Nejsevernější obcí v Bruntálském okresu je Osoblaha. Tvoří s okolím výběžek, ze tří stran obklopený Polskem. Tohle dřívější město druhá světová válka zle poznamenala. Bylo v máji 1945 zničena z 90 procent a už se nepodařilo po válce obnovit vše do původního stavu. Tato výspa republiky si vytrpěla své i na podzimu 1938, v dobách Mnichova.
Zdánlivě klidné byly první volby po vzniku ČSR. Zdejší Němci věřili, že po válce se zdejší krajina stane společně se západním Slezskem součástí nově vytvořeného Německého Rakouska. Ustavili na konci října 1918 v Opavě tzv. Sudetenland, pod něj spadalo i Osoblažsko. Ale během krátké doby, už v prosinci se tento útvar zhroutil. Naší vojáci sem přišli v únoru 1919, nenarazili na odpor, zdejší domobrana (Volkswehr) nic nepodnikl.
Zmíněné volby v červnu 1919 skončili, vzdor silné živené náladě proti nám neúspěchem nacionalistických stran. Zvítězila klerikalní a monarchisticko laděná DCV, druhá byla německá sociální demokracie. Až na třetím místě DNSAP, budoucí zárodek nacismu. Katolíci zde měli silnou převahu, v okresu to bylo 98,5 procenta obyvatel! České politické strany se prosadily poprvé v roce 1925, celkově získaly 4 procenta, nejvíce hlasů získala KSČ.
V této výspě republiky se plně projevily tehdejší neduhy, jako byla krize, nezaměstnanost, úpadek průmyslu a s tím i těžké sociální poměry. To hnalo vodu na mlýn nepřátelům republiky. Když A. Hitler se v Německu prodral k moci, vliv odtud zesílil. Našel zde velikou podporu, což prokázaly volby v roce 1935. Henleinovci mohli jásat, získali 66.1 procent hlasů. Jaký div, že narůstaly provokace a vyhrožování našim lidem. Zdejší oddíly Freikorpsu si pospíšily - už 22. září 1938 obsadily v Osoblaze všechna důležitá místa.
Zábor pohraničí wermachtem zde byl uvítán s jásotem, všude byla slavnostní nálada, oslavy trvaly několik dnů. Zpočátku se to jevilo i jako přínos - padla izolace od světa, navazovaly se kontakty. Obrat nastal brzo . To už byl Protektorát a začala válka. Muži odcházeli na frontu a od roku 1940 zde již bylo vše na příděl. Začalo organizování různých sbírek a dalších " vlasteneckých " akcí. Později to vrcholilo známou i u nás "Winterhilfe" pro vojáky na ruských pláních.
Jak se válečná vřava chýlila k závěru, poznávali zde Němci a zejména členové NDSAP, že plány a sny berou beznadějně za své. Na počátku roku 1945 bylo již slyšet i vzdálené dunění, jak Rudá armáda si razila cestu. V lednu shlédli místní lidé hrůzné divadlo - pochod vězňů z Osvětimi a chování doprovodu SS.
Válečná vřava sem dorazila 16. března, kdy začala evakuace obyvatel celého okresu, byl nejvyšší čas, doprava přerušena, mnozí prchali pěšky. Sovětská armáda mezitím obklíčila město, v okolí bylo sevřeno v kotli na 70 tisíc vojáků wehrmachtu. V noci ze 17. na 18. března v okolních obcích se již bojovalo. Mnoho domů a dalších objektů hořelo.
První sovětský voják vstoupil do Osoblahy v neděli 18. března. Byl to mladý radiotelegrafista a místní náckové nevěděli jiné řešení, než jej zastřelit. Tím nad sebou vyhlesli ortel. Osoblaha se octla pod palbou, ze tří stran se vedly útoky, nalétaly bombardéry.... Jenže početně silní Němci se nemínily jen tak vzdát. Městečko hynulo doslova pod urputnými boji, několikáté se měnily dobyté pozice, zoufalý odpor byl stále vytrvalý, Sověti nakonec nasadili i známé " katuše", ony Stalinovy varhany. Wehrmacht se bránil téměř šest dnů. Své životy tu položilo přes 800 rudoarmějců, mnoho bylo zraněno.
Osoblaha se tak stala prvním osvobozeným městem na území Čech a Moravy. Sovětské velení po několika dnech.předalo řízení prozatímnímu starostovi Josefu Němcovi. Na počátku června sem přišli první čeští osídlenci. Bylo to pět příslušníků Finanční stráže, po nich se začali trousit i další. Pravda, na krátký čas sem zamířila i skupinka dobrodruhů, vedená " poručíkem " samozvaným , jakýmsi Struskou, která se mínila chovat jako na divokém západě. Jako i jinde v pohraničí neměla tahle epizoda dlouhého trvání. V září 1945 zde zahájila provoz pošta, krátce poté první prodejna potravin, řeznictví. A v den výročí republiky 28. října tu uvítali první vlak po osvobození.
V mnohém by se mohlo pokračovat a vybírat z kroniky. Uvedu už jen to nejdůležitější - po vládě nacistů musel následovat trest. První odsun zdejších Němců odjel 24. března 1946. mnozí, zejména ti s nečistým svědomím, utekli sami. Postupně až na výjimky se tento výběžek republiky zbavil Němců.
Z archivních materiálů vybral
Josef Sedláček Plzeň
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz