Na skok ve Švýcarsku

Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc.

Měla jsem to štěstí navštívit se studentskou výpravou Švýcarsko, poznat jeho   některé nezapomenutelné turistické krásy,  třeba v alpském Engadinu  a  navázat celoživotní přátelské vztahy s hostiteli.  Švýcaři nás přijali velmi přátelsky a   věnovali nám mnoho  zasvěcené pozornosti. Tak např. archivář města Curychu nám při plavbě po jezeře vyprávěl o dějinách Švýcarska a položil si otázku, co mají oni, Švýcaři, a my (tehdy ještě ) Čechoslováci  společného. Odpověděl : „Vítězný  boj za svobodu proti Habsburkům. Přínos evropské reformaci. Vy jste  měli Mistra Jana Husa, my  kazatele Ulricha Zwingliho. Zakladatelský přínos evropské pedagogice. Vy jste  měli Jana  Amose Komenského,  my  Heinricha Pestalozziho“.

Když na chvíli opustíme  historický výklad, podávaný na palubě, ukuchtíme si  v podpalubí naší výletní lodi  podle švýcarského receptu výborné ovocné  - „Birchermuesli.“ Dovíme se, že je to recept  z roku 1900, od lékaře Birchera, který pečoval mimo jiné i o zdravou výživu. ( Dnes  se u nás prodává tato zdravá výživa  v podobě  lisovaných  plátků  ovesných vloček a jiných hodnotných  produktů a říká se jí „mysli“, ačkoliv to má být správně vysloveno  po švýcarsku jako  „mýzli“.)

Ale vraťme se k švýcarskému „Dni nezávislosti“, který se slaví 1. srpna. Toho dne roku 1291 se na louce Ruetli sešli ve vší tajnosti zástupci tří lesních kantonů, Schwyz, Uri a Unterwalden, aby uzavřeli pevné tajné „spříseženectvo“ k boji za osvobození od utlačovatelských Habsburků. Později se našli spojenci i v jiných kantonech, kde se mluvilo jinou řečí, ale cíle je všechny navzájem spojovaly. Po  opakovaných střetech časem Švýcaři zvítězili a ustavili si samostatný stát. Konfederaci zúčastněných kantonů. My jsme prožili osvobození od Habsburků zhruba o 600 let později.  Bylo to dávno, co se ustavilo tajné „spříseženectvo“ na louce Ruetli. Ale Švýcaři nikdy nezpochybnili a neznevážili svůj 1.srpen. My si svou věrností 28. říjnu tak jisti nejsme. Naši „spříseženci“ se dali do otevřeného zápasu za svobodu a samostatnost za první světové války. Předcházel tomu ovšem dlouhý historický prolog. Švýcarsko se mohlo jevit našim zakladatelům jako ideální vzor. Ale v podstatě to byl ideál a vzor pro  dané  podmínky  příliš vzdálený. Všechny občany  našeho nově vzniklého  státu  totiž nespojovala stejná historická zkušenost a stejné cíle osvobodit se a osamostatnit. Vývoj  u nás  šel jinými cestami než ve Švýcarsku.  Nebudu v této souvislosti   připomínat   neblahé zkušenosti Československa  ze zneužívání menšinových práv k rozbíjení státu. Věnujeme se tomu v jiných příspěvcích. Připomenu jiné otázky. Například ženy dosáhly rovnoprávnosti ve Švýcarsku až  r. 1974. V ČSR ji měly od r. 1918. Všichni Švýcaři  (muži) absolvují vojenský výcvik a  jako absolventi si berou  vojenskou výzbroj a výstroj domů. Čas od času mají udržovací vojenská cvičení.  Demokratická práva občanů na správu a samosprávu země jsou realizována  množstvím referend a hlasování o nejrůznějších  aktuálních  otázkách -  i na úrovni obcí.

Myslím, že trvalý zájem o Švýcarsko a spolupráce s ním by nás mohly obohacovat, těšit a povzbuzovat.

.