1918 – 1938
I.
Prof. PhDr. Věra Olivová, DrSc.
Základem německého nacistického hnutí v Československu byla "německá nacionálně-socialistická dělnická strana" - (Deutsche national-sozialistische Arbeiterpartei - DNSAP). Nebyla to však strana samostatná, ale byla součástí mezistátní "německé nacistické strany Velkého Německa" (National-socialistische Partei Grossdeutschland -NSDAP), založené v roce 1920 v Mnichově.
Strana spojovala obdobné, již dříve ustavené německé skupiny v Německu, Rakousku, Bavorsku, v Polsku a Československu.
Strana měla přímé kontakty na německou armádu - Reichswehr - a jedním z těch, kteří tyto kontakty udržovali, byl i člen bavorské nacistické strany - Adolf Hitler. Spolupráce mezi nacistickým hnutím a armádou nabyla na intenzitě poté, když se v roce 1922 Adolf Hitler zmocnil pučem vedení bavorské strany.
Spolu s ním se do vedení dostali i jeho nejbližší spolupracovníci - Göring, Röhm, Rosenberg, Hess a další. Již v následujícím roce 1923 se pak strana - spolu s vojenskými jednotkami generála Ludendorffa - podílela na pokusu o monarchisticko-nacistický převrat. Ten se však nezdařil a Hitler byl zatčen, soud mu vyměřil pětiletý trest vězení, ale již po půl roce byl propuštěn. Ve vězení napsal - s pomocí svých spolupracovníků - knihu Mein Kampf (Můj boj), která se stala hlavní programovou linií celého nacistického hnutí.
Ideově navazovalo německé nacistické hnutí na agresivní německý nacionalismus předválečného období - na Schönererovo hnutí v Rakousku a především na Všeněmecký svaz (Alldeutscher Verband) v Německu.
Tento předválečný nacionalismus, zaměřený k expanzi s cílem vytvoření celosvětové velkoněmecké říše, byl po prohrané válce nově umocněn depresí z válečné prohry a požadavkem odvety. Hitlerova kniha jednotlivé složky tohoto starého programu dále rozpracovávala, precizovala a vyostřovala. Odmítala demokratický systém politických stran a místo něho požadovala organizační a ideové sjednocení všech Němců na světě v čele s diktátorským vůdcem. Jen tak by bylo možné všestranně uplatnit výjimečné vlastnosti německého "panského národa" (Herrenvolk) a zajistit jeho převahu nad "podřadnými národy", za které Hitler považoval především Židy a Slovany.
Hitlerův program, spojený s intenzivní organizační prací, výrazně přispěl k všestrannému rozvoji nacistického hnutí v druhé polovině 20. let. V té době se také podstatně změnilo mezinárodní postavení Německa. Na mezinárodní konferenci v Locarnu v roce 1925 získalo Německo zpět postavení velmoci, vstoupilo do Společnosti národů a aktivně se podílelo na evropské i světové politice.
Všestranného rozvoje dosáhla německá armáda - Reichswehr. Podle obsáhlé zprávy Spojenecké vojenské kontrolní komise k locarnské konferenci "byla obnovena výroba všech druhů vojenského materiálu, který je shromažďován v tajných skladištích po území celého Německa" a jsou vyzbrojovány nejrůznější organizace, které tak tajně obcházejí usnesení mírové smlouvy omezující početnost německé armády. V československém generálním štábu byla situace zhodnocena velmi jednoznačně: "Německá armáda se připravuje na válku, a to na válku útočnou" namířenou proti Francii, Polsku a Československu.
Na základě Hitlerova programu došlo také v druhé polovině 20. let k intenzivnímu rozvoji německého nacistického hnutí nejen v Německu a Rakousku, ale i v Československu. Uvnitř německé nacistické strany - DNSAP - vznikaly specializované dělnické organizace, organizace mládeže a studentstva a podle vzoru Hitlerových ozbrojených vojenských formací SA spojených s armádou, se formovaly tzv. pořádkové skupiny - Ordner Truppen - OT. V roce 1927 byl pak vytvořen sportovní svaz (Volkssportverband) zaměřený k všeobecnému bojovému výcviku mládeže (Wehrturnen).
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz