V jinak velmi vypracovaném, elegantním a potřebném Atlasu Česka jsme jako odbojáři ČSBS Boskovice nalezli v popisu státního zámku Rájec-Jestřebí dvě závažné nepravdy. Snad se jedná o omyly vydavatele.
První nepravda se týká informace o tom, že prý zámek Rájec byl za okupace "několikrát bombardován" a to, protože v jeho sklepích byla výroba munice pro wehrmacht. Opak je pravdou. Výroba munice německého koncernu Glöckner (jinde psán Klöckner) byla plánována v barácích až za Jestřebím u Černé Hory, ale nikdy nebyla realizována. Dále není znám jediný případ bombardování zámku za okupace. Bombardováno bylo Jestřebí, a dvůr Svéslav, a to až 25. a 27.dubna 1945 !, tedy opačná strana krajiny, od zámku značně vzdálena! Naopak - zámek byl v perfektním stavu až do obsazení zprvu německou a pak Rudou armádou v květnu 1945. Žádná z obou armáda zámek naprosto nepoškodila. Pouze zámecký park byl dotčen vybudováním německého a později zajateckého polního lazaretu.
V zámku sídlil v květnu 1945 štáb Schörnerovy armády a Waffen SS. Sídlil zde i polní soud wehrmachtu, který dal popravit německé zběhy. Je znám pouze jediný letecký nálet na železnici v Rájci americkým kotlařem v letounu Thunderboldt, jenž předtím varoval cestující vlaku máváním křídel, aby vystoupili, a po jejich odchodu rozstřílel lokomotivu (svědkem tohoto náletu byl otec podepsaného). Další akce proti rájecké železnici podnikli partyzáni náložemi na trati. Letecké bombardování zámku je fikce. Rovněž fotografie zámku ze září r. 1944 ukazují nedotčenou budovu i areál zámku.
Zdroje : Dějiny Rájce, 1981,str.113. - Tříska Br. Mokrý Arn.,Kronika osvobození Rájce 1945,rkp. uložen u kronikáře Rájce Br.Třísky. - Svědectví Ing.Miloslava Jaroše,nar.1912, cestujícího vlaku napadeného náletem. - Fotografie svatby Schoellerů na rájeckém zámku 1944, archiv dr.Jiřího Jaroše Nickelli.
Další nepravda se týká informace o tzv. "zestátnění zámku Rájec komunisty". Zámek nikdy nebyl zabaven komunistickou vládou po roce 1948! Zámek byl v roce 1945 časně po osvobození konfiskován na základě prezidentských dekretů, stejně jako velkostatek a závody rodu Salmů. Velkostatek byl konfiskován na základě dekretu 12, závody na základě dekretů 100 a 101, dále dekretu108. Konfiskace provedena na základě kolaborace s říší podle vyšetřování komise MNV 1945 a dle vyšetřovatelů ministerstva vnitra pro elektrárnu a šamotovou továrnu. Zámek v r.1945 byl dán do národní správy a prvním správcem byl Alfons Skoták. Ten konstatoval jisté poškození zámeckého parku využitím lazaretu. V lazaretu pro nedostatek pitné vody propukla epidemie tyfu, která se rozšířila na město a měla mnoho obětí.
V zámku dožil původní majitel v domácí internaci ( v "domácím vězení") nařízené bezpečnostní komisí MNV na základě vyšetřování. Zámek postupně přecházel z Fondu národní obnovy do Fondu ministerstva zemědělství a poté do správy několika podniků, jako byl prostějovský Kras. Byla navržena i jeho přestavba na muzeum. Zámek přešel do správy ústavu památkové péče až roku 1953. Předtím proběhla v zámku krádež vzácného artefaktu - praporu rakouských a od r.1939 nacistických veteránů, což byl jeden z dokladů pro kolaboraci majitele, jenž prapor jako člen spolku držel po celou okupaci na zámku. Cenu praporu dnes odhadují muzejní znalci na cca 250.000 korun.
Srovnej: Jiří Jaroš Nickelli : Salm-Omyly a nepravdy. In: Sborník Živé hodnoty Masarykova Československa, Brno, s.a, separát. - Dějiny Rájce,1981.
Český svaz bojovníků v Boskovicích doporučuje vydavateli Atlasu Česka, aby nepravdivé informace o zámku v Rájci-Jestřebí opravil.
Za OV ČSBS Boskovice
PhDr. Jiří Jaroš Nickelli, předseda OV
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz