Nevyhnutelný vývoj k NWO?
Vlastimil Podracký
Nemám na mysli Nový světový řád (NWO) jako vládu tajných společností a konspirační převzetí světové vlády, ale jako cíl vývoje, který pozorujeme - k otevřenosti světu a světovému ovlivňování domácích věcí. Je to úvaha o tom, kam kráčí vývoj západních společností, globalizace a individualizace. Starý řád uzavřených společností mizí a NWO znamená nový svět, nad jehož podstatou je zapotřebí se zamyslet jako alternativou žití nebo zániku.
Konečnou podobu NWO nechávám otevřenou, nechci spekulovat, pouze se zajímám o směr vývoje a jeho možné důsledky. Když se totiž skutečně zamyslíme nad současným globalizačním vývojem, vychází nám cíl jako svět bez hranic a států a lidé bez kolektivní identity. Jenže ono to není tak jednoduché, lidské vlastnosti změnit nelze a je otázkou jak se bude chovat „nový člověk“.
Charakteristika vývoje k NWO
Jak už naznačili filozofové „otevřenosti“ K. R. Popper a F.A. Hayek, je otevřenost časová a prostorová základním parametrem vývoje, který predikovali. Zároveň odsoudili kolektivismus a plánování budoucnosti a zdůraznili (na základě teorie „osvobození“) svobodu člověka a jeho „odloučenost“ od ostatních lidí a od společnosti čili individualismus. Oba společenské jevy spolu souvisí a v důsledném prosazení jednoho se nelze obejít bez druhého. Otevřenému světu vadí národní a státní kolektivy a lidé cítící nějakou sounáležitost s těmito celky, a proto potřebuje člověka, který bude „odloučený“ od společenstva, které ho zplodilo a vychovalo, od kořenů svého rodu a své kultury. Takže NWO bychom mohli definovat jako svět bez hranic a odloučený individuální člověk bez identity. Člověk bez identity je zároveň člověkem bez budoucnosti, protože budoucnost může mít pouze společenství lidí. Jednotlivec je smrtelný, dobře to ví a pokračování existence jeho genů může zajistit jen společnost. Vzdát se sounáležitosti znamená vzdát se i přirozeného pokračování a tím i budoucnosti svého rodu a své kultury. Abdikace na budoucnost rodu už v západních společnostech probíhá, vymírají národy i dříve rozvětvené rodiny. To je mimo jiné doklad o nepřirozenosti a tím i nereálnosti samotného NWO nebo alespoň současné varianty, která sází na odloučený individualismus a absenci identity s domovem.
Odloučený individuální člověk je přesně ten, který je materiálně snadno ovladatelný (kromě materiálních, nemá žádné jiné cíle) a proto vládci nového světa s ním mohou snadno manipulovat. Přitom nebudou mít žádnou opozici, protože ta by vyžadovala emotivně vázané kolektivy a materiálně nezávislé lidi, obojí je opakem vývoje k NWO. Výchovou k takovému člověku (odloučenému individualistovi) vyřadí zároveň jiné ideály než individualisticky a kosmopolitně zaměřené, existuje jen výchova k nějaké charitě k přírodě, zvířátkům a poškozeným lidem. Náboženství, pokud vůbec zůstane, musí být také čistě individualistické a kosmopolitní (tento přerod náboženských společenstev se už takto koná). Tato představa NWO vyplývá ze současného vývoje, není nikde napsaná, ani konspirační teorie o ní nemluví. Nicméně vyplývá z chování určitého druhu lidí, které je možno nazvat kosmopolity, tedy lidí bez identity s národem a domovem, kteří se zároveň obvykle chovají jako odloučení individualisté a/nebo slouží nějaké kosmopolitní ideologii a prosazují ji mnohdy proti zájmům svého národa a státu.
Kolektivy národní (státní), třídní a náboženské vždy musely mít pravidla. Otevřený svět je nemá. Ústupem od kolektivů nastává ústup výchovy v pravidlech, vzniká morální chaos, nikoliv vždy jen vinou špatných lidí, kteří by snad nechtěli pravidla dodržovat, ale prostě proto, že základní pravidla života se vytratila, a lidé nevědí, jak se mají chovat, co je správné a co nikoliv. Zákony se stanovují podle momentálních zájmů a potřeb, nejsou morální autority a v posledku vládnou soudci, kteří často odsoudí někoho, kdo vůbec neví o tom, že by se provinil, protože se v tom zmatku nevyzná. Tato skutečnost tedy napovídá, že „otevřený svět“ mít pravidla nemůže a přináší jen chaos a následnou vládu diktátorů. Je omyl, že za to mohou dnešní státy a politici, ti totiž jsou jen obrazem své doby a chovají se podle své výchovy k individualismu, ve které samozřejmě sounáležitost s národním kolektivem neexistuje a tím i chování respektuje jen osobní zájmy.
Demokracie je zcela závislá na odděleném kolektivu, který o sobě rozhoduje. Menší národy se vždy snažili se nějak oddělit (Slováci, Chorvati, Katalánci, Skotové atd.), aby nebyly ve společném celku přehlasovány většími. V otevřeném světě demokracie být nemůže, vládly by velké národy nad malými. Otevřenost bez hranic států vede k diktatuře zcela přirozeně a automaticky, protože není jiné řešení. Otevřenost dovolí vnějším silám silně zasahovat dovnitř států, státy ztratí schopnost o sobě rozhodovat a zaniknou. To je viditelné už dnes, lidé mohou volit libovolnou vládu, ale ta už nebude vládnout. Předzvěstí a urychlovačem takového stavu je EU. Záminkou k zasahování dovnitř států je mimo jiné obhajoba lidských práv. Aby byla dostatečně zdůvodněná, musí být vytvořeny menšiny, jejichž „práva“ bude vnější síla chránit. Zmizí-li identita s národem je možno vytvořit uměle jakoukoliv menšinu z homosexuálů, invalidů, žen, rasově odlišných lidí apod. a přesvědčit ji, že je utlačovaná. Dále je možno vytvořit menšiny migrací. Proto je domov, národ, lid, stát apod. největším nepřítelem NWO a dobře vidíme jak aktivisté otevřenosti a efektu odloučení proti těmto hodnotám bojují.
Řízení a přirozenost procesu
Proces vývoje k NWO byl započat přáním liberálů otevírat se volnému obchodu a porazit kolektivismus evropských sociálních států. Otevřením hranic skončila nadvláda socialistů a demokratických orgánů. Oligarchové přenesli výrobu do Číny a jiných tenkrát ještě zaostalých států, tím se zbavili problémů s dělníky a ekology. Státní podniky byly privatizovány a holdingy firem přeneseny do daňových rájů nebo zemí s nejmenšími daněmi. Státy se začaly potýkat s problémem, jak zajistit sociální závazky k obyvatelstvu a oligarchové začali státy vydírat podmínkami, za kterých zřídí podniky ve státě a zaměstnají lidi. Vláda přechází postupně do rukou oligarchů, zvolené orgány mají stále méně pravomocí, veřejné výdaje nejsou udržitelné, státy se zadlužují a tím ztrácí stále více nezávislost.
Thatcherová a Reagan o sobě tvrdili, že jsou konzervativci, byli to poslední obhajovatelé tradic, nicméně se nepostavili zcela otevřenosti a nehájili dostatečně národní kolektivy, soustředili se jen na neoliberalismus, pro který otevřené hranice byly výhodné. Po nich už nebylo nic, co by zastavilo urychlený vývoj k NWO. EU je jakýmsi předvojem NWO, jakousi laboratoří, kde se zkoumají reakce národů na sjednocování a otevřený svět.
