PhDr. Pavel M a c h á č e k
Přemysl Janýr napsal do CS Magazinu dne 9.5.2006 článek s obdobným názvem. Ovšem pohled na odsun „po" 60 létech je naprosto jiný, než pohled „před" 60 léty, kdy se udály určité historické děje. Ty byly zcela jiné, než co o nich Janýr píše dnes. Použil totiž pohled a prameny sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL), který odporuje skutečnosti s cílem změnit ji ve svůj prospěch bez ohledu na pravdu. V tehdejší historické situaci Československo po skončení té strašné 2. světové války jednalo přísně podle tehdy nově vytvořeného mezinárodního práva. Bylo nutno napravit nacistické zločiny a Německu znemožnit rozpoutání 3. světové války!
C o p ř e d c h á z e l o
Odsunu totiž předcházely kruté události. Henlein od r. l935 za 3 roky znacizoval české Němce, kteří pomohli Hitlerovi připravit na 30.září l938 Mnichov. Československo tak ztratilo protiprávně pod hrozbou německé agrese l/3 území i obyvatel.
Následoval l4. a l5. březen l939, kdy byla zničena ČSR a zřízen protektorát Čechy a Morava s krutým potlačovacím režimem, založeném na principu "Sonderbehandlung". Podle něho mohl být popraven bez soudu kterýkoliv Čech. Němci rovněž vypracovali plán na poválečnou genocidu českého národa.
Versailleský systém, vyhlášený po l. světové válce vycházel z principu podpory menšin - Hitler jej však zneužil: menšiny se staly záminkou pro rozpoutání 2. světové války. První bylo na řadě Československo.
Proto zřídilo britské ministerstvo zahraničí už v r. l940 komisi, která tuto skutečnost zdokumentovala a začala jednat o poválečné Evropě bez menšin, tj. s odsunem těchto menšin do Německa. Odsun ovšem byl iniciován z mnoha stran nejen u Spojenců, ale i např. od Poláků. Teror po heydrichiádě a zničení Lidic a Ležáků způsobil, že odsun začal tvrdě prosazovat i domácí odboj.
Princip odsunu byl postupně oficiálně uznán představiteli spojeneckých velmocí v létech l943-l944 a na Postupimské konferenci 2.8.l945 padlo jen konečné rozhodnutí o jeho realizaci. Byl to jeden z kroků, které měly Německu znemožnit vyprovokování 3.světové války.
Ostatně šestiletý teror Němců proti Čechům a 360 000 československých obětí jsou přesvědčivým důvodem pro rozhodnutí Spojenců o odsunu. Dekrety prezidenta republiky vytvořily pouze vnitrostátní právní předpoklady pro jeho uskutečnění. I proto dnes nemůže Česká republika zrušit poválečné rozhodnutí Spojenců tím, že by odvolala platnost tzv. Benešových dekretů Z právního hlediska je to směšná úvaha!
C o s e s t a l o
Sepsání událostí z doby šestiletého teroru v protektorátu by si vyžádalo tisíckrát větší rozsah, než co se stalo v době odsunu! Česko-německá komise historiků ve své zprávě z devadesátých let napsala, že ztráty na životech sudetských Němců (SN) byly mezi 20 - 30 tisíci osob (v tomto počtu jsou zahrnuti i Němci, kteří spáchali sebevraždu). Počet 240 000 obětí, který uvádí SL, je záměrně špatně zpracované použití statistik o obyvatelích první ČSR. Je to propagandistická lež.
Kdybychom použili kupecké počty pro srovnání ztrát na životech obou stran u Čechů za 6 let protektorátu a u SN za roky l945 - l946 - což samozřejmě není ekvivalentní argument - dostaneme tyto výsledky: české ztráty (360 000 obětí z 11 milionů Čechoslováků, tj. bez SN) vyjádříme číslicí 3,27 %, kdežto německé ztráty byly (20 000 ze 3,5 milionu SN) 0,00057 %. Tato čísla jsou přece přesvědčivá.
SL totiž staví ideově celý problém tak, že 2.světová válka byla epizodou při odsunu SN a že svět vznikl 9.5.l945! Což je fraška.
Celý svět odmítl teroristické vedení německé války s více než 50 miliony obětí! I těm, kdo přežili, způsobili Němci nezměrné utrpení. Hmotné ztráty by bylo možné vyjádřit číslem s desítkami nul za názvem kterékoliv měny.
Jak se může někdo divit, že poválečná odplata přeživších Neněmců byla tvrdá? Vždyť německý útlak porobených zemí byl strašlivý! Např. byla dokonale zničena skoro celá evropská část Sovětského svazu. Je známý Hitlerův „Neronův rozkaz“, kdy byla německá armáda povinna při ústupu zničit vše, včetně životů lidí, kteří v prostoru zůstali z nejrůznějších důvodů. Němci v tomto případě zabíjeli i Němce!
Naproti tomu byl jeden z důvodů odsunu zachránit po válce Němce, aby nebyli hromadně zabiti jako odplata za zločiny, které za války spáchali!
Je známý rozhovor Winstona Churchilla s prezidentem Edvardem Benešem ze 3.4.1943, který zaznamenal Jan Masaryk: „Hned po válce poteče mnoho krve. U vás i jinde bude mnoho Němců vybito - to jinak nejde a já s tím souhlasím. Po pár měsících my prohlásíme „teď dost“ a pak začneme mírovou práci." A dodal: "Transfer obyvatelstva bude nutný!"
Od ledna do listopadu l946 bylo z ČSR odsunuto 2,2 milionu SN do Německa podle pokynů Spojenecké kontrolní komise, která nás pochválila za vzorné zvládnutí celé akce.
Zhodnotíme-li poválečné události v ČSR komplexně, spíše bychom se měli podivit, že po zradě Československa sudetskými Němci , kterých hlasovalo 98,9 % dne 4.12.l938 pro kandidáty do Reichstagu a po šestiletém strašlivém německém teroru probíhaly události u nás v tak mírné formě. Kdyby se totiž porovnaly útrapy a mrtví z obou těchto období, byl by poměr 10 000 : 1.
Češi tedy Němce nevyvraždili, ale odvezli je do Německa živé. Snaha současné propagandy SL vydávat odsun za holocoust je nejen směšná, ale je to ostudná lež - jako ostatně celá ideologie SL a z ní pocházející jejich "vědecké" literární dílo!
Ve stanovisku Sdružení historiků České republiky "Historikové proti znásilňování dějin", vydané v r. 2OO2 se píše na str.3: "Účelovým výběrem jednotlivin, používáním polopravd i prokazatelných lží je obraz dějin deformován do té míry, že se v něm veřejnost jen stěží může orientovat."
C o n á s l e d o v a l o
Brzy potom, kdy Spojenci v létech l954 - l956 vrátili vládu nad Německem Němcům, začala jejich snaha očistit se od viny za rozpoutání a děsivé vedení 2.světové války. Např. se zpochybňuje platnost Postupimské dohody proto, že se jí nezúčastnilo Německo. Jenže to byla konference vítězů nad poraženým Německem. Další německé teze: utrpení bylo stejně hrozné na obou stranách. A Winstoh Churchill byl prý válečný zločinec, protože Spojenci bombardovali německá města včetně Drážďan - a co německé bombardování Londýna na začátku války? A co naprosté zničení okupované části SSSR? Co Lidice a Ležáky?
Do této oblasti patří i zdůrazňování hrůz odsunu. Nikdo nepochybuje o tom, že odsun nebyl procházkou růžovým sadem - ale byl to pouze důsledek křivd, způsobených Čechům a dalším národům zfanatizovanými Němci - a ti sudetští bývali zvlášť horliví!
Je obecně známý výrok K.H.Franka 4.5.l941 na vídeňské univerzitě: "V několika létech se podařilo ohrozit vnitřní stabilitu Československa tak důkladně a přivést vniřní poměry do takového zmatku, že ČSR dozrála k likvidaci. K tomu však mohlo dojít jen proto, že se všichni SN stali nacionálními socialisty."
Při tomto očišťování z viny Německa je významná role Bavorska, které oficiálně zneužívá SL pro poškozování česko-německých vztahů. To ovšem nemůže neovlivňovat oficiální zahraniční politiku Německa proti nám, přestože obě vlády svorně prohlašují, že česko-německé vztahy jsou v této době nejlepší v celých společných dějinách! Je nejvyšší čas, aby Německo znemožnilo toto štvaní SL - protože to odporuje i znění česko-německé deklarace z r. l997. V té se píše ve 4. bodu, že "Obě strany prohlašují, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právnickými otázkami, pocházejícími z minulosti." Štvavá politika SL bohužel dokazuje, že tento mezinárodní závazek Německo nerespektuje!
Odsun však je dnes pouhá historie. Byl jednorázový a nikdy se už nemůže opakovat. Přesídlení SN se za těch 6 desítek let plně včlenili do života v Německu. Vždycky byli nedílnou součástí německého národa, nikdy nebyli samostatná "Volksgruppe", za kterou se vydávali.
Požadavky, které SL sepsal v r. l951, byly formulovány ostře protože to byla významná ideová zbraň studené války proti nám. Od samého začátku však muselo být všem jasné, že tyto požadavky žádná česká vláda nesplní - přesto z nich SL udělal politikum, aby kalil vzájemné mezinárodní vztahy.
S o u č a s n ý s t a v
Vedení SL vždycky potřebovalo nějaké Čechy (nebo Slováky), aby požadavky organizace hlásali česky. Problematiku odsunu otevřel v době studené války Danubius (Slovák Ján Mlynárik). Někteří naši lidé se k němu přidali a po tzv. sametové revoluci tento okruh stoupenců SL rozšířili. Den před prezidentskými volbami v prosinci l989 dokonce Václav Havel v televizi vyzval český národ, aby se za odsun omluvil! To je v politice neomluvitelné jednání, protože politik sděluje zájmy státu. Osobně lze své mínění sdělit kdykoliv - ale Havlův "prezidentský" názor nastartoval veletok protičeských obvinění SL. Svoji chybu Havel opravil až 17.12.l995, kdy zahájil cyklus projevů vedoucích osobností obou států.
Přesto se u nás vytvořila kohorta těch, kdo hájí zájmy SL proti národním zájmům České republiky. Požadují zrušení tzv.Benešových dekretů a rehabilitačního zákona 115/46 Sb., odmítají odsun a vyzývají, abychom jej odmítli a omluvili se za něj, žádají odškodnění za zkonfiskovaný majetek SN a přímé rozhovory SL s českou vládou. To všechno je nejen nepřijatelné, ale věcně zcela nemožné!
Z dekretů prezidenta se staly zákony, včetně ústavních, odsun jsme nerozhodli, ale pouze právně připravili pro vnitřní realizaci. Pařížská reparační konference uložila státům konfiskovat všechen německý majetek a stanovila výši reparací. ČSR mělo dostat částku 36O miliard korun, dostali jsme pouze první splátku, tj. 0,187 % a z nereparačního dluhu 5 miliard Kč ani korunu.
Po válce nebylo možno soudit jednotlivě každého sudetského Němce zvlášť, protože Němci zlikvidovali v pohraničí českou veřejnou správu a v protektorátu ji změnili podle svých potřeb, takže v novém životě bylo nutno i soudnictví znovu vybudovat. Nebyli soudci, kteří by ty 2,2 milionu Němců soudili. I to byl důsledek zničení Československa v r. l939, způsobeného Němci.
Ostatně něco podobného - i když obsahově zcela odlišné - tj. rozhodování o osudech lidí bez soudu dělali nacisté ve velkém v Osvětimi. Jenže tam to bylo výrazně horší, protože šlo o život. Po příjezdu transportů posílali esesáci některé Židy vpravo, jiné vlevo, tj. do plynu nebo do lágru!
Tuto velice složitou problematiku jednání SN v Československu a jejich poválečný odsun je už konečně nutno dořešit a uzavřít: SN před 2. světovou válkou zničili vysoce demokratické Československo. V protektorátu byli nástrojem Hitlera proti českému národu. Po prohrané válce byli vysídleni z mnohých evropských států podle mezinárodního práva a německý národ je přijal do svého těla. Odmítám německé snahy o záměnu pachatelů a obětí agrese.
Za všechno nekonečné zlo z let l935 - l945 se mají Němci omlouvat Čechům, které chtěli vyhladit a germanizovat země Koruny české. V dnešní Evropě - jak se zdá - nám už takové nebezpečí nehrozí. Važme si těch mírových vztahů. Je třeba ještě ukončit provokace SL proti nám a řešit věci současné i budoucí ve prospěch všech evropských národů. Předpoklady pro to jsou. Respektovat by to měli především současní vůdcové SL, místo aby se k nám nepřátelsky chovali.
Praha, 30.5.2006
Webové stránky: www.ceskenarodnilisty.cz