Vážený pan
Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.,
rektor Univerzity Karlovy,
Univerzita Karlova v Praze
Ovocný trh 3-5
116 36 Praha 1
V Praze dne 6.4.2015
Vážený pane rektore,
k Vašemu dopisu ze dne 12.3.2015, č.j.: 2511/2015-OVV, za který Vám velmi děkujeme, sdělujeme:
Vaše odsouzení chování části účastníků pietní akce na Albertově dne 17.11.2014 jsme zaznamenali s nadějí, že jde o první krok ve správném směru. Bohužel dalších jsme se nedočkali ani do současné doby.
Na rozdíl od Vás jsme přesvědčeni, že svolavatel, UK v Praze, jehož jménem jste byl zmocněn jednat Vy, jak nám Magistrát hlavního města Prahy sdělil ve svém dopisu ze dne 17.2.2015, č.j. S – MHMP 1820135/2014, porušil řadu ustanovení zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. Na podporu svého tvrzení uvedeme jen několik příkladů.
-„Svolavatel je povinen řídit průběh shromáždění tak, aby se podstatně neodchylovalo od účelu shromáždění uvedeného v oznámení;“ (§ 6 odst. 5, písmeno c) uvedeného zákona)
Je obecně známo, že v Praze na Albertov v uvedený den byla svoláno pietní shromáždění. Toto se zvrhlo ohavnou protiprezidentskou demonstraci s vyřváváním hesel dehonestujícím prezidenta republiky a házením vajíček a rajčat na něj. Shromáždění se odchýlilo od účelu uvedeného v oznámení. Jde již na první pohled o porušení uvedeného zákona.
- Svolavatel je povinen: „ dbát o pokojný průběh shromáždění a činit opatření, aby nebyl narušován; ( § 6 odst. 5, písmeno e) uvedeného zákona)
Svolavatel nedbal o pokojný průběh shromáždění a nečinil opatření, aby shromáždění nebylo narušováno. O žádných opatřeních, které svolavatel učinil, aby zajistil pokojný průběh shromáždění nebo aby pokojný průběh nebyl porušován, se nezmiňujete ani ve svém dopisu. Tedy i v tomto případě svolavatel porušil uvedený zákon.
- Svolavatel je povinen: „Nepodaří-li se svolavateli při narušení pokojného průběhu shromáždění zjednat nápravu, požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo příslušný útvar Policie České republiky a vlastními prostředky vyzve účastníky k obnovení pokojného průběhu shromáždění…“ ( § 6 odst. 6 uvedeného zákona)
Nevíme nic o tom, že 30 pořadatelů svolavatele, označených pořadatelskou páskou, na pokyn svolavatele, by se snažilo o obnovení pokojného průběhu shromáždění.
Nevíme nic o tom, že by svolavatel se obrátil na Policii ČR o potřebnou pomoc k obnovení pořádku. To ostatně vyplývá i z Vašeho dopisu z 12. března 2015 nám zaslaného. Svolavatel tedy opět nekonal v souladu s výše uvedeným zákonem.
Vaše tvrzení : „Lze si navíc snadno představit, jaké důsledky a negativní reakce by případný zásah policejních orgánů za dané situace a v daném místě mohl vyvolat“, nás velmi udivuje.
Cožpak si lze pod pojmeme zásah Policie ČR představit jen nějakou pendrekiádu? Nelze považovat za zásah policie i vkročení policistů mezi účastníky shromáždění, kteří porušují pořádek, s výzvou na uklidnění a na obnovení pokojného průběhu shromáždění? Podle našeho názoru svolavatel tím, že se neobrátil na Policii ČR o pomoc, do značné míry nese odpovědnost za vzniklou situaci. Kdyby k policistům se připojilo aktivně i 30 pořadatelů svolavatele mohla se situace na Albertově změnit. Proč k takovému zákroku, vysloveně nenásilnému, nedal svolavatel podnět?
Dále, vážený pane rektore, ve svém dopisu píšete: „Odkaz listopadu 1939 a 1989 by pak nepochybně doznal ještě větší újmy.“
Tím, že svolavatel nedal podnět k zákroku Policie ČR, máme na mysli především zákrok nenásilný, přesvědčovací, k němuž by se jistě připojila i část účastníků shromáždění, přerostlo pietní shromáždění neodvratně v akci zcela nedůstojnou jakékoliv piety, akci, v níž, podle našeho názoru, řada „pietistů“ porušila i trestní zákon.
Albertovské shromáždění ze 17.11.2014, které se de facto stalo divokou, nenahlášenou, protiprezidentskou demonstrací, německý tisk, jak si vzpomínáme, ji nazval zvířeckou, způsobila tak odkazu 17.11.1939 a 17.11.1989 dlouhodobou nesmazatelnou újmu, která má mezinárodní charakter, a to bez ohledu, zda si to někdo připouští, či nikoliv. A bohužel vše bude spojováno i s Vašim jménem. Jsme přesvědčeni, že jste se částečně snažil v dobrém úmyslu. Myslíme si, že jste však postrádal potřebnou rozhodnost. Vše pak vyšlo, a muselo se tak stát, naopak Vašim přáním.
Podle tvrzení příslušných orgánu se na Albertově nic vlastně nestalo, až na nějaký ten přestupek., ale to, co jsme viděli, nám znemožňuje se ztotožnit s tímto tvrzením. Viděli jsme na vlastní oči i uši, že se něco nehezkého a odsouzeníhodného dělo. Proto pro nás, a jistě i pro mnoho dalších spoluobčanů, je taková verze nepřijatelná.
Podle našeho názoru jsou snahy, ať již jde o kohokoliv, vše zamést pod koberec, nic nevidět, na vše zapomenout, účinné vždy je na určitou dobu. Historická pravda se však bez ohledu na odpor jednotlivých subjektů, ať již jejich mocenský potencionál je jakýkoliv, vždy prosadí. Jsme si jisti, že tomu tak bude i v tomto případě. Otázkou jen zůstává, kdy se tak stane. Honza Masaryk říkával, že pravda vždy zvítězí, ale dá to fušku. V tomto případě to bude jistě vyžadovat větší námahu, než menší. Proces hledání a nalézání pravdy je vždy po určitou dobu do značné míry závislý i sebereflexi jednotlivých aktérů dějinných „kusů“.
S úctou
Ing. Pavel Rejf, CSc. JUDr. Ogňan Tuleškov
Na vědomí: Prezidentská kancelář, Praha - Hrad
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz