Vážený pan
Jan Kohout
ministr zahraničních věcí
Praha
V Praze dne 25. července 2013
Vážený pane ministře,
v souladu s čl. 18 Listiny základních práv a svobod a petičním zákonem se na Vás obracím s žádostí o vyjádření k níže uvedeným otázkám.
V době nedávné na Slovensku se rozhořela tvrdá diskuse o možností členů maďarské menšiny, občanů SR, zúčastnit se voleb do maďarského parlamentu, který příslušnou právní normu svého času přijal.
Pokud jsem dobře informovám, pak slovenská veřejnost, zřejmě její značná část, tuto skutečnost silně kritizovala a dosud se s ní nesmířila.
Jak je to v České republice? Landes Zeitung, tiskový orgán Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, přinesl dne 18.6.2013 na str. 3 článek „Velvyslanectví SRN: Vyhláška o volbách do německého Spolkového sněmu“. V článku se upozorňuje, že dne 22.9.2013 se konají volby do uvedeného spolkového zákonodárného orgánu, kterých se za určitých podmínek mohou zúčastnit některé uvedené osoby.Text končí upozorněním, že další podmínky sdělí velvyslanectví SRN v Praze (článek přeložil ing. Jaroslav Liška).
Když uvedený text přinese tiskový orgán německé menšiny v ČR a upozorňuje, že další podmínky sdělí velvyslanectví SRN, pak z toho můžeme odvodit, že někteří příslušníci německé menšiny v ČR, tedy občané ČR německé národnosti, budou mít zřejmě právo účastnit se těchto voleb.
Vzhledem k uvedenému se ptám:
Zda skutečně někteří občané ČR německé národnosti mají právo účastnit se voleb do německého Spolkového sněmu?
Pokud ano, pak na základě jakých německých právních norem, zákonů, vyhlášek, jim toto právo bylo přiznáno?
Mají-li někteří občané ČR německé národnosti uvedené volební právo, pak, jak se domnívám, vzhledem k tomu, že jde o občany ČR, musel se rozhodovacího procesu zúčastnit i příslušný ústavní orgán ČR. Je-li tomu tak, o který orgán šlo a jmenovitě kdo vyslovil souhlas s tím a jakou formou, aby volební právo do německého Spolkového sněmu mohl získat i nějaký občan ČR německé národnosti?
Pokud mají někteří občané ČR německé národnosti skutečně volební právo do německého Spolkového sněmu, a to se souhlasem našich ústavních orgánů, pak celý příslušný rozhodovací proces zřejmě probíhal snad v utajení a za zády našich občanů. Podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod má však každý občan ČR právo na informace. V tomto případě toto právo nám bylo upřeno. Kdo za porušení tohoto práva nese odpovědnost?
Předmětné právo z hlediska občanů ČR lze chápat jako nadpráví některých občanů ČR německé národnosti. Jsme přesvědčeni, že žádný příslušník jakékoliv menšiny by neměl mít více práv než jakýkoliv další občan ČR. Nelze privilegovat část nějaké minority na úkor majority. Bylo by to podle našeho názoru zásadní porušení principu rovnosti v právech uvedených subjektů, a proto i hrubě nedemokratické, podle mého názoru i protiústavní. Čl. 1 Listiny základních práv a svobod výslovně říká, že lidé jsou si rovni v důstojnosti i v právech. Rovnost v právech je neporušitelným principem, který musí být plně respektován i ve výše uvedeném, a proto rozpory s ním musí být, jak jsem plně přesvědčen, bez dalšího a bez prodlení odstraněny.
Němci žijící na území dnešní ČR již v dřívějších dobách se těšili, na rozdíl od Čechů, celé řadě privilegií. Bylo tomu za Rakousko-Uherska a zvlášť pak v době tzv. protektorátu. Mnozí z nás jsou proto značně citliví na vše, co je spojeno s nějakým nadprávím.
Velmi děkuji za odpověď v lhůtě stanové příslušným zákonem.
S úctou
JUDr. Ogňan Tuleškov
Na Čihadle 18
160 00 Praha 6 - Dejvice
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz