Ministerstvo vnitra ČR
Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7
Vážený pane doktore,
Vaši odpověď pod č.j. MV - 165082-2/KM-2014 z 19. prosince 2014 na naši petici ze dne 6.12.2014 jsme vzali na vědomí.
Ano, z hlediska čistě právního ji nehodláme nijak napadat. Myslíme si však, že jde o mnohem více, než o její zúřadování. 17. listopadu 2014 skupina možná několika set lidí svým jednáním přeměnila na Albertově pietní akci v protestní demonstraci, během níž někteří z přítomných, za hlasitého pokřikování, skandování hesel, hvízdání, házeli vajíčka a další na Ing. M. Zemana, prezidenta ČR. Byl zasažen i J. Gauck, prezident SRN. Přítomní představitelé dalších států byli svědky této pro nás velmi ostudné, zřejmě předem připravené, tedy určitým způsobem organizované, události, která silně poznamenala celý pietní akt. Došlo k jeho obzvlášť hrubému narušení.
Útoku na přítomné prezidenty čelila ochranka pouhými otevřenými deštníky, jimiž se snažila zachycovat létající předměty. Intenzitě útoku, jak jsme přesvědčeni, zdaleka neodpovídal způsob a rozsah ochrany ústavních činitelů. To mohl konstatovat snad každý divák, který sledoval televizní přenos z Albertova.
Televizní stanice, rozhlas o všem opakovaně informovaly. Předmětná situace byla tak významná, že se jí zabýval kdekdo z občanů. Lidé o ní diskutovali. Dohadovali se, zda akce byla „spontánní" nebo předem připravená. Předpokládali jsme, že se stane objektem diskuse na ministerstvech, na policii i na státním zastupitelství, na vládě. Mnozí občané čekali na odezvu příslušných orgánů. K našemu překvapení se tak nestalo.
Jsme-li právním státem, musíme zjistit, zda nedošlo k zneužití svobody projevu a svobody shromažďovací, zda nedošlo k porušení norem trestního práva či jiného právního odvětví nebo podzákonných právních aktů. Nic nevíme o tom, že by se příslušné orgány podobnými otázkami, v souvislosti s předmětnými událostmi, zabývaly, ač by měly.
Podle našeho názoru je třeba v těchto souvislostech vzít i na vědomí, že proti prezidentu republiky, a to od doby, kdy zvítězil ve volbách, se formuje skupina, jež stála za K. Schwarzenbergem, jež fakticky neguje demokratické principy, např. vládu většiny a vládu na čas, a která od samého počátku hlásala do světa, že pan M. Zeman není jejich prezidentem. Této „protiprezidentské opozici" napomáhají média, zvláště pak ČT. V těchto dnech, jak uvedly eurozpravy.cz, se K. Schwarzenberg vyjádřil, že o zvolení prezidentem republiky nebude usilovat, pokud volby se budou konat v řádném termínu. Z tohoto prohlášení se dá odvodit, že zřejmě do dřívějších prezidentských voleb by šel. Nemůžou protiprezidentské štvanice i s tímto souviset?
Útoky na prezidenta vycházejí i z jeho stanovisek k občanské válce na Ukrajině, v některých případech dokonce i z toho, že mluvil tam či onde rusky, i z jeho výroků při návštěvě Číny. V neposlední řadě i z dřívějšího označení bývalých československých občanů německé národnosti za zrádce, a obhajoby odsunu Němců. Na stánku ukrajinského majdanu, byl povolen dřívějším topovským vedením Prahy, či v jeho blízkosti, jsou vidět banderovská označení, včetně vlajky a ojediněle i portréty masového vraha Bandery. Ukrajinské vlajky vlají v protiprezidentských akcích. Uvedená témata určitým způsobem vyvolala i odezvu za hranicemi státu. Pokud jde o německý tisk, ten ve volbách držel palce Schwarzenbegovi, který se necítí být Čechem, ale „bémákem“, jak sám prohlásil. I z USA přišla kritika některých výroků prezidenta republiky. V našem tisku se zmiňuje určitá souvislost mezi událostmi 17.11.2014 na Albertově a americkou ambasádou či jejími některými bývalými pracovníky. Též část Ukrajinců nesouhlasí s charakteristikou situace na Ukrajině jako občanské války
Další otázkou tedy je, zda tento mezinárodní rozměr kritiky našeho prezidenta, neměl skutečně nějaký vliv na předmětné události, případně na jejich vyvolání. I to by šetření mělo objasnit. Vzhledem k tomu, že některé mezinárodní vlivy na naši politickou scénu, a její podhoubí, dosud zřejmě trvají, je, jak jsme přesvědčeni, nebezpečí, že může dojít k dalším třeba i intenzivnějším útokům proti prezidentovi, jehož viditelná ochrana je zatím horší než dostatečná.
V souvislosti s uvedeným se díváme na způsob vyřízení naší petice Vámi. Je „zúřadována" v celku odpovídajícím způsobem, ale příliš úzce. Na uvedené širší rozměry, které s předmětnými událostmi souvisí, jak jsme přesvědčeni, asi těžko bude moci odpovědět příslušný odbor Magistrátu hlavního města Prahy nebo Útvar pro ochranu prezidenta České republiky. Zřejmě bude nutná spolupráce i dalšího či dalších specializovaných subjektů. Pokud tohoto si nejste skutečně vědom, prosíme, abyste v souladu se zákonem o právu petičním § 5, odst. 2 postoupil naši petici z 6.12.2014, i dalším příslušným státním orgánům, eventuelně i s tímto otevřeným dopisem z 31.12. 2114.
O celkový souhrnný výsledek jako by ani nebyl nikde zájem a ani nevíme, zda policie zahájila nějaké komplexní vyšetřování, jež by obsáhlo i uvedené širší a mezinárodní aspekty. Je nebo není skutečný zájem předmětnou událost rychle a správně vyšetřit a právně kvalifikovat předmětná jednání?
Nebo události ze 17.11.2014 na Albertově mají projít časem do zapomnění?
Jíž před několika lety metali „demonstranti" vajíčka na J. Paroubka, tehdy ještě předsedu ČSSD. Nic se jim nestalo. Ani současní metači předmětů na prezidenty nejsou, doufáme však jen zatím, ohroženi. Pokud z jejich jednání nebudou vyvozeny odpovídající právní důsledky, lze tuto nečinnost chápat i jako výzvu k provádění podobných dalších akcí, samozřejmě i těch s větší intenzitou. Dojde-li k tomu, kdo ponese odpovědnost za nečinnost příslušných orgánů a za důsledky, jež mohou nastat? Jsme pevně přesvědčeni, že naši ústavní činitelé, v čele s prezidentem republiky, mají právo na jinou ochranu než pouze na roztažené deštníky. Nyní jde o celkové vyhodnocení všech faktorů, které výtržnictví ovlivňovaly, a příp. zdokonalení právní úpravy ochrany ústavních činitelů, aby jejich bezpečnost byla reálně zajištěna. Ne v poslední řadě by úvahy měly případně oscilovat i kolem zákona na ochranu republiky, který byl přijat v roce 1923 po atentátu na ministra A. Rašína. Snad jsme všichni dostatečně moudří, abychom byli schopni včas se poučit z dějin. Opakovaně historickou lekcí musí projít jen ti nepoučitelní. Byli bychom velmi neradi, kdyby jejich obětí se stal některý z ústavních činitelů ČR, byť by třeba šlo „jen“ o jeho důstojnost.
V Praze dne 31.12.2014
S pozdravem
Ing. Pavel Rejf, CSc. JUDr. O. Tuleškov
Na vědomí: Kancelář prezidenta republiky, Praha - Hrad
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz