Nyní k vidění v Norimberku

Bavorsko-česká zemská výstava k 700. výročí narození císaře Karla IV.

Studijní text

V Norimberku otevřeli bavorský premiér Horst Seehofer a jeho český protějšek Bohuslav Sobotka, s ministry kultury Ludwigem Spaenlem a Danielem Hermanem, zemskou bavorsko-českou výstavu  k 700. výročí narození císaře Karla IV. Obdobná vzdělávací výstava je už k vidění v Praze a je široce vnímána jako znamení dobrých vztahů mezi oběma zeměmi, jakož i smíření obou národů.

Až do 5. března bude v Germanischen Nationalmuseu  okolo 180 vzácných obrazů, soch, ikon a relikvií, týkajících se císaře a jeho času. Hostují mezi nimi i doposud nevystavované exponáty z muzeí z celé Evropy a USA.

Seehofer pochválil zemskou výstavu jako "další mezník dobrých vztahů mezi Bavorskem a Čechami" a jako "silný symbol rostoucího přátelství mezi našimi sousedními zeměmi". Za dřívějších 40 let se nekonalo žádné oficiální setkání bavorského premiéra a československé nebo české vlády. Ale již od roku 2015 se setkal se Sobotkou již pětkrát, řekl Seehofer. "To ukazuje, jak dobrými a úzkými se naše vztahy staly. Pokračujme na této cestě dále."

Dobré vztahy mezi oběma národy jsou pro něj, jako pro ministerského předsedu, srdeční záležitostí. Seehofer: "Naše zemská výstava je živé mezinárodní porozumění a pomáhá navazovat silné pouto přátelství mezi našimi národy. Ovšem, přátelství mezi národy nemohou být předepsána vládami, ale musí být živá mezi lidmi."

Císaře Karla IV. nazval Seehofer "velkým stavitelem mostů mezi Čechami a Bavorskem", jeho odkaz je spolupráce a přeshraniční společenství. "V době moru, hladomoru a přírodních katastrof císař upevňoval mír a stabilitu," řekl Seehofer.

Bavorský ministr školství, kultury a vědy, Ludwig Spaenle, označil císaře Karla IV. za jednoho z nejvýznamnějších císařů vůbec a architekta Svaté říše římské. Založil ji Zlatou bulou roku 1356, jejíž ustanovení byla jako ústava říše až do roku 1806, řešila i volbu králů  sedmi kurfiřty. "Karel IV.", řekl Spaenle," se projevil ve své diplomacii, své rodinné politice, stejně jako v rozšiřování své územní svrchovanosti, jako stavitel mostů mezi Čechami a Svatou říší římskou."

Z akcí císaře měly největší užitek města Praha a Norimberk - počáteční a koncový bod Zlaté cesty. V těchto městech se císař i nejčastěji a nejraději zastavoval. Temnou kapitolou jeho vlády bylo, že v roce 1349 povolil v Norimberku židovský pogrom s 500 oběťmi. Na místě bývalé židovské čtvrti vznikl hlavní trh a dodnes je Mariánská kaple.

Spaenle zvláště poděkoval sudetským Němcům, a zejména mluvčímu sudetoněmeckého etnika, Berndu Posseltovi, za jejich oddanost smíření mezi oběma národy. "Tento senzační jev je normalitou. Dnes můžeme mluvit otevřeně, a to i o temných stránkách historie ", ocenil Spaenle pokrok v německo-českém sblížení. Nyní otevíranou výstavu nazval Spaenle v této souvislosti "notářským ověřením cesty k sobě".

Český premiér Sobotka zdůraznil, že Karel IV nyní může sloužit jako vzor mírové vlády. "Dal diplomacii přednost před válkou a právu přednost před armádou." Karel byl hluboce oddaný křesťan, přesto byl zejména v 19. století zneužit jako základ pro nacionalismus a jako projekce národních stereotypů, řekl Sobotka. "Dnešní názor, který odpovídá současnému stavu výzkumu, se naštěstí liší. Je to obraz císaře jako velkého Evropana."

Premiér řekl, že není tak naivní, aby si myslel, že jediná společná zemská výstava  vymýtí národní stereotypy mezi Čechy a Němci. Ale tím více doufá, že výstava bude významným krokem v tomto směru. V neposlední řadě to, že císař Karel IV. kromě češtiny také mluvil italsky, kromě obvyklé dvorské latiny, francouzsky a německy, jej dělalo jedním z největších Evropanů vůbec. Karel postavil mimo jiné Nové Město a až do 18. století největší náměstí v Evropě -  Karlovo náměstí.

Norimberská výstava představuje život a dílo Karla IV. ve dvanácti kapitolách. V jeho původu a mládí v Praze, Paříži a Itálii, jeho významu jako Regenta, přijetí Zlaté buly (se zřízením sedmi volících kurfiřtů), která byla jako základní ústavní dokument staré říše až do roku 1806. Představuje duchovní stránku jeho činnosti, jako zaníceného sběratele světců a Kristových ostatků, založení Zlaté cesty Norimberk - Praha, podporu umění.

Výstava ukazuje nástroje reprezentace pro zahraničí – moderně řečeno reklamu - známé stavby Karla jako Nové Město a Katedrálu svatého Víta, Karlštejn a Hrad v historickém pohledu až do současnosti. 14. století byla doba krizí a otřesů: mor zuřil v mnoha částech střední Evropy - ale Bohemie byla do značné míry ušetřena. Přírodní katastrofy a hlad si vyžádaly mnoho lidských životů. Zároveň doba zkušených architektů, techniky, umění a kultury, i nových impulsů, a to zejména v Karlových císařských a v biskupských městech. Praha měla první univerzitu ve střední Evropě a vyvinula se do metropole. Pražský styl umění se stal paradigmatem. Svobodné říšské město Norimberk, Karlovo druhé nejčastější místo pobytu po Praze, podporoval udržováním nadací. Panovník také napsal autobiografii.

Zejména v České republice je Karel abnormálně ctěn. Také sloužil českým nacionalistům z 19. a 20. století jako alternativa k nenáviděným vládcům z rodu Habsburků a jako vzor pro vytvoření českého národního vědomí proti Němcům a Židům, dalším dvěma národům v Čechách, na Moravě a v rakouském Slezsku. "My Češi si musíme konečně uvědomit, že Karel IV. byl nejen český král. Svým hlavním posláním byl římsko-německý král a císař Svaté říše římské," řekl v Norimberku Jiří Fajt, generální ředitel České národní galerie.

Anton Heinrich, Sudetendeutsche Zeitung, 28.10.2016, str. 1,2

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf