě toto parlamentní grémium se má stát, podle německého tisku, platformou česko-sudetoněmeckého dialogu.


Z uvedených informací vyplývají i následující otázky, připomínky a náměty:

1.Byla skutečně uzavřena dohoda o zřízení uvedeného parlamentního grémia?

Pokud ano, kdo ji uzavřel, kdo ji schválil, jakou právní formu tato dohoda má a kde byla publikována?


2. Pokud byla skutečně uzavřená takováto dohoda, pak si dovolíme poukázat na skutečnost, že bavorský zemský parlament je z hlediska mezinárodního práva subjektem s omezenou, tzv. fragmentární svrchovaností. Ta se viditelně projevuje kromě dalšího tím, že Bavorsko např. nemá ministerstvo zahraničních věcí. Zahraničně právní záležitosti patří do výlučné působnosti Spolku, tedy Spolkové republiky Německo, a nikoliv spolkových zemí jako je např. Bavorsko.

Ani v ČR nedošlo k takovému případu, že by např. Západočeský či jiný kraj uzavřel nějakou mezinárodní dohodu se SRN, jíž by podepsala A. Merkelová, německá kancléřka. Proto by se tak nemělo stávat ani naopak.

Z hlediska mezinárodního práva jsou partnerem ústavních orgánů ČR pouze ústavní orgány SRN. Poslanecká sněmovna PČR má z hlediska mezinárodního práva jiné postavení než Zemský parlament Bavorska. Proto je, podle našeho názoru, zcela nepřijatelné vytvářet nějaká grémia s tou či onou zemí SRN.


Byla-li takováto dohoda skutečně uzavřena, pak, vzhledem k uvedenému, navrhujeme, aby byla považována od samého počátku za nulitní.


3. Pokud tzv. sudetoněmecká národnostní skupina má vůči ČR nějaké požadavky, pak nech je vznese obvyklou diplomatickou cestou prostřednictvím příslušných ústavních orgánů SRN, které mohou dát kdykoliv podnět k zahájení rozhovorů mezi SRN a ČR.

Proto považujeme za zbytečné, abychom vytvářeli jakékoliv další orgány. Tzv. sudetoněmecká národnostní skupina není subjektem mezinárodního práva a ani se jím stát nikdy nemůže. Neposkytujme jí proto žádná privilegia!


V těchto souvislostech dodáváme, že žádné české občanské sdružení, jak jsme informováni, se nedožaduje přímého jednání s vládou či parlamentem SRN, nebo s nějakou zemskou vládou či zemským sněmem některé ze zemí SRN. Naše občanská sdružení ctí v tomto směru normy mezinárodního práva. Tak by měly v plném rozsahu postupovat i naše ústavní orgány.


Petiční výbor: Ing. Pavel Rejf, CSc,,

JUDr. Ogňan Tuleškov,


Jménem petičního výboru je oprávněn jednat: Ing. Pavel Rejf, CSc.