Nyní je čas na spolupráci!

Witiko-Gottstein

Studijní text

Ingolf Gottstein, předseda Witikobundu a žalobce proti novele stanov SL, píše v následujícím článku, co se podle jeho názoru teď stane:

Nakonec je nyní nutné, aby nešťastná změna stanov byla první ze stolu! Předchozí verze je bezesporu platná, ale nyní musí být naplněna životem, a proto si dovoluji formulovat některé základní myšlenky k tomu, co je nyní třeba udělat:

Spolupráce - příkaz současnosti - na základě pravdy a spravedlnosti. A to je především rehabilitace vyhnaných osob od kojence do po starce. Jakoukoliv vinu některých sudetoněmeckých jedinců individuálně postihovat, což se již stalo už dávno. Zbavení práv etnika a vyhnání musí patřit minulosti. A to může trvale uspět pouze tehdy, jak vyplývý ze Zayasových slov: "Vyhánění je zažehnáno pouze v případě, pokud iniciátoři vědí, že to za to nestojí".

Česká republika musí čelit minulost, stejně jako to učinilo Německo. Benešovy dekrety (o nichž je známo, že byly naposled použity na podzim 2015 ve verdiktu proti knížeti Lichtenštejnska, i když ani nebyl německý občan) musí být konečně zrušeny a český stát musí nutně odeslat restituční náhrady, například podobně jako Maďarsko, Rumunsko a (dokonce!) Srbsko. Není to povinnost současných obyvatel vyvlastněného majetku, ale státu, jako právního nástupce mezinárodně protiprávního vyhnání!

České republice samotné prospěje, když se odstraní tato skvrna, protože pak bude právní jistota pro dnešní investory. Kdo má chuť investovat v zemi, která je zjevně nakloněna, čas od času bez rozdílu vyvlastňovat a zbavovat práv?

Důležitým úkolem landsmanšaftu nyní je, českému obyvatelstvu - nejlépe v českém jazyce - vysvětlit, že se nejedná o nové vyvlastnění (a tedy novou nespravedlnost), ale sám stát je odpovědný za náhradu. Je jeho vnitřní záležitostí - pokud vrátí neobydlené domy a zaplatí za obydlené náhradu, nebo bude všechno kompenzovat celkově. To není pro nás rozhodující, protože zabývat se těmito otázkami je vnitřní záležitostí této země.

Co rozumíme pod tolik diskutovaným pojmem návrat vlasti? Za posledních sedmdesát let to pro žádného zástupce SL neznamenalo přesunutí hranic, nebo znovuosídlení. Argument dvojznačnosti je křehký a zdá se, že více slouží jako záminka pro další politické zájmy. Dnes to chápeme především jako vymožení právní rovnosti s českými občany, pro možný návrat těm, kteří si to přejí i nadále. A samozřejmě, plné poskytnutí práv na ochranu menšin, zakotvené Organizací spojených národů. Vlast prostě znamená nejen toleranci územní přítomnosti, ale právní jistotu, pěstování tradic a kultury, poskytování dvojjazyčnosti v kanceláři, ve škole a dokonce znamená udělení státního občanství České republiky a všech souvisejících práv a povinností.

K pozměňovacímu návrhu, o který se opět opatrně pokusili Posselt, Hörtler a Ortmann: Toto není vůbec nutné, protože vysvětlování zásad a komentáře k článku 3 by to prostě vedly k nejednoznačnosti. Pokus o politicky motivované krášlení musí být přímo napaden. SL si nárokuje být jediným zástupcem všech sudetských Němců. Jeden z jejich zveřejněných pokusů zřeknutí se nároků, není založen na individuálních právech vyhnaných, ale zhoršuje právního postavení obětí vyhnání a působí jako "konfiskační intervence".

Doufám, že přeživší oběti vyhnání především získají morální rehabilitaci. Landsmanšaft se musí okamžitě vrátit ke své povinnosti, s cílem obnovit právní postavení poškozených a nepouštět se do politicky motivovaných střetů. Kávové dýchánky a nečinnost, omezení se na stisk ruky a poplácávání na Sudetoněmeckém dni se prokázaly jako nedostatečné k tomu, aby bylo konečně dosaženo spravedlnosti pro oběti vyhnání.

Sudetenpost, 11.2.2016. str. 2

Pro České národní listy volně přeložil P. Rejf