Odvetná vojenská opatření Moskvy, proti kterým neexistuje žádná účinná obrana

Zděšení v NATO!

Blogy / Emil Kalabus |      

12. říjen 2016 |      

Polští političtí představitele v čele s prezidentem Andrzejem Dudou a náměstkem amerického ministra zahraničí Frankem Rosem v květnu tohoto roku v severopolském Redzikowu slavnostně zahájili stavbu americké základny, jež bude součástí protiraketového štítu chránícího evropské spojence v NATO. Nedbali varování ruského prezidenta Vladimira Putina, který označil budování protiraketového štítu v Evropě za jasné porušení odzbrojovacích dohod. Místo toho ujišťovali společně s NATO, že štít není namířen proti Rusku, ale má sloužit obraně. Moskva tomuto tvrzení neuvěřila a podnikla protiopatření v podobě přesunu raket Iskander M do Kaliningradské oblasti.

Není náhoda, že podobná základna amerického protiraketového systému Aegis je od května v provozu také v Rumunsku.

Kromě základen v Polsku a Rumunsku protiraketový systém zahrnuje také radar včasné výstrahy v Turecku, jakož i čtyři americké torpédoborce s protiraketovým systémem Aegis ve španělských vodách. Jednotlivé prvky jsou propojeny se střediskem velení a kontroly na americké základně v německém Ramsteinu. Radar v Brdech měl být součástí systému.

Moskva ještě před zahájením výstavby vojenských základen varovala Polsko a Rumunsko, že odpoví odvetnými vojenskými opatřeními, pokud bude výstavba základen realizována. Marija Zacharovová řekla, že přijetím štítu se tyto země automaticky stanou "cílem" ruských raket a skutečně se tak stalo. Mluvčí ministra obrany RF Igor Konashenkov potvrdil, že do Kaliningradské oblasti byly přesunuty rakety Iskander-M. Tímto protiopatřením byly vojenské základny v Polsku a Rumunsku eliminovány a jsou prakticky k ničemu.

Rusko bylo a je přesvědčeno, že rozmístění těchto vysoce přesných taktických raket v blízkosti hranic se zeměmi NATO bude tou nejlepší "asymetrickou" reakcí na plán Spojených států vybudovat v Evropě část svého protiraketového systému.

Nasazení mobilních raketových systémů Iskander-M s dosahem 500 km v Kaliningradské oblasti Rusku umožní vybrat si cíle prakticky na celém území Polska, a také ve východní části Německa a severní části České republiky. Radar v Brdech by se zdánlivě nacházel mimo dosah těchto raket, ale Rusové oznámili, že raketu lze snadno upravit a její dosah zvýšit na 700 km pro dosažení prostoru českých Brd. Iskander-M využívá jednostupňovou řízenou raketu 9M723K1 (v kódu NATO SS-26 Stone) na tuhé pohonné hmoty s neoddělitelnou bojovou hlavicí a řízenou po celou dobu letové trajektorie. Raketa o délce 7,3 m, průměru 0,92 m a hmotnosti 3800 kg je opatřena vysoce explozivní, kazetovou nebo průbojnou bojovou hlavicí o hmotnosti 700 nebo 480 kg. Doba přípravy k odpálení se pohybuje v rozmezí 4-16 minut, prodleva mezi odpálením první a druhé rakety nepřesahuje 1 minutu. Systém je v terénu velmi pohyblivý, odpalovací zařízení je instalováno na podvozku osmikolového vozidla BAZ6909 o hmotnosti 40 tun a je doprovázeno několika dalšími zabezpečovacími vozidly.

Zvláštností a mimořádnou předností moderní rakety 9M723K1 je skutečnost, že ke svému cíli neletí po klasické balistické dráze, ale po těžko definovatelné "vrtkavé" trajektorii, která je charakteristická náhlými rychlými pohyby (bočními odskoky) v konečné fázi letu, což je navíc doprovázeno vypouštěním klamných cílů. V konstrukci střely jsou využity prvky technologie stealth (neviditelná) a kromě toho její tvar je řešen tak, aby bylo dosaženo minimálního zpětného odrazu rádiových signálů pro ztížení možnosti sledování radary protivníka. Maximální výška letové trajektorie nepřesahuje 50 km, což velmi ztěžuje její detekci a snižuje pravděpodobnost jejího zničení protivníkem. Existuje i verze označená Iskander-K, která je zvláštní tím, že místo balistických raket používá řízené střely s plochou dráhou letu R-500 s dosahem 500 km, které k cíli letí v přízemní výšce a přitom často mění směr. Představitelé NATO mají z Iskanderu- M těžkou hlavu. Možná právě proto ministři obrany 28 členských zemí NATO proberou problematiku přesunu ruských raketových systémů na svém jednání, které se uskuteční 26.-27. října v hlavním městě Belgie. Ať dopadne jednání jakkoli, faktem zůstává, že proti Iskanderu M nebude existovat žádná účinná obrana.

Ještě letos v květnu šéf polského MZV Witold Waszczykowski tvrdil, že základna v Redzikowě značně posílí bezpečnost Polska.

Dnes můžeme vidět, jak hluboce se mýlil.

Zdroj: https://cz.sputniknews.com/svet/201610103943651-posko-iskander-kaliningrad-neadekvatni-reakce/

https://cz.sputniknews.com/svet/201610103943651-posko-iskander-kaliningrad-neadekvatni-reakce/

CFP