Oliver Stone
Minulou neděli byl v Moskvě na návštěvě světoznámý americký filmový režisér Oliver Stone. Přijel do Ruska, aby se setkal s Edwardem Snowdenem a dovršil scénář svého filmu o něm.
Oliver Stone není historik, ale jeho učebnice historie je bestseller. Americké století (utajovaná historie USA) jsou informace, které se neposkytují v amerických školách ani na univerzitách. To, co je zřejmé pro ostatní svět, se Stona snaží přinést i svým spoluobčanům.
SSSR zvítězil nad fašismem v Evropě. Pět ze šesti zabitých německých vojáků padlo v boji se sovětskou armádou, která zničila základní síly Německa, a jak napsal Churchill, „vykuchala střeva německému válečnému stroji“, řekl Stone.
Zvyklý na holywoodskou produkci nazývá Stone americké učebnice historie „holywoodský multifilm“ kde jsou fakta upravena a přikrášlena ve prospěch mýtu o výlučnosti USA. Kniha, kterou napsal spolu s historikem Petrem Kuznikem je thriller, ve kterém Amerika není kladným hrdinou.
Kdysi byla New Yorku, v jednom z marketů, prodávána kniha. Jmenovala se 200 generálů Druhé světové. Z dvou set generálů bylo 195 amerických a jen 5 sovětských. Je to čistá lež. Jaké jsou její motivy ptali se Stona.
„Příčina je v tom, že antisovětská náplň americké vzdělávací soustavy je všem zřejmá. Můj otec byl rozumný člověk, i když konzervativní. V době Druhé světové kdy sloužil jako podplukovník, zastával myšlenku Eisenhowera o existenci socialistického spiknutí s cílem získání nadvlády nad světem. Číňanů, Rusů … Báli jsme se. Reakcí na to se stal Mac Carthysmus, víte kolik lidí jím bylo postiženo! Když člověk otevřeně dobře mluvil o Sovětském svazu, našem bývalém spojenci ve Druhé světové válce, upadl do podezření. Ano, na coctailových večírcích a večeřích známých probírali podobné názory, bez ohledu na strach a riziko. Když člověk pracoval v jedné z velkých korporací, nemohl postoupit na kariérním žebříku, když se držel takzvaných liberálních, nebo levicových názorů. Povinností bylo hrát podle pravidel. Dogma bylo následující: socialistické země jsou nasměrovány agresivně, chtějí si nás podmanit. My se bráníme, to znamená, že vždy vycházíme z toho, že jsme v právu. Těžko uvěřit, že jsme shodili dvě atomové bomby v r. 1945, což dokazuje, že jsme vypadali jako nejnebezpečnější země světa, ovládající nejničivější druh zbraní. Soudím, že jsme tímto činem dokázali, že můžeme jednat neméně barbarsky, než by mohl Hitler“ – je přesvědčen Oliver Stone.
Od doby Woodrowa Wilsona do Baraka Obamy – se v chování USA nic nezměnilo. Jinak připomenul Stone Roosewelta i jeho myšlenku o čtyřech světových velmocích: USA, Británii, SSSR a Číně. Ale Roosewelt se konce války nedožil. A v ten moment Truman zapomněl, že jsou Sovětský svaz a USA – spojenci, jakmile dostal šifrovanou zprávu z Washingtonu: „Porod proběhl úspěšně“. Znamenala, že Amerika má jadernou bombu.
„Situace byla stále napjatější. Po Druhé světové válce jsme se nevzdali ani pídě půdy svých vojenských základen, zachovali jsme přítomnost v Koreji, Japonsku, tichooceánské oblasti. Neodešli jsme z Evropy, neustoupili ani krok. Vliv USA stále roste i po rozpadu Sovětského svazu v r. 1991. USA nevyužily výhodu od konce studené války. Místo toho jsme se začali starat o globální bezpečnost. Pro to jsme nikdy nehlasovali, nepodporovali tuto pozici při volbách, ale fakticky došlo k tomu, že jsme začali hrát tuto roli. Dnes plníme funkci četníka celého světa, ačkoliv nás o to nikdo nežádal“, - řekl Stone.
Mýtus o výjimečnosti USA se pro samotného Stona rozpadl brzy – ve Vietnamu, kam odjel, odhodiv prestižní univerzitu. Mesiášství Ameriky viděl budoucí režisér svýma očima – stovky tisíc zabitých a zmrzačených, otrávených chemikálií Agent Orange, kterou USA postříkaly desetinu Vietnamu. Od té doby se Stone pokouší porozumět, jaké základní cíle sleduje jeho země. „USA dnes nezůstal žádný cíl, kromě úsilí stát se jedinou světovou supervelmocí. Pokračujeme ve vměšování, vpádech, výměně vlád, používajíce při tom tak zvanou měkkou sílu, financování opozice, CIA, vytvoření nestabilní situace v zemi. S pomocí kyberútoků můžeme vyvolat výpadek sítí. Nezákonnosti můžeme vložit komukoliv: vojenským základnám USA po celém světě, CIA, rozvědce, speciální službě pro boj s narkotiky. Takový je současný svět. Amerika má iluzi, že kontroluje všechny současné procesy“, - zdůraznil režisér.
„Jsme přitažlivé impérium“, - cituje Stone neokonzervativce Maxe Buta. Tato slova pronesl za Busche mladšího. Pak uvedl složky přitažlivosti : války, ekonomickou krizi, mučení ve vězeních, zabíjení lidí drony, podivuhodný rozdíl mezi bohatými a chudými, totální sledování. Obama přiznal, že zdědil svět, který může vybouchnout, ale nic neudělal, aby výbuch odvrátil.
„Mnozí jsou toho názoru, že se dnes demokrati málo čím odlišují od republikánů. Současní demokraté následují teorie neokonzervatismu a teorie o novém americkém století. Souhlasíte s tím?“ – zeptali se režiséra žurnalisté.
Mám za to, že vidíme ostražitost v myšlení podobnou Reaganově revoluci v osmdesátých. Myslí, že jsme se polekali. Země žila ve strachu ekonomickém, strachu před SSSR, který Reagan nazýval „říší zla“. Mohu říci, že Amerika vždy potřebuje nepřítele, a v každé době měla úspěch v nalezení protivníků. Obyčejná paranoia. To, co dnes probíhá je velmi nesprávné, a je to očividné nejenom mě, ale i celému světu. Přesto se nic nemění“, - řekl Stone.
Paranoia, o které mluví Stone, se stala světovým názorem. Po více pokolení jsou Američané přesvědčeni o výjimečném poslání své země a věří tomu. „Misí“ prezidenta USA pojmenovali jeho úřad dlouho před Reaganem – Wilsona v 1918. V r. 1945 si tyto vavříny přisvojil Truman, který shodil dvě atomové bomby v Japonsku. V r. 1948 mohli na SSSR shodit najednou 133 atomových bomb. Generál Lemey určil okamžité zničení 70 sovětských měst.
Sotva se ve světě najde země, kterou by se USA nepokoušely naučit demokracii. Její princip už v 21. století formuloval vyslanec při OSA John Bolton. Světové společenství může vést pouze jediná supervelmoc světa, kterou jsou Spojené státy.
„Jednou v historii byli američtí vojáci na ruské zemi, v době vlády Woodrova Wilsona. Chtějí američtí politici vrátit čas zpět? Dnes už je NATO velmi blízko k ruským hranicím. Litva, Lotyšsko, Estonsko … Co bude dál? Gruzie a Ukrajina? A potom Rusko?“ – ptají se žurnalisté.
„To je těžká otázka. Dohody 1989 roku mezi Buschem a Gorbačovem předpokládaly, že se NATO nebude posunovat na východ po pádu Berlínské zdi. O těchto událostech jsou spory, vždyť Busch starší neposunoval NATO dále. Ale dělali to Clinton, Obama. Považuji tuto situaci za katastrofu. NATO nemělo být rozšiřováno, to nesouhlasilo s počátečními cíly bloku, který byl vytvořen jako ochrana v časech studené války. V r. 1989 bylo nutné vše ukončit. USA fakticky ovládají alianci, ona napodobuje její vetešnický postoj a bude dělat to, co od ní chtějí v Americe. Proto NATO nereflektuje jakékoliv demokratické naděje svobodného světa. Mimo jakékoliv domněnky, USA se svým vlastenectvím, když připomeneme slova neokonzervativců, nepřipustí objevení se jakýchkoliv soupeřů. Tím chtěli říci, že nedovolí Číně vyjít ze stínu, stát se silnější. Nedovolí Rusku, aby se stalo silnější. Ale Rusko o to neusilovalo, to my jsme rozmístili raketový štít a vojska na vašich hranicích. Je to podobné scénáři Druhé světové, když byl SSSR obklíčen a napaden Německem. Všechny tyto země kolem už byly použity pro napadení. Mnozí zapomněli, že několik východoevropských zemí bojovalo proti Rusům: Maďaři, Rumuni. Poláci. Máte dluh a krvavou historii, plnou hněvu a vzteku, nechápeme to, když považujeme SSSR za agresora, nepřemýšlejíce o tom, že tam se lidé také mohou obávat. Že země má své geopolitické zájmy, které chápe prezident Putin a některé oblasti Ukrajiny, které jsou na hranicích s Ruskem. Je to skutečně nálož střelného prachu. Je dobře, že je dostupný dostatečně široká perspektiva. Prezident Putin navrhl nový typ světového pořádku, který může vyhovět všem zemím“, - řekl Stone.
Oliver Stone se nebojí vyjadřovat své názory. Mac Carthysmus ve známém smyslu je minulostí. Válečný veterán, ověnčený oscarem, světově známý režisér natáčel filmy o Fidelu Castrovi, přátelil se s Hugo Chavezem, dlouho besedoval s Evo Moralesem i Rafaelem Correou. Ale tato část tvůrčí biografie Stona je široké americké veřejnosti málo známa. Jak říká sám Stone, „můžete vyslovovat své přesvědčení, to však vůbec neznamená, že vás uslyší“.
„Předpokládám, že skutečný problém mé vlasti je v tom, že velké prostředky masových informací (PMI) byly vždy provládní, počínaje Druhou světovou válkou. CIA poměrně brzy rozmístila své „aktivisty“ v v PMI, aby dostala PMI na svou stranu. Stejným způsobem postupoval také John Edgar Hoover z FBI. Za dobu vlády prezidenta Reagana, počínaje r. 1980, začala CIA dostávat velké finance od pravice, která směřovala k tomu, aby kontrolovala rádio a televizi. Nyní televize jako otevřená služba už neexistuje. Prostředky masových informací jsou ve značné míře řízeny“. – je přesvědčen režisér.
V Moskvě Oliver Stone prožil týden, nedaleko jednacího pokoje advokáta Anatolije Kučereny. Na stole byl – scénář nového Stonova filmu. Filmuje historii bývalého spolupracovníka NSA Edvarda Snowdena. Základem scénáře je kniha Anatolije Kučereny, který již déle než rok zastupuje zájmy Snowdena v Rusku. Detaily filmu režisér neodhaluje, pouze říká, že příběh se bude málo lišit od reálných událostí.
„Nemyslím, že jej většina Američanů považuje za zrádce. Jednoduše mnozí ještě neznají celou historii. Vše záleží na tom, na jaké kanály se dívají a jaké noviny čtou. Úloha médií je zde vysoká. Je to velmi poutavá historie. Pro mě je velmi vážná otázka totálního sledování – to je nezákonné. Masové sledování – to je největší zlo. A Edvard Snowden nám předložil důkazy o tom, že je to sledování. To je šokující. Ale zároveň je to plně očekávatelně. Je otázka, co s tím budeme dělat, můžeme na to nějak odpovědět?“ – poznamenal Oliver Stone.
Epizoda o Edvardu Snowdovi v „Utajované historii USA“ není. Tím zajímavější je budoucí film Stona. Děj knihy končí rokem 2012. V posledních kapitolách je – „arabské jaro“, Vražda Muamara Kadáfího, WikiLeaks, práce řadového Manninga, rozpory mezi USA a Čínou. závěr: Obama se nakonec přeměňuje na Georga Bushe. Impérium se ponořuje do nové krize.
„Mluvil jste o tom, že kniha je adresována hlavně mládeži, ale proč jste odeslal po exempláři panu Mac Cainovi, vůdci Čečny, panu Bushovi a nakonec Obamovi?“ – zajímali se zástupci PMI.
Chtěl bych, aby si tuto knihu přečetli, ale domnívám se, že to neudělají. Obklopují je lidé, kteří sledují, co čtou. Jak neobvyklé je pro některé lidi smířit se s fakty z americké historie“, - odpověděl Oliver Stone.
Zdroj: "Вести недели"
Přeložil Ing. Pavel Rejf, CSc.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz