Přemysl Votava
Čeští panovníci v dávné minulosti putovali skládat přísahu mocnému protektorovi. Také pomnichovský Emil Hácha jel do Berlína, poúnorový Klement Gottwald zase do Moskvy. Premiér Petr Nečas se vydal na obdobnou cestou, navštívil sousední Bavory a zde vystoupil před bavorským sněm. Chtěl nejspíše tam smazat nepříznivý dojem z naší prezidentské volby. Snad se chtěl omluvit za nás české spoluobčany. Tedy za naše odmítnutí knížecího kandidáta.
Nečasovu poníženému projevu, dle tisku, aplaudovali bavorští poslanci ve stoje. Pohlazení po duši tam prožíval i Bernd Posselt, předák Sudetoněmeckého krajanského sdružení. V Bavorech měli z návštěvy premiéra dobrý dojem. Společná fotografie Nečase s Bernd Possltem to potvrdila. Také doma jsme byli potěšeni, že český premiér v samé horlivosti, nevložil osud naší české země do bavorských rukou. Tedy, že si nevzal zářný příklad z Háchovy cesty do Berlína, v březnu 1939.
Je obdivuhodné, že i přes dlouhá léta, bývalí sudetští spoluobčané, na nás nezapomínají. Druhá světová válka se opět stává mediálně zajímavou. Množí se nové výklady. Výsledky druhé světové války se zpochybňují. Z viníků se dělají oběti. Také Československo, již krátce po listopadu 1989, se proto stalo terčem zájmů německých politiků. Dekrety Dr. Edvarda Beneše tam nedají mnohým spát. Zejména, když lidská paměť je tak krátká a mnozí čeští politici, tak vstřícní k německým požadavkům.
V této souvislosti je nutno připomenout, že Německo rozpoutalo druhou světovou válku, bylo poraženo, podepsalo následně bezpodmínečnou kapitulaci. Německo tedy bezpodmínečně delegovalo na vítězné velmoci pravomoci o tom, co s ním bude.
Novodobé dějiny českoněmeckých vztahů nezačaly v květnu 1945. Transferu sudetských obyvatel předcházel Mnichov 1938, následně německá okupace v březnu 1939. Musíme sudetským krajanům připomínat i jejich prvorepublikovou zradu Československa. To oni stáli u zrodu Sudetoněmecké strany, která v roce 1935 ve svobodných volbách získala přes 80% hlasů od německých voličů. Jejich heslem bylo „ Heim in Reich “. Sudetští Němci rozhodovali za okupace o osudech českého národa. Každoročně jim připomínáme, jak Lidice, Ležáky či Terezín, tak i desetitisíce popravených či odvlečených do koncentračních táborů. Obrovské válečné škody v ekonomice země. Připomínáme jim také, že Československo i zásluhou postoje prezidenta Dr. E. Beneše a českých vlastenců, se zařadilo mezi státy vítězné koalice. Naši vojáci bojovali na všech frontách druhé světové války. Za několik dnů si připomeneme 8. března, tedy 70.výročí bitvy u Sokolova. Nezapomeneme na statečnost našich vojáků, do historie této bitvy vstoupil i národní hrdina kapitán Otakar Jaroš. První zahraniční voják, který dostal nejvyšší sovětské vyznamenání. Tisíce hrobů zůstává, jako připomínka válečné hrůzy.
Připomínáme to nejen Berndu Possltovi, ale i domácím reformátorům, tvůrcům nových českých dějin, Petru Nečasovi i Karlu Schwarzenbergovi. Také jejich obdivovatelům z Bavor připomínáme, že Československo se při dělení Evropy dostalo do sféry sovětského vlivu na dlouhých 40 let. I to jsou důsledky německé expanze. Očekávali bychom tedy spíše jejich omluvu a prosbu za odpuštění, než poníženou cestu českého premiéra do Bavor.
Autor je funkcionářem NS - LEV21
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz