Papež František - "Někteří říkají, že jsem komunista a revolucionář. Ať si přečtou církevní otce"
Jorge Bergoglio čelí podobné kritice… apeluje coby kardinál Buenos Aires na nutnost preferenční volby pro chudé. Obsah projevu rozhodně stojí za pozornost.
Jorge Mario Bergoglio: Preferenční volba pro chudé
Promluva Jorge Bergoglia na shromáždění argentinské Charity v roce 2009
Někteří říkají: To je komunista! To je revolucionář! Ať si přečtou církevní otce, svatého Jeronýma a otce druhého, třetího, čtvrtého, pátého století. V této věci jsou velmi tvrdí: volba pro chudé.
Důstojnost vyplývá z práce. Práce je pro člověka, pro všechny lidi. Křesťanská úzkost pro ty, kdo nemohou dosáhnout této důstojnosti, nemohou žít. Byli důstojnosti zbaveni kvůli idolům moci, bohatství, prchavého štěstí, které lze potkat v národních a mezinárodních supermarketech konzumu.
Jaké je to barbarství, všechna ta chudoba, co existuje...
Jak toto barbarství vchází do tvého života? Jak ti mění život? Jak provokuje tvůj život? Jak se dotýká tvého srdce? Vede tě k pláči, vede tě ke změně životního stylu.
Pokud tu není preferenční volba pro chudé, není zde autentické úsilí o povznesení a osvobození.
Církev žádá konkrétní činy, musíš se vyhnout paternalismu a stát se druhem na cestě našich nejchudších bratří, sdílet s nimi svůj čas, být jejich druhem na cestě.
Žádá se po tobě blízkost a solidarita, blízkost k chudým. Dotkli jste se těla chudého? Přijímáte ho? Chudí mají být přijímáni, zahrnuti, solidarita se musí projevit viditelnými rozhodnutími a činy.
V 36 restauracích, které jsou v Porto Madero v Buenos Aires, stojí dobrá večeře 150 pesos na osobu. Je to asi 1 km od trpícího města chatrčí. Pokud byste solidárně vstoupili do služby lásky, váš životní styl se změní a nemůžete si už dovolit určitý luxus, který jste si mohli dovolit předtím, než jste se obrátili k charitativní službě církve.
Zdá se vám, že jsem komunista? Je to možné, ale já věřím, že ne. Stačí se stát přítelem chudých, aby se váš vlastní životní styl stal prostším, aby se váš životní styl stal střídmým. Církev byla povolána, aby byla obhájkyní spravedlnosti a ochránkyní chudých proti tolika nesnesitelným sociálním a ekonomickým nerovnostem, které křičí k nebi.
Pokud tu není naděje pro chudé, nebude pro nikoho. Pokud nejste schopni vzbudit naději chudých, tak ji nebude mít ani vy. A žije se ze dne na den, bez cíle.
Preferenční opce pro chudé po nás požaduje, abychom zaměřili zvláštní pozornost na ty, kdo jsou zodpovědni za změnu struktur.
Služba lásky má stejnou hodnotu jako hlásání Božího slova a slavení svátostí a je neopominutelným vyjádřením podstaty církve. Nemyslete si, že jste katolíci a katoličky, protože chodíte v neděli na mši, občas se vyzpovídáte…žádá se po nás, abychom se vzdali veškeré světskosti. A kdo nemohl přijmout Ježíše, nenáviděl Ježíše a nenávidí ho, nemůže přijmout nás. (překlad do italštiny Giovanni Ladiana SJ a Maite Montanari, z italštiny překlad vlastní)