Německo – Vražděte je, zabíjejte je, ať žádný nezůstane živý

Takový titulek se objevil ve Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) dne 8. 5 2015, tedy v den výročí konce války. O co jde, nalezne čtenář u článku.

Jde tedy o článek k výročí pražského povstání.

Nejprve si řekněme, že FAZ není žádný Bild, tedy obdoba našeho Blesku. Ale jsou to noviny považované za seriozní, s názory „usedlými“ a jejich komentáře vyjadřují často hlavní myšlenkové proudy (západo)německé politické scény a jejích představitelů.

Noviny samy sebe označují za německý konzervativně-liberální deník, v Evropě patří mezi nejrespektovanější německé i evropské noviny. Denní počet výtisků je 350 000, což jej řadí k mediím s největším dopadem na utváření názorů v Německu, ale i v dalších státech. Je určen vzdělanějším a solidnějším čtenářům.

Je tedy jasné, že takovýto článek není žádným úletem pronacistických fanatiků nebo zastydlých „revanšistů“. O to je to horší.

Titulek článku popisujícího Pražské povstání zní „Schlagt sie, tötet sie, lasst keinen am Leben!“. Slovo „Schlagt“ znamená porážku dobytka – tedy jatka. Začátek titulku lze také číst jako „zabíjejte je jako zvířata“, případně „podřezávejte je“. Střední část znamená „zabíjejte je“, spíše ve smyslu „usmrcujte je“ a konec vy vrcholí „nikoho nenechte naživu!“.

Skutečně neuvěřitelný článek od pana Karla-Petera Schwarze, který je „Korrespondent für die Tschechische Republik, die Slowakei, Rumänien, Slowenien, Kroatien, Montenegro und Albanien mit Sitz in Wien (tedy usídleným či pracujícím z Vídně). Podle statistik se ví, že jedny noviny čtou průměrně dva lidé, to tedy znamená, že si tento článek přečetlo něco okolo 700 000 čtenářů.

Přečtete-li si celý článek, je to směs nesmyslů opsaná z nejhorších sudetoněmeckých propagačních prací někdy z padesátých let, o kterých naši novináři tvrdí, že tyto názory už v Německu byly překonány a jsou „marginální“. No, FAZ rozhodně není marginální tiskovina. Co nám tam pan Schwarz píše?:

Tvrdí například, že:

Pražským povstáním začalo vyhánění Němců z Čech a Moravy. Jenže Němce z Moravy začali vyhánět jako první zpět do Říše sami nacisté. Dne 20. března 1945 vydal Hitler tzv. „Neronův rozkaz“, podle kterého nesměl žádný Němec pod sankcí okamžitého zastřelení zůstat na jakémkoliv území získaném spojenci, veškeré stavby a zařízení měly být před evakuací zničeny. Přes české země tak prchaly další statisíce Němců, včetně sudetských z Moravy a Slezska. Ti jsou pak dodnes vydáváni Svazem vyhnanců jako utečenci před českým terorem.

Autor také tvrdí, že „ vyhnání má některé vlastnosti genocidy, česká vláda na toto obvinění nereaguje“. Přestože byl u nás vyvolán dojem, že Německo a Němci chápou, čeho se dopustili, ve skutečnosti se v posledních dvaceti letech stala populární myšlenka, že Češi jsou vlastně vinni stejnou genocidou jako... pozor!... jako nikoli Němci, ale jen „nacisté“.

Ráno 5. května, to byla sobota, ozbrojené gangy mladých lidí se toulaly městem jako tzv. Revoluční gard. (bewaffnete Banden von Jugendlichen die Stadt...). Účelem zdůraznění „Jugendliche Banden“ je vyvolat ve čtenáři dojem, že Pražské povstání bylo něco jako muslimské nepokoje anebo nepokoje v USA atd. Symptomatické je také použití pojmenování povstalců jako „Banden“, což používali nacisté vůči partyzánům, povstalcům a jiným „rozkladným živlům“ bojujícím proti nacistům. Jak se říká, „po hlasu poznáte je“.

Nechutné je tvrzení, že „ mnoho Čechů vlastnilo zbraně“, ačkoliv za vlastnění zbraní byl za Protektorátu bez výjimky trest smrti. Takže zbraně poskytlo české četnictvo, vládní vojsko a byly získány odzbrojením Wehrmachtu.

Dotyčný redaktor o věci nic neví anebo záměrně lže, když říká: „ Angehörige der Waffen-SS, unter ihnen Sudetendeutsche, wurden auf der Stelle erschossen.“ Volně přeloženo: Členové Waffen-SS včetně sudetských Němců byli na místě zastřeleni. Autor tady plete členy SS dohromady ve sudetskými Němci, aniž by tušil, nebo to zatajuje, že v Praze byli sudetští Němci prakticky jen ve službách protektorátních úřadů, SD a Gestapa, zatímco v Praze byli hlavně čeští Němci.

Naprosto lživou a záměrně dehonestující zprávou je tvrzení, že “ Am Vormittag nahmen die Aufständischen den Rundfunksender ein. Aus den Lautsprechern in den Straßen ertönte die Parole ´Tod den Deutschen´“. (V dopoledních hodinách rebelové obsadili rozhlasovou stanici. Z reproduktorů v ulicích znělo heslo „Smrt Němcům“.)

Opakuje také často opakovanou lež, vymyšlenou Goebbelsovými muži po atentátu na Heydricha, že „na rozdíl od Polska a Slovenska (autor asi netuší, že Slovenské národní povstání mělo za úkol obnovit Československo a zúčastnily se ho tisíce Čechů) nebo v Jugoslávii se v Protektorátu Čechy a Morava nepodařilo získat pro odpor (vůči nacistům) významnou část obyvatelstva. Pan autor žvaní. Odboj u nás nikdy nepřestal. Na šedesáti procentech Čech a Moravy převzaly vládu čs. povstalecké orgány v květnu 1945 ještě před příchodem Spojenců. S touto lží, že obyvatelstvo protektorátu je spokojeno s německou vládou, argumentoval K. H. Frank, když chtěl dojednat se západními Spojenci stát „Böhmen und Mähren“ pod svým vedením . A nabízel jim v případném konfliktu se Sověty milion vojáků Wehrmachtu. Byl odmítnut.

Jako z propagace Henleinových pohrobků je pak tvrzení že „téměř po celou dobu války byly ušetřeny Čechy a Moravu nepřátelských akcí“. Autor také opakuje známou lež, že „pasivitou a tichou spoluprací Čechů byla dohoda s německou okupační sílou tím, že jim nacisté poskytnou životní podmínky, které byly mnohem lepší než v Německé říši.“ To je naprostý nesmysl. Heydrich po svém nástupu pragmaticky prohlásil: “Musíme jim dát nažrat.“ To když výroba v protektorátu klesla v letech 1939 -1942 o více než 30 %. Také proto, že čeští dělníci prostě měli hlad (měli malé potravinové „lístky“, na čemž trvalo hlavně vedení sudetských Němců). Což pak stejně nebylo dodržováno a příděly pro Čechy klesly v letech 1943-1944 ve srovnání s rokem 1939 o polovinu.

Zatímco u nás se právě teď začalo po 70 letech otevřeně mluvit o událostech na konci války, mylně se mnozí domnívají, že je tomu tak i na druhé straně.

FAZ, coby solidní německý konzervativně-liberální deník rozšiřuje tyto myšlenky veřejně doma i po celé Evropě. Je nutno počítat s tím, že tomu bude německá i evropská veřejnost věřit.

Jistěže to četli i specialisté na ministerstvu zahraničí, obávám se však, že jim strach nedovolí proti této nacionalistické špinavosti ani špitnout.

Jak je vidět z článku pana Schwarze, nebožtíci Goebbels i Henlein by měli skutečně radost.

Václav Vlk st.

Přišlo e-mailem