Ing. Jiří Krutina
Dnes v době pomalého plíživého revizionismu se v jeho rámci uvádějí nejrůznější „dokumentární“ pořady, které připomínají druhou světovou válku, její bitvy, apod. Často vídáme v těchto dokumentech, že bývalý vojáci wehrmachtu doslova stále s obdivem hovoří o bojích i o tom, jak to občas těm spojencům tu na východě, tu na západě pořádně „nandali.“ Shodně vypovídají, že bojovali za svou vlast, tedy podávají své bojové vystoupení za druhé světové války jako vlastenectví a svou povinnost, na kterou jsou i dnes velmi hrdí. Toto je velmi nebezpečná lež, která se opakovaně uvádí v těchto dokumentárních pořadech, které se vysílají nejen u nás, ale i v Německu. Zde se navíc ještě uvádějí historické dokumentární záběry Hitlera s jeho propagandistickými projevy, které samozřejmě mohou bez komentáře a chápání souvislostí velmi zkreslovat tehdejší reálie.
Němečtí vojáci – tedy členové branné říšské moci Německa, tzv. wehrmachtu neslibovali věrnost své vlasti a její hájení, jak bychom mohli od vojáků očekávat. Vojenská přísaha vojáka německé branné moci po 20. Srpnu 1934 zněla takto, cituji:
„Ich schwӧre bei Gott diesen heiligen Eid, dass ich dem Führer des Deutschen Reiches und Volkes, Adolf Hitler, dem Oberbefehlshaber der Wehrmacht, unbedingten Gehorsan leisten und als tapferer Soldat bereit sein will, jederzeit für diesen Eid mein Leben einzusetzen.“
Překlad:
„Skládám před Bohem tuto posvátnou přísahu, že zachovám bezpodmínečnou poslušnost Adolfu Hitlerovi, vůdci Německé říše a německému lidu a nejvyššímu veliteli ozbrojených sil, a jako statečný voják budu připraven nasadit za tuto přísahu v každém okamžiku svůj život. Tak přísahám.“
Pro porovnání přikládám přísahu vojáků československé armády z roku 1938:
„Přísaháme při všem, co jest nám svato, a v plné shodě se svým svědomím a přesvědčením, že budeme poslušni presidenta a vlády republiky Československé a všech svých velitelů, presidentem a vládou ustanovených; přísaháme, že budeme bez odmluvy plniti jejich nařízení vždy a všude, i v nebezpečí, bez váhání a odporu, že svých vojsk neopustíme, ale i životy své ochotně dáme na ochranu vlasti a za její svobodu; přísaháme, že budeme druh druha milovati, k sobě věrně státi, v nebezpečí se neopouštěti, ale až do konce se brániti tak, jak nám káže mužná čest a vědomí povinností občanských. Tak přísaháme!“
Němečtí vojáci slibovali bezpodmínečnou poslušnost osobě A. Hitlerovi. Českoslovenští vojáci slibovali věrnost svým velitelům, vládě ČSR a prezidentovi. Nikoliv například konkrétně tehdejšímu prezidentovi E. Benešovi.
V německé přísaze nenalézáme vůbec žádnou pasáž o obraně vlasti a jejího lidu. Pouze dovětek, že za tuto přísahu, rozumějme bezpodmínečnou poslušnost osobě A. Hitlera jsou ochotni kdykoliv nasadit život.
V československé přísaze naopak shledáváme, že ochotu nasadit svůj život na ochranu vlasti a za její svobodu. Jaký velký propastný rozdíl.
Současně navíc československá přísaha vyzdvihuje zcela přirozené humanistické city ryzího vlastenectví jako je vzájemná láska mezi vojáky, vzájemná věrnost a odhodlání bránit se až do konce, jako apel na pravou mužnou čest a občanskou povinnost. O tom v přísaze německého vojáka nenalézáme zhola nic.
Pokud tedy dnes váleční veteráni wehrmachtu tvrdí, jak bojovali za svou vlast a svůj lid, tak proste obyčejně LŽOU, nebo účelově zřejmě ztratili paměť.
Nenechme si proto namluvit, že vojáci obou stran byli tzv. „stejní“ a že němečtí vojáci byli pouze vojáky – nebyli – oni byli bezpodmínečně poslušní A. Hitlerovi a každým okamžikem za to byli ochotni položit život! Vojáci ČSR přísahali bránit svou vlast a její svobodu. Byl mezi nimi tedy velký rozdíl, bojovali a vložili své síly do prosazování či hájení zcela rozdílných hodnot.
Německá vojenská přísaha je kultem smrti a poslušnosti jedinému člověku. Člověku, který uplatnil rasistické teorie o nadčlověku jako státní doktrínu a politiku.
Československá vojenská přísaha je projevem ryzího vlastenectví, lásky k vlasti, lásky ke svým bližním a apelací na mužnou čest a občanství. To je projev zcela normálního a dodejme vyššího citu nefalšovaného vlastenectví. Právě v tom se liší vlastenectví od nebezpečného nacionalismu. Nenechme si vnutit, že československé vlastenectví bylo a je stejné jako to německé.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz