Návrat z Ameriky do Anglie

9. července 1942

Po devíti měsících zase v Anglii vám přeju dobrej večír! Celá Amerika vás pozdravuje, president Roosevelt vás pozdravuje. Celá Amerika vás má ráda a celá Amerika zrovna jako já věří, že vydržíte. Vražda svatých lidických byla téměř největší událostí v Americe od vypuknutí války. I ti nejzaostalejší pochopili, že oko za oko a zub za zub není jen biblická průpovídka, nýbrž neodvolatelná, střízlivá skutečnost. Svatí z Lidic a z Ležáků svou nevinnou krví navždy zavázali všechny slušné lidi na celém světě. Lidická děcka, kterým zabili táty a unesli mámy, stala se děcky nás všech. My, kteří žijeme volně už dnes, musíme začít splácet dluh, který plně nikdy zaplatit nemůžeme. V několika dnech velká obec u Chicaga bude překřtěna na Lidíce. Budou tam za vás mluvit vicepresident Spojených států Wallace a choť presidenta Roosevelta. Měl jsem tam být také, ale pospíchal jsem do Londýna.

Nebudu vám radit, co máte dělat, netroufám si, víte to sami nejlépe. Nebudu vás štvát do zbytečných výbuchů, za které pak vy tak hrozně musíte platit. Dělejte, co umíte, vím, že to bude dobré a krásné. Po celých devět měsíců nosil jsem vás pod srdcem a v srdci jako máma děcko a budu vás tak nosit dál. Ale nejen já, nýbrž my všichni Londýnští a Newyorští a Chicagští.

Když na vás myslím, chodím po špičkách a se zatajeným dechem. Pánbůh vám zaplať a Pánbůh vám pomáhej! Beneš a my, jeho spolupracovníci, se také pokoušíme vám pomáhat. Rádi bychom víc, mnohem víc, však to dobře víte. Vydržíme, zvítězíme a přijdeme vám políbit ruku.

Dobrou noc!

Jan Masaryk: Volá Londýn , str. 181

reprint vydání z roku 1948