Německá armáda opět sjednotí Evropu

Dmitrij Něrsesov

29. srpna 2016

Německé vedení intenzívně jednalo s evropskými spojenci především o plánu vytvořit evropskou armádu. Po Brexitu je potřebná nová silná armáda pod vedením Berlína, která se má stát zachránkyní EU před Ruskem. K ose Berlín – Paříž – Varšava se mohou připojit i další evropská hlavní města.

Merkelová jednala s vysokými představiteli Itálie a Francie a následně s Visegrádskou čtyřkou ve Varšavě. Navštívila také Estonsko a ČR. O zahraničně-politických problémech bude jednat s Hollandem. Ve stejnou dobu se v Německu sešli šéfové ministerstev zahraničí zemí Výmarského trojúhelníku – SRN, Francie a Polska. Ve všech případech byla v centru pozornosti otázka vytvoření tzv. evropské armády. Je uváděna jako přirozená reakce na odchod Británie z EU a odůvodňuje se zvyšováním vnějšího nebezpečí (Sýrie, terorismus, Ukrajina), proti kterým se prý Evropa musí postavit s odpovídající zodpovědností.

Evropě odpovědnost nechybí, o tom není sporu. Avšak pochybnosti vyvolává skutečnost, že dosud nezodpovědní politici se s pořízením vlastní armády naráz mění. Mělo by to být naopak: Nejprve zodpovědné chování a až potom jednání o armádě. Je to celkem jasné –  za žvaněním o odpovědnosti a o hrozbách je jeden jediný cíl: Dovést Německo na úroveň globální vojenské mocnosti.

Po odchodu Británie z EU dostalo Německo jedinečnou příležitost změnit Evropu na druh Reichu – kontinentální říše pod hegemonií Berlína. Z pohledu ekonomického je to prakticky dosaženo. SRN je uznána za lokomotivu evropského hospodářství. V politické oblasti je situace složitější. Politiku celého kontinentu fakticky určuje německá kancléřka, ať už se jedná o migranty, souvislosti s Tureckem, o Ukrajinu, nebo o strategii vzhledem k Rusku, Číně a USA. Je zajímavé, že právě náměstek německé kancléřky oficiálně oznámil nezdar jednání o vytvoření Transatlantického partnerství, ač je to celoevropská záležitost a není v kompetenci Berlína, ale Bruselu.

Plány k vybudování impéria měly dosud nedostatek v tom, že Německo nemělo možnost vytvořit si vlastní Reichswehr. Anglosasové zformovali NATO nejen proti Sovětskému svazu, ale i k brzdění německého revanšismu, německé válečné mašinérie. Součástí NATO je Bundeswehr – federální armáda bez útočné síly a především bez přístupu k jaderným zbraním. Dokud Německo nesahalo po „jaderném tlačítku“ a nepřálo si nezávislý útočný potenciál, nic se nedělo. Washington všechny úmysly předem blokoval. Amerika šla do velkého rizika.  Ve snaze nevypustit džina německého militarismu z láhve NATO musela Němcům dávat stále větší záruky, rozmisťovat v Evropě tankové armády, jaderné zbraně a podobně. To všechno „pod nosem“ Kremlu.

Avšak Němci čekali, až  dojde k tomu, že Amerika na narůstající požadavky Německa nedokáže odpovídat a umožní mu  samostatně formulovat a rozhodovat vojensko-strategické problémy. Dočkali se.

Obamova administrativa začala budovat svoji strategii, přičemž zavrhla logiku plynoucí z lekce 2. světové války. V současnosti je centrum světa a zájmu USA v Asii a Pacifiku, nikoliv v Evropě a na Blízkém východě. Obama nedrží Ameriku na „morálně zastaralých“ hřištích. Nestará se o osud Evropy ani Blízkého východu a ponechává je na pospas „démonům“, kteří ve své době vyvolali obě světové války. To je dar Německu. Po omezení amerických záruk a s ukrajinskou krizí za zády je Berlín jedinou silou v Evropě schopnou „ochránit klid“ evropských spojenců před „revanšistickým Ruskem“.

Lze si živě představit, čím Merkelová ve Varšavě strašila Evropany: Amerika proti ruskému medvědu nepomůže. Bezpečnost se musí vzít do vlastních rukou. K tomu účelu se musí vybudovat evropská armáda. Jaderné zbraně zde jsou, má je Francie, Německo má zase rozvinutý průmysl a zkušenosti. Británie odchází z EU, ta se může rozpadnout a potom zůstane na ruského medvěda každý sám. Takovéto zaklínadlo může zapůsobit přinejmenším na Polsko, které touží po jaderných zbraních stejně jako Němci. Varšava má naději získat svůj úsek odpovědnosti přidělením role gauleitera pro východní Evropu.

Logikou Merkelové se bude zabývat i prudce slábnoucí a tvář v zahraničí ztrácející Francie. Za Hollanda pozbyla Paříž všechno dědictví velkého de Gaulla. Francie se ocitla se svými jadernými zbraněmi a sedmisettisícovými ozbrojenými silami bez jakéhokoliv chápání co s tím. Evropská armáda jí dá smysl a znova pozvedne Francii na patřičnou úroveň.

Osa Berlín – Paříž – Varšava je základem budoucí Evropské armády – Reichswehru. Přilepit k ní zbytek evropských metropolí je jen věcí techniky. (Italové si už dávno takový projekt přejí). Takto pravděpodobně uvažují v německém kancléřství. V úvahu to bere i Moskva. Posun příštího Reichu k ruským hranicím nebude neočekávaný. Dosud nikdo neví jaká „technika“ bude užita pro plné a konečné přesvědčení Evropanů o nezbytnosti připojení k nejnovějšímu evropskému režimu….

Převzato z Pravda.ru

outsidermedia.cz