Proces zvaný globalizace není jen řízený, ale též přirozený. Jsou to komunikační prostředky všeho druhu, které zkracují vzdálenosti a vedou ke snadnějšímu dorozumění, setkávání a získávání informací. Nový svět tedy nastává také technicky spontánně a je těžké se tomuto přirozenému aspektu stavět.
Subjektivní předpoklady
Můžeme vysledovat prosazování určitého ideového záměru k podpoře NWO. Protože směřování k NWO samo o sobě přirozené není, pouhé technické předpoklady nejsou pevným a trvalým fundamentem (zavedení oddělených států a zrušení otevřenosti není nemožné a mnohdy se může zdát i produktivní). Má-li být NWO opravdu důkladně zaveden a ukotven v realitě, musí lidé určitým způsobem myslet a chovat se. Zároveň musí být potom lidmi zavedena určitá reálná opatření, aby nebyla možná cesta zpět, tedy k nějakému stupni uzavřenosti a odmítání vnější vlády. Toto reálné opatření je multikulturalismus, tedy zřízení jakéhosi mixu národů a kultur, které potom nebudou mít jinou možnost než vytvořit podmínky k multikulturnímu soužití a vzájemné rozpory je povedou k nepevnosti postojů proti vnější vládě. Zůstává pouze otázka, do jaké míry je multikulturní společnost reálná a trvale udržitelná. Příkladně Bosna a Sýrie nám ukazují, že se dosud vždy něco takového udrželo jen diktaturou nebo skončilo chaosem, násilím a rozpadem. Bude tedy NWO také diktatura vnucující nepřirozenou toleranci a rovnost nerovných? Nebo celá snaha o NWO zanikne v bojích jednotlivých kultur a následným oddělením kultur?
Nositelé vývoje k NWO
Kromě přirozeného procesu globalizace podporovaného technickými prostředky a snaze ekonomických subjektů po otevřeném obchodu, je viditelná také ideologická a mocenská snaha o prosazení vnější moci a odstavení demokraticky zvolených orgánů, které jsou nositeli kolektivní vůle národů. Orgány EU jsou aktéry prosazování ideologie a systémových změn ve státech ve smyslu směřování k NWO. Hlavní nositelé tohoto vývoje jsou kapitálově mocné skupiny, které mají pohádkové zisky z obchodu se surovinami a se zaostalými zeměmi. Ony mají velice výhodnou pozici, když se mohou vyhnout jakékoliv nadvládě státu, vybrat si jako sídlo svých peněz stát, který je v jejich područí, a odtud ovládat jiné státy na dálku penězi. Mezinárodní kapitál, zřejmě nějak sdružený a vzájemně propojený, hájí otevřený svět především kvůli vlastním zájmům.
Nástroji NWO jsou přednostně mezinárodním kapitálem placené agentury, většinou neziskové organizace, zvláště lidsko-právní, ekologické a různé humanitární. Dále jsou to samozřejmě jimi ovlivnění především mladí lidé (v jiných případech nazývaní též užiteční blbci). Zatímco se státy ve svém školství vzdaly výchovy dětí ve státní ideji, probíhá výchova v neziskovkách, ve sdělovacích prostředcích, proniká do školství už nějakou dobu, ideologie, kterou prosazují nositelé NWO je vždy internacionálního charakteru a je na prvním místě k prosazení jako obrovské dobro, zatímco obhajoba kolektivních zájmů podstatného společenstva (národa) bývá určována jako zlo (jsou to nacionalisté, kteří způsobili zlo válek). Povaha ideologie není celkem podstatná, důležité je jen její kosmopolitní a individualistické ukotvení a protinárodní a protikolektivní zaměření nebo alespoň jednání.
Cílem je ovládnout politické strany, proto se také sleduje politické strany vytvořit jako malé s několika lidmi, kteří se potom snadno ovládnou, nikoliv strany lidové s velkým počtem členů a demokratickou vnitřní strukturou. Další cíl je vytvořit co nejvíce nevolených orgánů a státních organizací, do kterých volené orgány nemají možnost zasahovat. Takové orgány jsou potom snadno ovládnutelné buď penězi nebo pomocí nátlaků EU nebo nastrčením vlastních lidí. Proto také v Polsku vadí, když nevolený orgán jako je třeba ústavní soud je podřízen demokratickým orgánům, které jej zbaví nezávislosti, tedy vlastně závislosti na EU a vnějších mocenských silách.
Konflikt demokratických orgánů s nositeli NWO je viditelný zvláště v přítomné době. V České republice je konflikt prezidenta a některých politických stran s nositeli NWO zřetelný. Na ulicích je konflikt spontánně vzniklých národně orientovaných organizací s kosmopolitními spolky sponzorovanými zahraničním kapitálem a podporou EU zcela viditelný. V Polsku a Maďarsku vznikly vlády, které odporují směřování k NWO a vedou poměrně těžký a nerovný boj s nositeli NWO. Zdá se, že podstata vývoje k NWO byla už odhalena, nositelé NWO se projevili v obhajobě přijímání migrantů majících vytvořit multikulturní společnost a nastává střet domácích demokratických a lidových sil s nadnárodními silami a aktéry a jejich domácími vazaly.
Závěr: Taktika
Přesto však je celkem problém zajistit jednotu v ideologii, která má být jednotícím prvkem NWO. Mezinárodní kapitál, který se doposud chová určitým způsobem, podporuje hlasatele osobní svobody (individualismu), lidských práv, ekologie a všech neomarxistických relativistických teorií patří do nějaké dnes na Západě převažující skupiny. Otevřenost je ovšem velmi nebezpečná. Velký kapitál, který může ovládat státy buď přímo, nebo svými agenturami, může být celkem libovolného původu, protože na hranicích není žádné síto. Podle jednání agentur můžeme vysledovat, že v něm hraje roli i kapitál muslimského původu, ustupování muslimům a šíření islámu. Muslimský kapitál má určitě veliké slovo v západní vládnoucí skupině oligarchů, což se projevuje v nelogické souhře jinak protichůdných ideálů islámu a neomarxismu. Položme si otázku proč titíž lidé a tytéž organizace hájí ideově neslučitelné ideály: třeba genderový feminismus a zároveň islám? Proč genderové feministky a homosexuálové nestojí v první řadě protestů proti islámu, když přece oni jsou jeho antipólem, jeho popřením a jsou první na řadě k likvidaci džihádem? Je to snad tím, že jsou řízeni svými donátory, zatímco odpůrci islámu jsou spontánně vzniklé organizace?
V mezinárodním kapitálu začínají získávat místo oligarchové čínští a ruští, kteří hájí jiné teorie. Stát, který se chce osvobodit ze západní oligarchické skupiny (a jejího promuslimského charakteru), obvykle hledá pomoc u jiné skupiny. Čínské angažmá prezidenta Zemana a zběsilá reakce jeho oponentů dává tušit více než jen ideové spory. Jde o zdroje a o trhy jednotlivých skupin. Protiruské tažení je toho dalším dokladem.
Protestní hnutí ukazují, že jsme na začátku střetu mezinárodní oligarchie zastoupené svými dobře vybavenými vazaly se skupinami, které ještě neztratily tradiční pojetí státu a národa. Jak napovídá absence peněz a profesionality, nejsou spontánně vzniklé národně orientované skupiny napojeny na žádný kapitál (to odporuje propagandě o ruských penězích). Tradiční pojetí státu jako oddělené samostatné jednotky s vlastní kulturou a pravidly ovšem musí mít připravená řešení vztahů s ostatními, najít takovou formu EU, která bude vyhovovat z hlediska vzájemných vztahů, ale nebude omezovat vnitřní suverenitu.