Petice B. Sobotkovi z 12. prosince 2015
Vážený pan
Mgr. Bohumil Sobotka,
předseda vlády ČR,
nábřeží Edvarda Beneše 4
118 01 Praha 1 - Malá Strana
V Praze dne 12. prosince 2015
Vážený pane předsedo vlády,
I.
Ústava ČR v Čl. 1 charakterizuje republiku jako právní stát, tedy stát, kde jsou právní normy nejen formálně dodržovány, ale i naplňovány. Ústava a ústavní zákony i další právní normy určují postavení ústavních orgánů i ústavních činitelů, včetně jejich vztahů k občanům. Určité povinnosti pro ústavní činitele, tedy i předsedu vlády ČR, vyplývají i z Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR, jak zakotvuje Čl. 3 ústavy, a v tomto případě především z Čl. 18, dále pak i z petičního zákona.
V souladu s uvedenými právními normami jsme se na Vás obrátili, v některých otázkách opakovaně proto, že jste se, jak jsme přesvědčeni, v některých případech vyhýbal odpovědi. My však máme právo na odpovědi na vznesené otázky, návrhy a tomuto našemu právu v právním státu odpovídá Vaše povinnost nám odpovědět a ne nám vzkazovat, že korespondenci s Úřadem vlády ČR a panem předsedou vlády máme považovat za uzavřenou. V případě otevřeného dopisu, který jsem Vám zaslal, není jistě Vaší povinnosti odpovědět, je to jen obyčejná lidská slušnost. Pokud jde však o petici, pak naše právo na odpověď zakotvují příslušné právní normy.
Pokud bychom nepovažovali ČR za právní stát, asi bychom museli vzít Vaše rozhodnutí na vědomí. To však nemůžeme již z principu. Proto znovu zdůrazňujeme, že se na Vás obracíme v souladu s čl. 18 Listiny základních práv a svobod a petičním zákonem s návrhy a žádostí o vyjádření k nim v souladu s § 5 odst. (3) uvedeného zákona, který stanovuje: „ Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal nebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.“ Vaše odpověď z 9.12.2015 zdaleka nenaplňuje uvedený způsob vyřízení petice. Z tohoto důvodu Vám naše otázky zcela oprávněně klademe znovu, rovněž tak předkládáme naše návrhy. Prosíme, aby tato petice byla brána v obsahové souvislosti s naší peticí ze 14.11.2015, na níž jste neodpověděl.
ČSSD již dlouho mluvila o referendu, samozřejmě celostátním. Nyní my takovéto referendum navrhujeme. Pokud to myslí sociální demokracie s referendem vážně, pak bychom odpověď na tento návrh měli dostat. Říká nám to obyčejný selský rozum.
Je samozřejmé, že s Vaší iniciativou na zahájení tzv. česko-německého strategického dialogu značná část naší společnosti nesouhlasí. Chceme se přibližovat ke Slovenské republice a ke Slovákům, ti jsou nám nejbližším národem. Nechte projít Váš návrh a náš návrh referendem a, jak jsme přesvědčeni, návrh na sbližování se Slováky dostane většinu hlasů. Odpovědný politik, zvláště sociálně-demokratický, by svoji tak dalekosáhlou iniciativu měl nechat odsouhlasit lidem v referendu a nikoliv se spokojit pouhým schválením vládou.
Nevidíme žádný důvod, proč byste nám nemohl odpovědět na návrh, abychom uzavřeli s SRN mírovou smlouvu, v níž bychom dojednali i podmínky splacení reparací, které nám Německo dluží.
Všechny tyto aktivity činíme otevřeně, zákonným způsobem a formou velmi slušnou a uctivou. Proto očekáváme, vzhledem k tomu, že ČR, jak jsme přesvědčeni, je právním státem, v němž i předseda vlády ČR je povinen vůči občanům plnit své povinnosti, odpovědi na naše otázky a návrhy. Pokud se v něčem mýlíme, pak prosíme o poučení. Máme-li však pravdu, jednejte v souladu se svými povinnostmi a zájmy republiky a českého národa braňte, velmi prosíme. Složil jste dobrovolně slib, jímž jste se zavazoval k věrnosti ČR, k zachovávání Ústavy a zákonů a vykonávat mandát v zájmu všeho lidu. Nechte jako sociální demokrat, zaznít hlas lidu v referendu, a vnímejte ho, vzhledem k tomu, že jste křesťan, i jako hlas Boží. Nechcete-li nebo nemůžete-li nechat hlas lidu rozhodnout, pak jistě víte, jaká je Vaše povinnost. Politici nemohou vyměnit svůj lid, národy za jiné. Lid, který je zdrojem veškeré moci ve státě, a národy mohou však politiky do služby povolávat a také služby zprostit. To je jeden ze základních demokratických principů, v němž, alespoň doufáme, se shodujeme.
II.
Ještě bychom neměli zapomenout na primární důvod, který nás podnítil k tomu, abychom začali s Vámi komunikovat, zasílat petice a očekávat odpovědi souladné s příslušným zákonem. Ve své odpovědi na interpelaci poslankyně M. Semelové z konce září 2015 jste se vyjádřil, že Sudetoněmecké krajanské sdružení na svém spolkovém zasedání v únoru schválilo změnu stanov, ze kterých byly vypuštěny následující výroky: Sudetoněmecké krajanské sdružení prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání, a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení a hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu. Byly vypuštěny články, které mohly být vnímány jako velmi konfliktní jak ve vztahu k našim vzájemným dějinám, tak ve vztahu k česko-německé deklaraci z roku 1997. Já tu nedávnou změnu stanov sudetoněmeckého krajanského sdružení pokládám za krok pozitivním směrem především ve smyslu posílení vzájemné důvěry na mezilidské úrovni. Toto je podle mého krok, který přispěl ke snaze o lepší porozumění.
Jsme plně přesvědčeni, že tzv. sudetoněmecký landsmanšaft (SL) neměl a nemá žádné právo na vlast a její získání, ani právo na sebeurčení, rovněž tak nemá právo na vrácení zkonfiskovaného majetku, případně na jeho rovnocennou náhradu. Když SL nemá uvedená práva, nemůže se jich ani vzdát. Pokud Vy jste toto vyhlášení SL považoval za krok pozitivním směrem především ve smyslu posílení vzájemné důvěry …, pak jste nepřímo potvrzoval neexistující práva SL a tak zaváděl obyčejného českého člověka. Nadto jste nás uváděl v omyl, že novelizace stanov SL již byla provedena. Ale nebyla. Tehdy ještě platily stanovy v původním znění. Vy jste se mýlil, jak jsme přesvědčeni, v obou uvedených případech, ale veřejně jste se za tak hrubá pochybení neomluvil. Prosíme proto, omluvte se způsobem, který odpovídá úrovni a dosahu Vaší odpovědi na zmíněnou interpelaci. Velmi děkujeme.
Další důvod, který nás podnítil ke komunikaci s Vámi, je tzv. česko-německý strategický dialog, jehož jste duchovním otcem. Při jeho uvedení na světlo Boží, jste zřejmě nebral v úvahu výsledky řady průzkumů, které jednoznačně říkaly, že nám nejbližším národem jsou Slováci. A nebral jste v úvahu ani stanoviska SL a některých německých a rakouských kruhů vůči nám. Zatímco se bratříčkujeme s Bavorskem, Vy jste se zúčastnil slavnostního otevření jeho zastoupení v ČR, pan H. Seehofer na sjezdu SL, který se konal v květnu 2015 v Augsburku, řekl: V květnu 1945 začala v Čechách jedna z největších a nejbrutálnějších etnických čistek 20. století. Sudetští Němci byli zbaveni práv, cti, stali se psanci. Vyhnáni z jejich vlasti, země předků, která byla kolonizována Němci již 800 let. Zasáhlo to ženy, děti, starší osoby. Násilí v Ústí a Brně se staly symboly nelidskosti, utrpení, mučení a smrti. Dovolte mi, abych se vyjádřil velmi jasně: vyhnání sudetských Němců bylo a zůstává pro historii zločinem proti lidskosti, velkou a obrovskou nespravedlností.
V závěru svého vystoupení pak dodává, že čeští politici přijímají pravdu o vyhnání! A dochází k usmíření, důvěře, partnerství.
Na sjezdu vystoupil i pan Hartmut Koschyk, MdB, spolkový zmocněnec vlády pro záležitosti vysídlenců a národnostních menšin: „Stejně jako v loňském roce, kdy jsem měl tu čest zastupovat spolkovou vládu v Augsburgu při tradičním setkání, i letos na mne hluboce zapůsobilo setkání s mnoha domácími a zahraničními hosty a jejich myšlenky, které si sdělují. Schopnost uskutečňovat každý rok po mnohá léta taková setkání svědčí o vitalitě sudetských Němců. Německá kancléřka Dr. Angela Merkelová a spolkový ministr vnitra, Dr. Thomas de Maziere mě požádali, abych vám tlumočil vřelé pozdravy.“
Na Dni vlasti v Klosterneuburku, který se konal 13. září 2015 pod mottem: „Před 100 lety genocida Arménů – před 70 lety sudetských Němců“, promluvil i Volkmar Harwanegg, poslanec Sociálně demokratické strany Rakouska, který předal slavnostnímu shromáždění vřelé pozdravy od starosty Vídně, dr. Häupla. Dále se vyjádřil, že vyhnáním traumatizovaní lidé si zaslouží, aby příslušné Benešovy dekrety byly definitivně zrušeny a vysídlené osoby rehabilitovány. Dále dodal, že příklad z Brna - pochod z Pohořelic do Brna - v opačném směru než brněnský pochod smrti dne 30. května 1945 - dává naději na začátek přehodnocení českých dějin. Na sešlosti v Brně poslanec Ernst Woller (SPÖ) zastupoval BGM. Häupla při tomto pochodu do Brna a na akci na Mendlově náměstí.
V jakém stavu je česko-německý strategický dialog za této situace, kdy vidíme jen špičku ledovce? České reakce, máme na mysli ústavních činitelů, neslyšíme, nevíme o nich. A Vy se pak divíte, že někteří Češi se domnívají, že nás chcete navléct do německého chomoutu? My nejsme vinni situací, jež v česko-německých vztazích vznikla. My jen prosíme, aby vládní a další ústavní činitelé na ni reagovali a dali nám svými konkrétními kroky jednoznačně najevo, že plní vůči ČR a jejímu lidu své ústavní sliby, že stojí na stanovisku Postupimské dohody, Pařížské reparační úmluvy a dalších mezinárodních dohod, uzavřených Spojenci po porážce nacistického Německa, dohod, které uzavírali i jménem Německa, dohod, některých z nich jsme i signatáři nebo alespoň účastníky. Je pak zcela politicky i právně naivní, že ve „spolupráci“ s Německem tyto mezinárodní dohody můžeme účinně měnit, že můžeme přijímat německou terminologii a vydávat ji za správnou. Nemůžeme! Jde o vícestranné dohody. A nadto je pouze v zájmu Německa, nikoliv ČR, snažit se předmětné dohody okopávat.
Zatímco někteří Němci a dokonce i Rakušané nás viní ze zločinů proti lidskosti, genocidy, vměšují se do našich vnitřních záležitostí, vnucují nám terminologii i německé pohledy na dějiny, v nichž se najednou objevujeme jako zločinci, zatímco oni jako oběť, zatímco naši někteří nestateční politici tomuto tlaku, vykonávaném zejména Bavorskem, podléhají, česká strana, včetně diplomacie, mlčí. Naši diplomaté se zúčastňují řady akcí sudetů, kde padají těžká obvinění na naši stranu, a zase mlčí. Co potom tam vlastně dělají? Zatím ani Vy nechcete jednoznačně sdělit, zda Vašim cílem není ČR přetransformovaná do podoby 17. země SRN. Proč odmítáte říci ano, nebo naopak ne? Za této celkové situace vznikají nejrůznější podezření. Co Vám brání, abyste je vyvrátil?
III.
Německá orientace české politiky, jak ji provádíte právě Vy a Vaše vláda, někteří z jejích členů snad dokonce s nadšením, je nejen slepou uličkou, ale je i zavádějící, v první řadě může ohrozit naši státnost a následně i náš národ. Vzpomeňte na Polabské Slovany, jejichž sídlišti byly jak Drážďany, Lipsko tak i Berlín, vzpomeňte na Lužické Srby, kteří s vypětím sil bojují za udržení již holé národní existence v německém obětí, a to na území, kde byli a jsou doma asi od 5. století. Měli bychom však brát na vědomí i výhrůžky A. Merkelové, kancléřsky SRN, že k solidaritě Východoevropané budou donuceni. Už zase moc, síla se má uplatnit ve vztazích i česko-německých. Je to velké varování, nikoliv však první. Na jedné straně pan B. Posselt vyslovuje obavy z renacionalizace a na druhé pak usiluje, a dokonce tak činili i jeho předchůdci ve funkci, o to, aby z tzv. sudetoněmecké národnostní skupiny udělal národ. Pokud Bavorsko uzná tzv. čtvrtý kmen za národ, nic proti tomu. Ale když někteří funkcionáři SL mluví např. o transformaci „sudetoněmecké národnostní skupiny“ ve druhý státotvorný národ česko-německé federace, nebo když vidí budoucnost tzv. Sudetenlandu jako součásti Německa, za povzbuzování bavorského ochránce, a zůstává to z naší strany bez důrazné odpovědi, pak je otázkou, jak naši ústavní činitelé plní své povinnosti vůči ČR a jejímu lidu. Je bez diskuse, že s Německem bychom měli mít dobré vztahy. Ale za předpokladu dodržování principů mezinárodního práva, zejména rovnosti stran, nevměšování se do vnitřních záležitostí druhého státu a zásady reciprocity. Podle našeho názoru by k vylepšení česko-německých vztahů přispělo i uzavření mírové smlouvy, která by zakotvovala i povinnost Německa splatit nám reparační dluh. Dále pak považujeme za nutné z hlediska principů mezinárodního práva prověřit i dosavadní smlouvy, dohody, uzavřené s Německem. Doporučujeme neuzavírat smlouvy s jednotlivými německými zeměmi. Partnerem českých státních ústředních orgánů jsou orgány SRN. Zemské orgány mají pravomoci a kompetence jen fragmentární. Pokud však ČR chcete pozemštit a zavést jako 17. zemi do SRN, pak jistě budete sledovat jinou politiku. ČSSD se stává stranou jednoho muže, jeho hlas je slyšet, ostatní zmlkli, média Vás prezentují silněji než slavnou hvězdu šoubiznisu, vše vysvětlujete, u všeho jste. Ale důsledek? Preference ČSSD jsou dolů. A půjdou dolů dále, pokud ČSSD se nevrátí sama k sobě. Česká otázka je sice i otázkou sociální, zde se Vaše strana drží, ale je především i otázkou českou. A k této části otázky se chováte, jak jsme přesvědčeni, více než macešsky. A to jak Vy, tak i značná část vlády.
Alternativou Vaší proněmecké politiky je opětné sbližování se Slovenskem, bližší spolupráce s Polskem, ale také i s Maďarskem, Srbskem, Bulharskem. Jestliže nikdo v současnosti nezpochybňuje blízké vztahy anglosaských národů, pak by také nikdo neměl nic namítat proti spolupráci slovanských národů, aktuálně mezi Čechy, Slováky a Poláky, později i dalších.
Jako občané ČR považujeme za svou povinnost Vám uvedené sdělit. Věříme, že pochopíte, že v dobrém úmyslu. Budeme rádi, když se k nám budete chovat alespoň tak, jak jednáte např. se sudety či se sudetomily, i když na rozdíl od nich nám jde o zachování české státnosti, její upevňování a dobro pro lid republiky. Myslíme si, že byste si měl cenit, když občané republiky se Vám, jako svému předsedovi vlády, svěřují se svými názory, stanovisky, otázkami, návrhy. Pokud tuto cestu komunikace zavrhnete, demokracii to neprospěje, právě naopak.
IV.
Následné otázky a návrhy obsahovala již dřívější petice, na níž jste nám dosud neodpověděl. Proto je klademe opětně, aniž bychom jejich počet množili.
Otázka k bodu I.
„Doufáme, že nechcete transformovat ČR v 17. zemi SRN?“ Ano či Ne?
Návrhy k bodu I.
1. Navrhujeme zmrazit tzv. česko-německý strategický dialog do doby, než o něm bude rozhodnuto v referendu.
2. Navrhujeme uzavřít se SRN mírovou smlouvu, která by zakotvila i povinnost SRN zaplatit nám dlužné reparace, a v rámci příprav na ní upravit česko-německé vztahy tak, aby byly souladné s mezinárodním právem.
3. Navrhujeme uspořádat celostátní referendum, jehož první otázka by zněla: „ Jste pro strategický dialog se SRN? Ano, Ne“
Návrhy k bodu II.
1. Navrhujeme zahájit česko-slovenský strategický dialog. Iniciovat nutná jednáni se SR .
2. Navrhujeme uspořádat celostátní imperativní referendum, jehož druhá otázka by zněla: „Jste pro strategický dialog se SR: Ano, Ne.“
3. Pokud lid v referendu schválí v ČR a ve SR návrh na česko-slovenský strategický dialog, podnítit SR a další státy V 4, aby se k mírovým jednáním se SRN připojily.
S úctou
Ing. Pavel Rejf, CSc. JUDr. Ogňan Tuleškov, v.r.