Nenávist nemá většinu
Debata v české Poslanecké sněmovně
Studijní text
V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, se minulý týden konala debata na interpelaci předsedy ústředního výboru Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), Vojtěcha Filipa a jeho zástupce Miroslava Grebeníčka. Jednalo se o účast ministra kultury Daniela Hermana na setkání sudetských Němců v Norimberku, při letošních Letnicích.
Oba požádali premiéra Bohuslava Sobotku již před parlamentními prázdninami o vysvětlení. Se Sobotkovou odpovědí však nebyli spokojeni. Tak řekl premiér znovu: "Můj souhlas byl dán, protože jsem chtěl podpořit pozitivní vývoj, který zastává sudetoněmecký landsmanšaft ve vztazích s ČR dnes." Dokonce se distancoval od principu kolektivní viny.
Nicméně komunistický poslanec Filip nebyl s odpovědí opět spokojen a řekl otřepanou frázi: "Byl jsem rozčarován, má-li suverénní vláda ČR hledat partnery v občanských spolcích. To není směr, kterým bychom se měli ubírat. Nepředpokládám, že si někdo z nás myslí, že partnerem pro člena vlády je nějaký občanský spolek?"
Že vláda vyjednává s průmyslovými svazy a odbory, když jde o investice z Číny a v Číně s každým, kdo si myslí, že by se mohl zapojit do takových záležitostí, jasně ukazuje, že vláda - i ta česká - s organizacemi a jejich zástupci mluví a jedná. A neustále odhlíží od protokolu.
Zvláštní hvězdou debaty byla poslankyně Marta Semelová. "Že se nestydíte!" Volala na ministra Daniela Hermana. "Vy skutečně jezdíte do Německa poklonkovat sudeťákům, kteří žádají majetek, kteří nazývají Beneš zločincem. A vy se ještě chlubíte a řeknete tady drze občanům, poslancům, že od nich dostanete medaili, vyznamenání, nebo cenu a ještě jste na to hrdý." Tím je míněna Umělecká cena německo-českého porozumění 2016, kterou Herman brzy dostane, spolu s Berndem Posseltem. A požádala Hermana, aby odstoupil.
Před několika týdny byla Semelová zmíněna v médiích v záležitosti mimo Poslaneckou sněmovnu. Byla žalována v Brně právníkem Michalem Kinclem za její revizionistické poznámky o justiční vraždě Milady Horákové, který od ní požadoval omluvu (SDZ 36/2016). Měla by oznámit v písemné formě, že Horáková byla obětí justiční vraždy, a sovětská invaze z roku 1968 nebyla žádná pomoc, jak tvrdí Semelová, ale okupace. Soud shledal, že Kincl není příbuzný Horákové a jen příbuzní by mohli požadovat takovou omluvu. Semelová to oslavila, jako kdyby měla v dané věci pravdu.
Historie.
Poslanec TOP 09 František Laudát odpověděl Semelové: "Komunisté chtějí znovu oživit druhou světovou válku. Přestaňte s válkou, která už není." Sněmovna nakonec odmítla opakovaný požadavek na písemnou odpověď premiéra. Zajímavé bylo tvrzení komunistického poslance Leo Luzara, že "samozřejmě ne každý sudetský Němec měl tendenci k nacismu, ale bylo jich velké množství. Říci, že mezi nimi byl velký počet antifašistů, je více či méně historická lež."
Autor týdny studoval materiály Gestapa a SS z protektorátu a Sudet, shromážděné Stasi. Dokazují, že odpor v Sudetech byl značný a spolupráce mezi českými a sudetskými bojovníky odporu fungovala. Ale to je jiný příběh. A ještě budeme vyzvedávat zločiny komunismu.
Jaroslav Šonka, Sudetendeutsche Zeitung, 9.12.2016, str. 1
Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf