Petice K. Schwarzenbergovi, ministru zahraničních věcí ČR
V Praze dne 3. února 2013
Vážený pane ministře,
v souladu s čl. 18 Listiny základních práv a svobod a petičním zákonem se na Vás obracím s žádostí o vyjádření k dále uvedeným otázkám.
Ve Vašich projevech, které jsme měli možnost slyšet, studovat, často mluvíte o spravedlnosti, o právech a povinnostech jednotlivců, sociálních a národnostních skupin či subjektů mezinárodního práva. Hovoříte i o vyhnání a zločinech, kterých se naši předkové, jak tvrdíte, dopustili. Vyjadřujete se krajně urážlivě o poválečné československé vládě, zvláště pak o prezidentovi dr. Edvardu Benešovi. Dovolíme si zejména na uvedené navázat.
I.
Německá historička Barbara Tóthová v článku Kolibřík z Prahy (Cicero, 2, 2011, str. 48-51) píše, že Sudetským Němcům dělá dobře, když Schwarzenberg říkává o sobě německy, že je nejdříve Schwarzenberg a pak „Böhme“ (jak je uvedeno na str. 49 v časopise) a nikoli „Tscheche“.
1) Je pravdou, že se považujete za Bémáka („Böhma“) a nikoliv Čecha?
2) Pokud ano, proč jste o této skutečnosti neinformoval voliče, když, jak tvrdíte, Vaše kampaň byla čestná, nic neskrývající, otevřená?
Odpověď K. Schwarzenberga, ministra zahraničních věcí ČR:
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
Jiří Čistecký, ředitel odboru
V Praze dne 8. dubna 2013
Č.j.; 93868/2013-0SE
Vážený pane Rejfe,
z pověření ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga reaguji na dopis. který jste mu dne 3. února 2013 adresoval. Vzhledem k závažnosti jeho obsahu i množství otázek, jež nastolujete, si její vypracování vyžádalo delší čas, než je obvyklé.
Úvodem mi dovolte poukázat na preambuli Ústavy české republiky, dle které je tato země vlastí rovnoprávných. svobodných občanů, konkrétněji státem "občanů České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku". Volba do té míry uvedených termínů v české ústavě není nahodilá: uplatnění občanského principu nacházející výraz v uvedených formulacích umožňuje, aby se s naším státem mohli jako se svou vlastí ztotožnit jak příslušnici českého národa, tak i příslušníci národnostních menšin, kteří náš stát jako svou vlast obývají rovněž.
Vyjdeme-li z výše uvedených skutečností, zdá se přirozeným, že "ein Böhme" je někdo se zřetelně blízkým vztahem k území, ze kterého pochází, chcete-li ten, jemuž se také říká zemský patriot. Asi nemusím dodávat, že český překlad slov „Böhme" a "Tscheche" je identický a že znamená "Čech". Úplně stranou ponechávám okolnost, že spisovná čeština Vámi užívaný termín -"Bémák" - ani nezná.
Poznámky k uvedenému:
Vzhledem k tomu, že jde o odpověď na petici, která má veřejný charakter, pak naše dílčí odpovědi, jež nyní budou následovat, budou mít povahu otevřených dopisů, které souborně odešleme i autorovi této odpovědi.
Jak vyplývá z výše uvedených vět, na ministerstvu zahraničních věcí ČR, dokonce ani ten, kdo byl panem minstrem K. Schwarzenbergem pověřen na naši petici odpovědět, nedokážou rozeznat petici od obyčejného dopisu, ač skutečnost, že naše podání je peticí jasně jsme zdůraznili.
Podání i vyřízení petice je upraveno zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním. V § 5 (3) tento zákon jasně říká: „Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 písemně odpovědět tomu, kdo ji podal…“.
Termín vyřízení petice státním orgánem je jednoznačně stanoven – dobou do 30 dnů. Nejde tedy na petici odpovědět za dobu delší než je zákonem stanovena a dokonce se odvolávat na závažnost obsahu i množství otázek, jež byly nastoleny, a proto si její vypracování, jak argumentuje pan ředitel J. Čistecký, si vyžádalo delší čas, než je obvyklé. Tato argumentace jmenovaného je v hrubém rozporu se zněním petičního zákona. Panu řediteli to však zřejmě nevadí. Petiční zákon nezná nebo si myslí, že Ministerstvo zahraničních věcí stojí nad zákony ČR.
K Vaší odpovědi, pane řediteli, nikde jsme v Ústavě České republiky ani v jiných právních normách našeho právního řadu nenašli termín „Böhme“. Dokonce ani žádná národnost není tak právně označena. V ČR jsou ústava i další právní předpisy vydávány pouze v češtině, na rozdíl od protektorátu, kdy byly německo české. Musíme tedy vycházet z českých termínu. Pokud Vy českým termínům předřadíte nějaký německý a pak se jej snažíte překládat, pak jde o hrubý nedostatek. Při překladu termínu můžete mu dát téměř libovolný obsah.
Termín „Böhme“ a termín „Čech“, jsou podle našeho názoru dva různé termíny s odlišným obsahem. Váš účelový výklad považujeme za zavádějící.
Jestliže termín „Böhme“ je identický s termínem „Tscheche“, jak tvrdíte, pak proč by Váš pan ministr Karel Schwarzenberg se tak namáhal přesvědčovat německou historičku, že je „Böhme“, nikoliv „Tscheche“? Stačilo přeci jen říci, že je Böhme“. Ten dodatek, že není „Tscheche“ byl při Vašem výkladu zcela nadbytečný. Váš ministr řekl uvedenou větu, jak je výše citována, poněvadž věděl, že „Böhme“ a Tscheche“ jsou rozdílné termíny. Věděla to i německá historička, a proto o tom napsala. Jinak by přece bylo zbytečné o tom psát. Vaše účelové výklady nic na těchto faktech nemohou změnit.
Vaše odpovědi, pane řediteli Čistecký, jsou, podle našeho názoru, účelové. Snažíte se jen svým výkladem zmírnit více než hrubá pochybení Vašeho pana ministra. Pokud pak pravda pláče v koutku, pak jste se zřejmě vydal po nesprávné cestě. Pravda je vždy nezměřitelně větší hodnotou než vztah nadřízenosti a podřízenosti. I na MZV ČR by pravda měla být doma. Ale ani tam nemůže být objektem nějakého „diplomatického“ zvláštního zacházení.
V Praze dne 13.4.2013
Redakce ve spolupráci s adresátem
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz