Osobně se domnívám, že politici a generálové, kteří zničili státy jako je Irák anebo Libye, patří před mezinárodní soud

slám dnes zaplňuje stránky médií, islámu se většina občanů naší republiky bojí. Je třeba se ho bát?

Je zajímavé, jak se dneska každý vydává za odborníka na islám. Já si na takového odborníka nechci hrát. V zásadě platí, že každé náboženství se dá interpretovat různě. Náboženské výklady se pohybují v rovině symbolů a obrazů, které nebývá možné vyložit jediným způsobem. Existuje odborná disciplína zvaná hermeneutika, která se zabývá metodami výkladu textů a formovala se především ve sporech o různé výklady Bible. Domnívám se, že každý věřící si v náboženském textu najde právě to, co si tam najít potřebuje. A pochybuji, že existuje nějaká mytologie anebo náboženský systém, které by nešly vyložit způsobem, jenž podporuje agresivitu. Zároveň je určitě možné jakékoliv náboženství vyložit zcela pacifisticky, pokud máte k agresivitě odpor.

Myslíte, že většina muslimů vnímá netolerantní súry doslova?

Jestliže se tolik islamistických teroristů odvolává na své náboženství, svědčí to jen o tom, že mají potřebu si svoji agresivitu nějak zdůvodnit. Některým se ani nedivím, Pokud by mi americký dron zmasakroval celou rodinu, patrně bych se dal taky na islám. Tím samozřejmě teror neobhajuji, pouze se snažím některé jeho projevy vysvětlit. Na teroru je nejhroznější, že postihuje zcela nevinné lidi. Ale právě v tom se od těch amerických dronů zase tak moc neliší.

Snad jen v tom, že ti, kdo je zdálky navádějí, na rozdíl od teroristů nic neriskují a nic neobětují.

Naprostá většina mrtvých, které po sobě islámští teroristé zanechávají, jsou ovšem v jejich zemích a jsou to lidé, kteří také vyznávají islám. V tom se projevuje hrůznost náboženství podobně jako v případě křesťanství ve středověku.

Do Evropy míří statisíce migrantů. Co je to vůbec sociologicky za lidi, protože nevěřím, že většina prchá před válkou? Jsou mezi nimi džihádisté, anebo je to jen xenofobní varování?

To je otázka na tajné služby, ty by to možná mohly vědět. Ze zpráv, které mám jen z médií, vyplývá, že většina těch, kdo provedli v uplynulých několika letech teroristické činy, se narodila a vyrostla v Evropě, pochází z rodin imigrantů. Nemalá část z nich vycestovala do Islámského státu, kde se jim dostalo výcviku v zabíjení. Poté se vrátili do Evropy a začali vraždit. Další z navrátilců zatím jenom agitují ve prospěch Islámského státu mezi utečenci a snaží se naverbovat další potenciální zabijáky.

Kolik jich v různých zemích Evropské unie působí, to nevědí patrně ani tajné služby. Řádově se hovoří o stovkách lidí v Německu, stovkách ve Francii, stovkách v Británii. Může jich být více, méně jich asi nebude.

Ten, kdo válku v jejich zemích zavinil, neměl by její důsledky také nést na svých bedrech?

Osobně se domnívám, že politici a generálové, kteří zničili státy, jako je Irák anebo Libye, patří před mezinárodní soud v Haagu. Pokud by se jim dostalo řádného soudního procesu, bylo by to v souladu s našimi nejvyššími evropskými hodnotami. To, že před soudem dosud nestanuli, je známkou, že se těmto hodnotám nebezpečně vzdalujeme.

Jsou migranti schopni se tady u nás v Evropě vůbec integrovat?

Někteří schopni jsou, u mnoha to ovšem bude horší. Přitom nejde jen a pouze o jejich subjektivní ochotu. Integrovat se v Evropě v podstatě znamená být schopen žít na úrovni středních vrstev a mít hodnoty středních vrstev.

Už po několik desetiletí poměrně výrazně narůstá počet místních Evropanů, kteří ze středních vrstev vypadávají. Mohou za to proměny trhu práce, potíže kolektivních pojistných systémů, dopady ekonomické globalizace. Jestliže mají rostoucí počty Evropanů problém ve středních vrstvách se udržet, jestliže zjišťují, že tam pro ně už není místo, bylo by naivní věřit tomu, že se to ve větších počtech podaří nově příchozím.

Věříte v multikulturalismus?

Multikulturalismus považuji za zhoubné učení. Ve své krajní podobě si vystačí nejen bez národa, ale i bez lidu. Národ i lid chtějí tzv. dekonstruovat, aby uvolnili prostor pro velice nezodpovědné sociální inženýrství. Považuji za velké nedorozumění, pokud se stoupenci multikulturalismu vydávají za neomarxisty. Prozrazují tím na sebe jen to, že marxismus vůbec nepochopili. Možná dělají marxismu ostudu záměrně.

Co ty statisíce migrantů budou, nedojde-li k nějakému řešení, které je vrátí zpátky, tady dělat? Z čeho budou žít, protože podpora jednou skončí? Co to pro nás, Evropany, bude znamenat?

Koncem března mi vyjde v Sociologickém nakladatelství kniha s názvem Evropa ve víru migrace. Mimo jiné v ní popisuji, jak se Evropské unii nedaří naplňovat pět priorit, které si vytýčila na léta 2010 až 2020. Vlna migrace nás od naplnění těchto priorit ještě více vzdaluje. Jedná se například o cíle snížit počet lidí žijících pod hranicí bídy, anebo dále zvednout úroveň vzdělanosti populace. Je pravděpodobné, že ani bez migrantů by Evropská unie své vlastní cíle nedokázala splnit. S migranty v jejich velkých počtech je to nemožné stoprocentně.

Proč vůbec skupina kolem Angely Merkelové je do Německa zvala? A může Evropa vůbec problémy migrantů zodpovědně řešit, protože to, co se děje nyní ze strany vedení Unie řešení není?

Protože disponuji pouze zdravým rozumem, nedokážu na první část otázky odpovědět. Evropa by byla schopna problém migrace zodpovědně řešit, pokud by chránila své vnější hranice, vracela všechny, kdo nezískají právo azylu, a snažila se pomoci zemím, odkud lidé prchají. Obávám se, že její současné vedení není schopno a asi ani ochotno nic z toho dělat. To je velmi vážné, protože to ohrožuje přetrvání Evropské unie. A já nevěřím, že případný krach Evropské unie by měl více pozitivních než negativních důsledků. V tom se liším od euroskeptiků. Skeptický jsem ovšem vzhledem k lidem, kteří EU dnes tímto nešťastným způsobem vedou.

A jak se to týká nás?

V knize, kterou jsem vzpomenul, popisuji, že EU přešla ve vztahu k migrantům už do čtvrté fáze. V první fázi plánovala příchod poměrně velkých počtů kvalifikovaných migrantů, z nichž velká část měla být v EU jen na přechodnou dobu. Ve druhé fázi od roku 2011 do roku 2014 byla EU zaskočena tím, že přicházel zvýšený počet lidí většinou úplně jiných, než o jaké stála. Ve třetí fázi v roce 2015 se snažila vnutit členským státům povinné kvóty. V roce 2016 vstoupila do čtvrté fáze, ve které jsme stále. Je to fáze vzájemných výčitek, kdy celé skupiny zemí na sebe házejí vinu za to, že migrační krize se neřeší. Uvidíme, co přinese do tohoto vývoje letošek. To ale poznáme až podle výsledků voleb, které letos v různých zemích Evropy proběhnou. Nás se bude z hlediska migrace týkat více to, jak dopadnou volby ve Francii a v Německu, než to, jak dopadnou u nás.

Máme se bát?

Je lepší se přiměřeně bát a dávat si pozor na to, co přichází, než s veselou myslí jít vstříc katastrofě. Ale o pražské kavárně, myslím, náš rozhovor být neměl.

Jaroslav KOJZAR