Vážený pan
Lubomír Zaorálek, ministr zahraničních věcí ČR,
Loretánské nám. 5, 118 00 Praha 1
V Praze dne 21.2.2015
Vážený pane ministře,
korespondence s ministerstvem zahraničních věcí ČR vedou některé české vlastenecké organizace či aktivisté těchto subjektů již řadu let, bohužel však téměř jen s negativními výsledky.
Již v době, kdy ministrem zahraničí byl K. Schwarzenberg, jsme takové zkušenosti udělali. Jedno však lze tomuto ministru a jeho vedoucím zaměstnancům nutné přiznat. Odpovídali na naše podání celkem spolehlivě, v daných termínech, přestože mezi nimi byl i takový, který nedovedl odlišit obyčejný dopis od petice.
Písemná komunikace s Vámi je však mnohem složitější. Uvedeme jen jediný příklad. 30. září 2014 jsme Vám zaslali návrh na jmenování jedné mimořádně kvalifikované kandidátky do rady Česko-německého diskusního fóra. Vzhledem k tomu, že Vaše odpověď nepřicházela, urgovali jsme vyřízení našeho dopisu písemně dne 26. ledna 2015. Ani poté jste nepřerušil bobříka mlčení, a proto jsme elektronicky urgovali vyřízení našeho návrhu, a to dne 6.2.2015. Ani dosud jsme odpověď nedostali.
Vaše jednání považujeme v uvedených souvislostech za bezprecedentní. I ministr K. Schwarzenberg měl na svém ministerstvu větší pořádek než Vy, jak výše uvedené údaje dokazují. Ani žádný další státní orgán, s kterým komunikujeme, neignoruje běžné zásady styku a principy slušnost tak, jako právě Vy a Vaše ministerstvo. V tomto směru skutečně vynikáte. Je nám velmi líto, že to musíme konstatovat.
Ale nyní opět přímo k věci. Vaše jednání, lépe řečeno absence jednání, je vzhledem k dalšímu naprosto nepochopitelné. Podle vnitřních norem Česko-německého diskusního fóra (ČNDF) je funkční období členů rady dvouleté. Dosavadním členům české části ČNDF mandát skončil 31.12.2014. Nikde jsme se nedočetli, že jim jejich funkční období bylo prodlouženo o další dva roky, tedy na období 2015-2016. Vysvětlení jsme hledali i na oficiální webové stránce ČNDF, ale bez výsledku. Podle našeho názoru nejde jen o formální nedostatek. V jakém právním režimu členové fóra tedy vůbec pracují?
V jednom Vašem dopisu z října 2014 jsme si mohli přečíst, že: „ Působení členů spolupracujících s různými německými organizacemi včetně Sudetoněmeckého krajanského sdružení ve správní radě Česko-německého fondu budoucnosti a v radě Česko-německého diskusního fóra je legitimní za předpokladu, že tyto osoby splňují kritéria požadovaná statutem Česko-německého fondu budoucnosti a aide-mémoire o další činnosti Česko-německého diskusního fóra. Nespatřuji proto důvod k omezování jejich zastoupení.“
Tento Váš názor nesdílíme zvláště v souvislosti s tím, že vedle členů české části rady, kteří jsou v blízkých vztazích se sudetoněmeckým landsmanšaftem, netvoří jejich protějšek členové z českých vlasteneckých organizací alespoň v přiměřeném počtu. Proto si dovolujeme konstatovat, že v české části rady ČNFB fakticky preferujete, jak vyplývá z výše uvedené citace, členy, jež označujeme za „sudetomily“. A to považujeme za hrubý nedostatek. Když se podíváme na seznam dřívějších členů rady ČNDF můžeme zjistit, že jím byl, ale pouze v letech 2000-2002, pan prof. JUDr. Václav Pavlíček, CSc. Zřejmě musel fórum opustit kvůli svým pravdivým pohledům na dějiny, česko-německé vztahy a kvůli obhajobě našich národních a státních zájmů. Podobně na tom byli zřejmě i další ojedinělí členové této orientace. A tak česká část rady ČNDF je složená v současnosti téměř z poloviny ze sudetomilů.
Dovolíme si dále citovat z Vašeho dopisu: „Obsahový profil pracovní skupiny „Dialog bez tabu“ odpovídá poslání Česko - německého diskusního fóra vést tematicky mnohotvárný dialog. Téma letošní výroční konference konané v Litoměřicích pod názvem "Česko-německé sousedství: Kultura vzpomínání pro budoucnost" iniciovala a schválila rada Česko-německého diskusního fóra ve standardním demokratickém procesu ukotveném v aide-mémoire o další činnosti Česko-německého diskusního fóra.“
Na „Dialog bez tabu“ se díváme zásadně jinak než Vy. Co však považujeme za odsouzeníhodné je, že je složen pouze z členů německé části ČNDF, k němu totiž patří i pan Milan Horáček, nositel Karlovy ceny sudetoněmeckého landsmanšaftu. Podle sdělení B. Posselta tuto skupiny vede on, předseda sudetoněmeckého kandsmanšaftu, společně s M. Horáčkem, jak jsme přesvědčeni, v zájmu landsmanšaftu. Česká část rady ČNDF žádnou podobnou skupinu nevytvořila.
Domníváme se, že vzhledem k agendě fóra a i k jeho složení, se ČNDF stalo subjektem, kde čeští sudetomilové se svými příznivci na jedné straně a zástupci sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) s jejich německými podporovateli na straně druhé projednávají převážně problematiku vnesenou SL a přejímají více či méně nejen terminologii, ale i programové cíle SL. ČNDF je, jak jsme přesvědčeni, převážně orgánem sudetomilně-sudetoněmeckým. Aby tato skutečnost zůstala utajená před veřejností, je nutné, jak se domníváme, vybírat pouze takové členy fóra, kteří s českými vlasteneckými subjekty nemají nic společného, a lze proto očekávat, že v zaběhnutém režimu budou dále pokračovat. A tak čeští sudetomilové, mezi nimiž, podle informací, které máme, je též jeden z vedoucích činitelů české složky sudetoněmeckého landsmanšaftu, tedy nikoliv pouze člen ČNDF se SL spolupracujícím, jak ve svém dopisu píšete, budou zřejmé i za Vašeho ministrování dále jednat se sudety s Vašim požehnáním a samozřejmě také i za české peníze, v neprospěch našich národně-státních zájmů. Velmi rádi bychom se mýlili. Uvítali bychom, kdybyste zbloudile zaběhnutý řád ČNDF narušil a jmenoval do české části fóra několik zástupců českých vlasteneckých organizací. Můžete to vůbec učinit?
Pokud jde o německou část rady ČNDF, pak tam situace, pokud jde o její složení, je snad stejně tak špatná jako v české části. Nebudeme se nyní zabývat jeho složením. Rádi bychom však zdůraznili, že v německé části, v níž jsou přímo zastoupeni 3 vedoucí funkcionáři SL, např. i B. Posselt, nedá se tedy říci, jak ve svém dopise tvrdíte, že jde o členy, které se SL spolupracují, poněvadž jej přímo představují, nejsou žádní představitelé antifašistických organizací, ani zástupci německé levice, ač by tam měli být. A tak i tyto okolnosti přispívají zásadním způsobem k transformaci ČNDF v sudetomilně- sudetský subjekt.
Ke složení ČNDF
Podíváme-li se na složení české části Rady dále, pak zjistíme, že mezi jinými tam jsou tito členové:
Vojtěch Belling, pochází z řad KDU-ČSL, projevoval snad vždy, jak se domníváme, blízkost sudetoněmeckým otázkám i sudetoněmeckým požadavkům, ostatně stejně tak jako téměř celá strana, počínaje jejím předsedou P. Bělobrádkem. Pan dr. Belling, svého času místopředseda Junior Klubu KDU-ČSL, navštěvoval i kancelář SL v Praze. Mluvil o vyhnání Němců a o tom, že Němci za první republiky neměli stejná práva jako česká většina. Jasně tedy přebíral nejen sudetoněmeckou terminologii. Byl i členem oficiální delegace, již vedl Petr Nečas při své únorové cestě v r. 2013 do Mnichova.
Martin Dzingel, předseda Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které ještě v nedávné době vydávalo Landes-Zeitung, noviny Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Němci v ČR, říkají si „zůstavší“ ve vlasti. Připomeňme si, že již před lety, někdy počátkem 90. let minulého století, se prohlásili za součást sudetoněmecké národnostní skupiny. V souladu s tím také jednají. Stačí si občas přečíst nějaké články v uvedeném jejich tiskovém orgánu. Nedávno pan Dzingel psal o tom, že německý mateřský jazyk byl u nás v republice přes 40 let zakázaný. V LZ též poděkoval Posseltovi, že v Evropském parlamentu ve Štrasburku mohli zástupci německé menšiny z ČR uvést své žádosti a projednat kulturní a politický život Němců v ČR s politiky z EU (LZ, 17.12.2013, str. 1). Pana Dzingla lze tedy chápat jako tzv. sudetského Němce.
Všimněte si prosím, že v německé části Rady není žádný Čech, žijící trvale v Německu, ač Čechů tam žijících je jistě mnohem více, než příslušníků německé menšiny v ČR. Z německé menšiny v ČR děláme menšinu privilegovanou, jejího zástupce jmenujeme do české části Rady ČNDF. To je též otázka, jíž bychom se měli zabývat. Kde je princip reciprocity?
Mgr. Daniel Hermann, poslanec zvolený za KDU-ČSL, který v současnosti je i ministrem kultury. Jeho vstřícnost k SL je zřejmá. Jsme přesvědčeni, že se nemýlíme, když tvrdíme, že mnichovská Ackermann-Gemeinde (AG) je složkou SL a Sdružení Ackermann-Gemeinde (SAG) je složkou AG, byť by byla v ČR vedená jako samostatný spolek. SAG a AG mají společné celoněmecké sjezdy, někdy jsou dokonce označovány za celoříšské, i celoněmecké orgány. Předsedou SAG je od února 2014 právě pan ministr Herman. Z uvedených skutečností dovozovat další necháme na Vás.
Mgr. Ondřej Liška již od doby svých mládežnických aktivit zastával sudetoněmecké pozice. Snažil se dovést město Brno k omluvě za vyhnání sudetských Němců. Na své aktivity dostával peníze z německých zdrojů. Přednášel i na seminářích SL. Jako předseda Zelených zaujímal snad vždy prosudetská stanoviska.
RNDr. Alexander Vondra jeho ideová blízkost ke K. Schwarzenbergovi je známá. Je pravděpodobné, že se zasloužil i o vznik Collegia Bohemica. Nepadl ve vztahu k tzv. sudetským“ Němcům daleko od schwarzebergského stromu.
Abychom mohli dál mluvit o kvalifikovanosti a tím povolanosti Rady ČNDF, pokládáme za nutné, abychom se v krátkosti věnovali i složení německé části Rady ČNDF. Můžeme konstatovat že z německých členů rady je několik přímo či nepřímo vázáno k sudetoněmeckému landsmanšaftu, a to B. Posselt, předseda a mluvčí SL, Mathias Dörr, jednatel Ackerman-Gemeinde, složky SL, dr. Wolfgang Schwarz, kulturní referent pro české země ve Spolku Adalberta Stieftera, a Emilia Müller, ministryně pro práci a sociální věcí, rodinu a integrace Svobodného státu Bavorsko (CSU). Je zřejmě v bavorské vládě patronátní ministryní pro tzv. sudetské Němce. Její projev na 65. sjezdu odsunutých Němců z Československa o ní říká vše.
Christian Schmidt, předseda německé části, je poslancem za CSU, tedy strany, která sudety podporuje. Na její kandidátce byl navržen i B. Posselt pro nedávné volby do EP, ale zvolen nebyl. Bavorští voliči mu důvěru nedali.
V seznamu německých členů je uveden i Milan Horáček, který byl v Německé spolkové republice uznán za vysídlence, za Němce s českými kořeny. Byl pravidelným účastníkem sudetoněmeckých sjezdů. Posselt mu dokonce jmenovitě děkoval, co pro sudetské Němce udělal. Milan Horáček byl veden na webu německého velvyslanectví v Praze jako německý stálý host Rady česko-německého diskusního fóra. Nedávno se Posselt vyjádřil, že společně s Horáčkem vedou diskusní fórum bez tabu.
K dr. Wolfgangu Schwarzovi by bylo dobré uvést několik vět ze zprávy ministerstva vnitra. Přímo v České republice působí Witikobund nenápadně a to pod krytím Centra Adalberta Stiftera v rodišti autora románu "Witiko" v Horní Plané. Nezisková organizace sídlí v domě vlastněném společností Bohemia Komunikation s.r.o., jejímiž nejvýznamnějšími společníky jsou:
Horst Löffler jako největší společník, statutární orgán Centra, člen a funkcionář Witikobundu…
Z uvedeného vyplývá, že téměř polovina německých členů Rady je buď přímo funkcionáři sudetoněmeckého landsmanšaftu nebo alespoň členy bavorské CSU, jejíž vůdčí činitel, Horst Seehofer, je přímo patronem sudetských Němců. Podle našeho názoru toto složení německé části Rady neodpovídá cílům ČNDF. Jsou totiž zainteresováni na zájmech sudetoněmeckého landsmanšaftu a ty nejsou totožné s německými zájmy ani se vztahy česko-německými.
Vážený pane ministře, Vaše ignorování vlasteneckých subjektů nás velmi mrzí. Nedivíme se však. Mnohými jste považován za muže, jehož zahraniční politika poškozuje jak republiku, tak i dokonce Vaši mateřskou stranu – ČSSD. Díky Vám, jde jeden hlas, sociální demokracie ztrácí hlasy. Jeden z nejvýznamnějších českých politologů dokonce vyzývá naši veřejnost, aby nevolila sociální demokracii, dokud Vy budete ve funkci ministra zahraničních věcí. Až tak daleko Vaše „obliba“ stoupla. Mezi zájmy, které preferujete se ty naše vlastní nějak ztrácí, nejsou vidět, není o nich ani slyšet. Doufáme, že nás svými následnými skutky i omluvou přesvědčíte, že ani vám nejsou české zájmy cizí, že je dovedete chápat a též i naplňovat, že vyvrátíte výše uvedená tvrzení o Vás jako nepodložená.
Ing. Pavel Rejf, CSc. JUDr. Ogňan Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením jako svou 491. publikaci určenou pro vnitřní potřebu vlasteneckých organizací. Praha, 22. února 2015
www.ceskenarodnilisty.cz e-mail:vydavatel@seznam.cz
https://www.facebook.com/pages/%C4%8Cesk%C3%A9-n%C3%A1rodn%C3%AD-listy/490810227709170
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz