Od návštěvy Kissingera…  

Nina Leonťjeva

...USA se nyní snaží formátovat svět do postdolarové formy. Je zřejmé, že tento svět nebude globální. Nejspíš bude jednotný v duchu Vladimira Ivanoviče Vernadského. USA formují prostor BRICS, což není protiamerický projekt. S týmem Vladimira Putina vytvoří unikátní tandem spolupráce a přes krajně agresivní rétoriku směrem k Rusku současně spolupracují ve všech nejdůležitějších otázkách a nejcitlivějších sférách, nevyjímaje války, ropu, investice a technologie. Vytvářejí se různé ekonomické prostory, které budou existovat a mít svou váhu i v epoše po dolaru. Američané budou všude hlavní: v BRICS prostřednictvím Číňanů, v Transpacifickém partnerství (TTP) prostřednictvím arbitrážních soudů americké justice. USA toto všechno připravují dnes.

Ekonomika USA neuvěřitelně rychle kumuluje zahraniční dluh. Zachránit už ji není možno, dokonce ani když se rozvrátí celý Blízký východ. Poprvé od občanské války v USA, přesněji po získání nezávislosti (umožnil ji král Jiří IV.), se dvě skupiny Američanů spojily ne na život, ale na smrt. V takovém světě nemůže být prostor pro obě najednou. Jde o klan Clintonů a klan Bushů. V tomto smyslu budou možná nadcházející volby v USA poslední, protože potom bude Amerika úplně jiná než ta dosavadní, trvající půl století. V této bitce má větší šanci Clintonová. Jediná možnost Bushů, jak zvítězit, je zničení politického nepřítele seriozními politickými prostředky, ne cestou PR, ne v médiích, ne v boji každého Američana, ale prostřednictvím velkých peněz, velké války.

Kissinger nyní zastupuje klan Bushů a přijel, aby se Rusko vyjádřilo, co je mu blíže: nový globální světový řád podle Clintonova klanu, nebo spíše národně orientovaný postoj Bushů, za kterým stojí Kissinger. Přijíždí s touto informací a má právo se na místě rozhodovat. Je zřejmé, že tzv. světový řád Clintonů a všelikých společenství typu Sorosovy nadace jsou pro Rusko méně přijatelné než ropní magnáti, vojáci a Jihoameričané od Bushů. Kissinger přijel do Ruska právě v době, kdy se v USA do sebe pustily dvě skupiny bankéřů a vedou válku, v níž není prostor pro džentlmenské jednání. Ten, kdo prohraje, bude mít na krku veškeré astronomické desítky bilionů dluhů a veškeré ztráty. Amerika jde ke dnu neuvěřitelnou rychlostí, a jak rostou dluhy, musí tedy u sebe nezbytně někoho zničit, aby na něho mohly být dluhy naloženy. Kissinger přijel kvůli tomu.

Ekonomicky je Rusko nevelký hráč, ale zato vojensky a politicky mimořádně důležitý. Rusko bylo klíčové při vzniku Fedu v USA, ruské válečné námořnictvo bylo rozhodujícím faktorem vítězství nezávislých USA a znemožnilo trestní výpravu imperiální flotily Velké Británie k potrestání separatistů, což dopomohlo ke vzniku USA. Rusko bylo tedy zásadní pro vznik USA a Fedu.

Nyní přichází třetí epochální moment, kdy Rusko může určit osud USA. To je schopna přinášet a projednávat jen nejvyšší elita Spojených států, kterou za klan Bushů představuje Kissinger. Takovéto záležitosti jsou nesmírně významné a dochází k nim tak jednou za jeden a půl století. Klan Bushů dnes potřebuje pro vítězství nad klanem Clintonů ruské peníze, ruské ozbrojené síly, ruskou politickou podporu ve světovém prostoru. Potom budou zničeny celé hordy bankéřů, na něž budou přesunuty všechny dluhy USA a světových bank. Za to jsou ochotni dát Rusku důležitou podporu v jiných sférách.

Rusko k tomu není dosud připraveno. V jeho domácí politice převažuje jiný přístup – ať vše kvete, nic není třeba uklízet. I liberálním silám v Rusku dává stát větší granty, než dávali Američané a Evropané. V takové situaci je Rusko ve všem slabší. Podle toho, co ví, si Sobjanin myslí, že u ruské vyšší elity na úrovni generality převládá přání, aby veškeré zaplacení příštího utahování opasků nebo výdaje za válku dolehly na ekonomiku a oni si nadále užívali blahobytu. Děti v Americe a v Evropě , majetek, aktiva a peníze rovněž v Americe a v Evropě. Na úrovni plukovníků, ministra obrany, GRU, FSB, ministra mimořádných situací a dalších je chápání jiné než na úrovni generality těch samých struktur.

Kissinger nepřijel do Ruska jen jako vyjednavač a jako podporovatel Vladimira Putina proti Owenově zprávě, jak se domnívají někteří v Rusku. On nejen vyjednává, ale zároveň je oprávněn přijímat na místě rozhodnutí. V USA probíhá boj o prezidentské křeslo a je to boj na život a na smrt, protože ekonomika takto nemůže existovat. To za prvé.

Za druhé: jakápak podpora Putina? Copak má slabou pozici? V Rusku proti němu nestojí ani elita, ani lid, ani silové složky. Po mnichovském proslovu Putina všichni na Západě stáli „jako opaření“. A jestliže premiér nejbohatší německé země Bavorska ignoroval stanovisko Merkelové a odjel s Putinem podepisovat dokumenty…

Kissinger řekl: „Dlouhodobé zájmy obou zemí si vyžadují takové uspořádání světa, v němž by se současné otřesy a nestabilita změnily v novou rovnováhu – všechno více mnohopolární a globalizované.“ Rovnováha zde není míněna jako něco, co je zcela zdařilé. Rozumí se tím nový formát vztahů jednotného vzájemně závislého světa, „v němž všichni budou přítomni všude“, civilizovaný prostor, který má konkrétní vůdce států, jako jsou USA, Rusko, Čína, Indie, Německo, atd. Blíže k Rusku je klan Bushů, kde hrají značnou roli Němci a Jihoameričané, je spolehlivější. Kissinger jel do Ruska jako k potenciálnímu spojenci. Nemohou být nikdy přátelé. Ale spojenci ano.

Co se týče nového obchodního bloku TTP, v němž není zastoupeno ani Rusko ani Čína, a o němž Obama řekl: „TTP umožňuje Americe, nikoli takovým zemím jako je Čína, psát pravidla hry pro 21. století, což je obzvláště důležité pro natolik dynamický region, jakým je asijskopacifický“, tak to je v první řadě problém Japonska, a ne Číny, a to ze strany arbitrážních soudů ve věci denacifikace a desuverenizace právního prostoru Japonska. Geopoliticky budou z TTP těžit Spojené státy a Vietnam. Japonsko nejvíc ztratí.

V Číně dnes není problémem partnerství v TTP, ale problémy uvnitř země. Čínská komunistická strana slíbila lidu zajistit bohatý život. To znamená, že se lidé budou orientovat na osobní obohacení, podobně jako tomu bylo v letech 1988 a 1989 v SSSR, kdy vznikaly akciové společnosti, družstva, atd. a přišlo nevyhnutelné zničení Sovětského svazu. Zapojila se energie mas. V Číně se po této cestě pustili právě v době, když se svět začal obracet k válce. Čínská ekonomická sláva, gigantické investice, ekonomický růst – to je osudová chyba. Číňané myslí jen na obohacení, ne na tanky.

Setkání Patriarchy moskevského a veškeré Rusi Kirilla a papeže Františka na Kubě byla epochální událost. Měla i své zvláštnosti. Například po útoku amerických bank utrpěla Vatikánská banka ztráty. Katolický finanční systém musí být bezpečný a zajistit to může Rusko. Nejdůležitější při setkání na Kubě bylo, že se setkaly dvě církve. Znamenalo to odmítnutí proselytismu, ekumenismu a dosažení vzájemného pochopení a spojenectví k odpovědi na vznikající nebezpečí. Z nich dvě hlavní jsou: ztráta smyslu pro náboženství v životě člověka a společnosti a agresivní proudy v islámu. Nejdůležitější cíl je vrátit člověku víru v život. Ruská pravoslavná církev a katolická církev navrhují odvrátit se od ekumenismu, respektovat a ochraňovat odstup a rozdílnosti a chránit jeden druhého.

Kuba byla vybrána zcela účelově. Je to země, která si udržela upřímnou katolickou víru bez obřadností, a místo, kde je největší pravoslavný chrám za hranicemi. Setkání patriarchy a papeže na Kubě lze srovnat s první návštěvou ruského patriarchy v Číně, která ukázala, že Rusové mají respekt k Číňanům a k jejich mentalitě bez jakéhokoliv proselytismu.

Převzato z Pravda.ru

outsidermedia.