Otevřený dopis

Vážená paní

Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.

ministryně spravedlnosti

Vyšehradská 16

128 10 Praha 2

V Praze dne 27. února 2014

Vážená paní ministryně,

v polovině ledna 2014 se ing. Pavel Rejf, CSc., bytem Sluštická 16, 100 00 Praha 10, obrátil na Policejní prezidium České republiky s podnětem k zahájení trestního stíhání pro podezření ze spáchání trestných činů či jiného protiprávního jednání. (Příloha č. 1)

Týkalo se výroků a jednání pánů Wolfganga Habrmanna, Lubník 59, 563 01 Lanškroun, Tomáše Peciny, Slezská 56, 120 00 Praha 2, Jana Šinágla, Bratří Nejedlých 335, 267 53 Žebrák. Sídlo spolku, jak uvádějí stanovy, je: Bratří Nejedlých 335, 267 53 Žebrák. Jmenovaní se prohlásili za přípravný výbor Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, (dále jen SKSČMS), a 7.8.2009 požádali Ministerstvo vnitra ČR o jeho registraci.

Již samo znění některých částí stanov je nejen pobuřující. Pokládá, velmi stručně, zjednodušeně a příkladně řečeno, odsun Němců za genocidu. Ty, kteří se ho dopustili, podíleli se na něm, či dali k němu podnět, za zločince, kteří měli být postaveni před soud. Uznává právo osob, které se staly obětí popsaných zločinů na náhradu škody a na satisfakci za nemajetkovou újmu. Vyjmenované dekrety prezidenta republiky pokládá za bezpráví.

SKSČMS nebylo Ministerstvem vnitra registrováno, nebylo registrováno ani v r. 2014 Městským soudem v Praze.

Přesto výše jmenovaní provozovali web pod názvem Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a to ještě někdy na přelomu října a listopadu 2013, obsahující řadu článků, které napadaly, hanobily republiku i její právní řád. Opět jen ukázkově: „Pravdu o poválečné genocidě sudetoněmeckého obyvatelstva nelze zamlčovat“. „Ostatně mnozí v nich dosud žijí v domech, které byly sudetským Němcům zabrány a potřebují proto najít morálně přijatelné zdůvodnění, proč mohou žít v ukradeném. Českým vládám to tak vyhovuje, protože se mohou stavět do role ochránců národních zájmů.“

„Jsou to zločiny, které byly spáchány jménem – a pod ochranou – našeho státu a kořisti jimi získané se náš stát zmocnil a rozdělil ji mezi své občany.“

Na čtyřstránkové podání s několika přílohami, odpověděl stěžovateli ÚOOZ, č.j. UOOZ – 401 – 1 ČJ-2014-290008, ze dne 28. ledna: „Bylo zjištěno, že názory a aktivity pana Habermanna, Peciny a Šinágla mohou být vnímány velmi negativně. Nebylo však zjištěno, že by se výše uvedené osoby v souvislosti s žádostí o registraci Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku dopustily protiprávního jednání.“ (Příloha č. 2)

K tomu jen jednu poznámku. Stěžovateli nešlo jen o jednání jmenovaných v souvislosti s žádostí o registraci, nýbrž o celou řadu dalších jednání a vyjádření v podání blíže uvedených.

Dále chceme též poukázat i na nějaké další výroky některého z výše jmenovaných. Pan Šinágl např. napsal článek o Reinhardu Hendrichovi, v němž uvedl, že „Počet obětí jeho vlády je jen zlomkem obětí poválečné genocidy a se způsobem, jak v 50. letech vládli komunisté, se nedá vůbec srovnat.“, že „Protektorát byl zkrátka takovým malým rájem na zemi“ a dále poznamenal, zda Heydrich by neměl být vyznamenán (uvedeno podle dostupných internetových materiálů).

Pan Šinágl byl za uvedené vyšetřován policii již v r. 2012. Trestní stíhání proti němu bylo však Krajským soudem v Praze 25. 4. 2013 pravomocně zastaveno.

Vážená paní ministryně,

z uvedeného můžeme s jistou výhradou udělat následující závěr: Krajský soud v Praze a ÚOOZ postupovaly, ve výše uvedeném, zřejmě právně bezchybně. Pokud tomu tak je, pak vzniká zcela zásadní otázka, zda současná právní úprava, zejména příslušné trestněprávní normy, dostatečně ochraňují republiky a její právní řád, zda tudíž policejní a justiční orgány mají právní prostředky, aby tuto ochranu zajistily. I útoky na prezidenta republiky, který je hlavou státu, tedy nejvyšším ústavním činitelem, jsou četné a někdy i hrubě dehonestující. Jsou též, podle našeho názoru, právním problémem.

Početnost i intenzita útoků těchto i podobných útoků na společensky významné vztahy stoupá.

Vzhledem k výše uvedenému jsme nabyli přesvědčení, že naše republika, její dobré jméno, právní řád a ústavní činitelé nejsou dostatečně chráněni trestněprávními normami. I první republika měla obsáhlý zákon na ochranu republiky. Proto Vás prosíme, abyste využila svého práva zákonodárné iniciativy jako členka vlády nebo poslankyně PČR a iniciovala vypracování návrhu zákona na ochranu republiky, který by poskytoval trestněprávní ochranu i ústavním činitelům. Pokud by však pro přijetí tohoto zákona nebyly širší podmínky, pak Vás prosíme alespoň o rozšíření trestního kodexu o několik paragrafů, které by předmětné vztahy upravily a tak zajistily jejich tak naléhavě potřebnou zvýšenou ochranu.

Velmi děkujeme za vše, co učiníte pro náš návrh.

Za Vlastenecké fórum

Doc. RNDr. Jan Minář, DrSc.