Jindřich Beránek, člen MO 03 ČSSD v Praze 4, poslední šéfredaktor Práva lidu v letech 1997-2002
Dokládá to informace zveřejněná v pondělí o dalším vyjednávání na pražské radnici.
„Předsedou klubu byl zvolen Karel Březina, místopředsedou Jan Slezák. Stejně tak byl ustanoven i vyjednávací tým ve složení Miloslav Ludvík, Karel Březina a Petr Dolínek.
Pražská organizace ČSSD se také shodla na podpoře senátních kandidátů ve třech pražských obvodech.
Na Praze[…] 5 Pavla Žáčka […]“ píše se v pondělní tiskové zprávě KVV ČSSD Praha.
Krátký výběr těchto informací je dokladem toho, že se pod vedením pražské sociální demokracie znovu zhoršily volební výsledky, na to jsme si od příchodu Hulínského bandy do jejího čela už zvykli a Hulínského pohrobci, kteří se tam dostali díky manipulátorovi krajskou konferencí Dolínkovi, v tom jen zdárně pokračují.
Ale vrcholem politického neumětelství pak je podpora Mgr. Pavlu Žáčkovi v senátorských volbách na Smíchově. Mgr. Pavel Žáček patří prakticky od Listopadu ´89 mezi přední iniciátory ideje bigotního antikomunismu jako trvalého prostředku boje proti levici. S pomocí pravičáckých politiků, za všechny jmenujme bývalého senátora Lišku z ODS, založili nato dokonce i celou instituci – Ústav pro studium totalitních režimů, jehož byl právě Pavel Žáček zakladatelem a prvním ředitelem v letech 2008 až 2012.
Když se sociální demokracii podařilo získat převahu levice i horní komoře Parlamentu ČR, byl z této funkce odvolán. A tohoto člověka doporučuje vedení levicové strany v Praze (!) podpořit do Senátu. To svědčí o jen o tom, že nemají potuchu o tom, co by měla vůdčí síla na levici dělat. A proto už by tam nadále neměli škodit.
Ostatně už svým lavírováním, kdy, Karel Březina a Pavel Dolínek, dva soudobí vyjednavači za přicmrdování se na pravicové politice v hlavním městě opakují totéž, čím po minulých volbách odstavili skutečně levicového leadera pražské kandidátky a šplhali do pozadí pozůstatkům lobbyistické ODS stejně jako posléze i jejím kalouskovským hrobařům.
Díky tomu nadále klesá podpora sociální demokracie v Praze. Tentokrát se soustředila na snahu, aby nebyl zvolen v Praze 5 kandidát zelených Václav Láska, který narušoval dlouholetou vládu lobbyistů z ODS a tím i symbiózu mezi korupcí prolezlou ODS a pražskou soc. dem. v čele s Hulínským a jeho bandou. Konec konců Karel Březina Hulínskému, synáčkovi dlouholetého prvního muže normalizačního vládce Prahy, dával rozumy a byl od počátku pravou rukou jeho politikářské kariéry. Levou pak byl velící důstojník mlátícího komanda VB z doby výročí Palachovy smrti v r. 1989 Jan Slezák, který byl Hulínského berličkou pod ramenem levým. Za to je stále odměňován členstvím v dobře saturovaných flecích „velké“ radnice Prahy.
Je k výsměchu celé levice, když tito dva pohrobci minulého režimu, vedou v hlavním městě sociální demokracii, která by měla stát v čele rozumné levicové politiky, aby podpořili agilního představitele protilevicové politiky Žáčka namísto, aby hledala spojení tam, kde je evropská levice vždycky měla a na rozdíl od nás má. Mezi zelenými.
Soupeřem Pavla Žáčka v senátní volbě je totiž kandidát Strany zelených advokát Václav Láska, který se po r. 2010 věnoval hospodářské kriminalitě v Dopravním podniku. Tady hledejme i souvislost s doporučením vedení pražské soc. dem. volit jeho soupeře. Není totiž dlouho, co Karel Březina obžalován, že zkresloval údaje o stavu hospodaření a jmění v souvislosti s působením ve statutárních orgánech několika firem; mezi tyto firmy patří i pražský Dopravní podnik; ostatně ve volebním období 2006-10 byl i členem Komise Rady hl. města Prahy pro opencard a v r. 2010, než Svobodovo vedení ODS vyměnilo partnera radniční koalice, byl Březina jeho I. náměstkem.
Karla Březinu osvobodil z trestního stíhání ve zmíněné cause soudce Havlín. [Pro ty, kdo jej nikdy neviděli, je to ten kulatý, plešatý pán]. Krátce po osvobozujícím rozsudku v případě Březinově byl zproštěn výkonu soudcovské funkce pro své neetické jednání. Zprostil jej tehdy výkonu soudcovské funkce ministr spravedlnosti pravicové vlády za stranu, jíž byla pražská soc. dem. za vedení Hulínského v Praze spojencem a oporou a Březina byl žalován mj. i v souvislosti s funkcí, do níž jej magistrátní radní tehdy zvolili).
Karla Březinu jsem podobně jako 11 dalších nevěrohodných kandidátů za stranu, jejímž jsem členem nevolil. Ne proto, že je vnuk tajemníka ÚV KSČ z doby normalizace Havlína [pro ty, kdo si na něho nepamatují, byl to ten kulatý, plešatý pán, jako by ten soudce Havlín z oka vypadl]. Za dědečka každý nemůže. Ale proto, že patřil – a jak je vidět stále bude patřit mezi ty, kdo místo, aby hájili zájmy těch, co stále věří, že by tu měla být sociální demokracie, aby zajišťovala důstojné životní podmínky každému, usilují o to, aby oni měli podmínky po boku všech těch playboyů a jiných ví-aj-pí.
Nevolil jsem mezi těmi dvanácti ani druhého člena vyjednávacího týmu Petra Dolínka. Patřil a stále patří mezi základní sloupy Hulínského pohrobků. Prokázal to mj. při krajské konferenci v Praze, kde – poučen někdejším hlavním šíbrem v aparátu ČSSD za Zemanovy éry Janou Volfovou – využil demokraticky vadné kvóty, aby zmanipuloval složení krajské konference, která měla zvolit nové vedení pražské soc. dem. poté, co sám Petr Hulínský sebekriticky odstoupil. Důsledkem toho byla např. dvojka pražské kandidátky pro loňské volby do Poslanecké sněmovny. JUDr. Štěpán Stupčuk z Prahy 6 si vysloužil takové povýšení přes prokázanou neschopnost přesvědčovat voliče [byl tehdy předákem ČSSD na jednom z dnes nejméně úspěšných obvodů] tím, že po předkonferenčních jednáních prudce otočil kormidlo Prahy 6 doprava, aby pomohli zvolit do čela pražské soc. dem. opět Petrovy pohrobky.
Vyvezl se za zády odborového předáka, který měl tehdy trojnásobné preference ve srovnání se Stupčukem. Politikáři v jejím čele používají stále tutéž zkušenost: protože jsou buď neznámí, nebo nechvalné známí, postaví před sebe jako štít nějakou skutečnou osobnost. Kdysi to byla Petra Buzkové, naposled v obecních volbách Jiří Dienstbier. Tentokrát to je dlouholetý ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík. Ten poučen osudem minulého leadera Prahy neriskoval, že bude zkušenými v zákulisních machinacích odstaven předem jako Jiří Dienstbier. Doufám, že si Miloslav Ludvík, který býval kdysi – ale v dobách pro pražskou soc. dem. mnohem, mnohem úspěšnějších -- taky mladým sociálním demokratem, uchová zdravý rozum, který sdostatek prokazuje po mnoho let při vedení tak složitého komplexu, jakým je motolská nemocnice. A včas přestane hrát hru těchto bezcharakterních šíbrů: ti nevyznávají ideály levice, jak by lidé od sociální demokracie čekali. Bezzásadové základy, za kterými se peleší bezskrupulózních pragmatici, definoval při zrodu tohoto směru v předminulém století kníže českých básníků verši:
Světa osou sám je zralý muž a pravda je, co k jeho prospěchu.
A prospěch Březiny, Dolínka, emeritního oficíra mláticího komanda v lednu 1989 Slezáka je to poslední, co bych měl jako člověk, který má i v 80 letech srdce na levici podporoval. Jako delegát nejbližší obvodní konference ČSSD budu podporovat návrh, aby tito architekti klesající podpory sociální demokracie, prospěcháři a političtí neumětelové konečně odstoupili.
Přišlo e-mailem
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz