Vážený pan
Jiří Čistecký
vedoucí odboru
Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Praha
V Praze dne 27. července 2013
Vážený pane,
k Vašemu dopisu ze dne 3. července 2013, č.j.: 108684/2013-OSE sdělujeme:
I. Již z pouhého porovnání textu prvního odstavce Vašeho dopisu z 8. dubna 2013 s prvním odstavcem Vašeho dopisu z 3. července jednoznačně vyplývá, že, velmi ohleduplně a slušně řečeno, nemluvíte pravdu.
Důkaz:
Text prvního odstavce Vašeho dopisu z 8. dubna 2013:
„z pověření ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga reaguji na dopis, který jste mu dne 3. února 2013 adresoval. Vzhledem k závažnosti jeho obsahu i množství otázek jež nastolujete, si její vypracování vyžádalo delší čas, než je obvyklé.“ (Váš text ponecháváme i s gramatickou chybou, která v originále Vašeho dopisu je.)
Z textu vyplývá, že odpovídáte na dopis, jehož závažnost obsahu a množství otázek si vyžádaly delší čas na odpověď, než je obvyklé. Nemluvíte o petici.
Text prvního odstavce Vašeho dopisu z 3. července 2013:
„děkuji Vám za zopakování stížnost, kterou jste zaslal ministrovi zahraničních věcí dne 3. února 2013, znovu oceňuji Váš zájem o věci veřejné, a konstatuji, že svou odpověď z 8. dubna jsem otevřel omluvou za její opožděné vyřízení. Mělo k němu, dle zákona o právu petičním č. 85/1990 Sb. ze dne 27. března 1990, resp. Jeho § 5 čl. 3, dojít písemně do 30 dnů „tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru“. Stěžujete-li si tedy na její opožděné vyřízení opětovně, nemohu dnes už udělat opravdu víc, než tuto omluvu na Vaši adresu zopakovat.“
Teprve v tomto textu se omlouváte, nikoliv tedy v dopisu z 8.4.2013, jak dále tvrdíte. Omluvu neopakujete. Teprve v tomto dopisu, zřejmě na náš písemný podnět, jste došel k poznání, že náš dopis byl peticí.
Každý slušný člověk, který si uvedené texty přečte a srovná, zjistí, že jste pravděpodobně lhal, nikoliv nemluvil jen pravdu. Uvedená skutečnost, jak jsme přesvědčeni, Vás diskvalifikuje nejen jako vedoucího odboru MZV ČR, ale vůbec jako diplomata a člověka.
II. Dovolujeme si opět citovat z naší petice z 3.2.2013:
„Německá historička Barbara Tóthová v článku Kolibřík z Prahy (Cicero, 2, 2011, str. 48-51) píše, že Sudetským Němcům dělá dobře, když Schwarzenberg říkává o sobě německy, že je nejdříve Schwarzenberg a pak „Böhme“ (jak je uvedeno na str. 49 v časopise) a nikoli „Tscheche“.
1) Je pravdou, že se považujete za Bémáka („Böhma“) a nikoliv Čecha?
2) Pokud ano, proč jste o této skutečnosti neinformoval voliče, když, jak tvrdíte, Vaše kampaň byla čestná, nic neskrývající, otevřená?“
Z Vaší odpovědi z 3. července 2013:
„V daném kontextu je proto zcela lhostejné, zda je ministr zahraničních věcí České republiky etnickým Čechem, Němcem, Slovákem, Vietnamcem, Ukrajincem, Romem či Vaším „Bémákem“. Je-li totiž prokazatelně občanem České republiky, vykazuje kvalifikaci, jež mu – při splnění dalších odborných náležitostí – otevírá v moderní demokracii, založené na respektování občanského principu, cestu ke všem úřadům ve státě. Váš účelový výklad, týkající se obsahu termínů „Böhme“, resp. „Tscheche“ považujeme proto v dané souvislosti za zavádějící.
Tentokrát, jak jsme přesvědčeni, se snažíte mlžit. Pojem „Böhme“ a „Tscheche“ přece primárně uvedl pan Karel Schwarzenberg ve svém rozhovoru s německou historičkou Barbarou Tóthovou, jíž řekl, že je „Böhme“ nikoliv „Tscheche“, tedy nikoliv my, jak se snažíte nám podsouvat. Pokud se K. Schwarzenberg nyní otevřeně přizná české veřejnosti, že není Čech, ale Böhme, pak bude nastolena otázka, zda jako „Böhme“, nikoliv Čech, bude pro naši českou veřejnost přijatelný jako politik, či státník. Jsme přesvědčeni, že nikoliv. K. Schwarzenberg měl české veřejnosti oznámit, ještě dříve než začal vykonávat nějaké funkce, politické či jiné, že není Čech, ale Böhme. To neučinil, takže mnozí z nás se cítíme být jím podvedeni, poněvadž jsme se domnívali, že je Čech a on nás v tomto domnění nechával.
Ústava ČR ani jiné právní normy neznají národnost „Böhme“. Taková národnost či etnická menšina v ČR neexistuje, není vykazována ani ve statistikách. Pokud vyznání K. Schwarzenberga, že je „Böhme“, má znamenat, že se cítí etnickým Němcem nebo dokonce tzv. sudetským Němcem, k nimž zřejmě jako člen Sdružení Ackermann-Gemenide, které je součástí mnichovské Ackermann-Gemeide a tato pak je složkou sudetoněmeckého landsmanšaftu, je někdy počítán, pak k té, či oné možnosti se musí otevřeně, jasně a veřejně doznat. Samozřejmě, že takové pozdní doznání bude mít své pochopitelné, pro něj nepříznivé důsledky. Dlouhodobě zatajovat důležité skutečnosti veřejně činnými osobami před veřejností má v celém civilizovaném světě diskvalifikační důsledky. Proto podle nás pan Karel Schwarzenberg nemůže vykonávat žádné významné politické či státní funkce. Svým uvedeným jednáním, nikoliv tedy příslušností k nějaké zatím pro nás neurčité národnostní nebo etnické menšině, se sám diskvalifikoval. Vzhledem k tomu, že média potřebnou informaci o této skutečnosti dosud nepřinesla, naše veřejnost, bohužel, o tom není dostatečně informovaná.
III. V závěru svého dopisu vyzýváte k ukončení bojů s přízraky minulé války. Nám však nešlo o boj s minulostí. Nám jde o pravdu. Zápas o pravdu prolíná dějinami celého lidstva i každý jím prožitý okamžik. Nepravdy a lži jdou argumentačně vyvrátit. V politice i ve veřejném životě musíme o to usilovat. A právě o to se tímto dopisem snažíme. Jsme plně přesvědčeni, že pravda vždy zvítězí, i když to dá fušku, jak říkal Honza Masaryk.
Ing. Pavel Rejf, CSc.
JUDr. Ogňan Tuleškov, v.r.
Přílohy:
Petice K. Schwarzenbergovi z 3. února 2013
Odpověď J. Čisteckého na petici ze dne 8. dubna 2013
Otevřený dopis K. Schwarzenbergovi 31. května 2013
Odpověď J. Čisteckého ze dne 3. července 2013
Na vědomí:
Jan Kohout, ministr zahraničních věcí ČR
Miloš Zeman, prezident ČR
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz