Mohou „akademici“ přijít o společenskou prestiž?

 

Ivan David

22. 11. 2015

 

Je moc pěkné, když se někdo snaží vystupovat jako „svědomí národa“, je otázka, jestli ho za takového pokládá národ. Novinářům se opravdu nepodařilo, aby jim národ uvěřil, že jsou hlídacími psy demokracie. Hlídacími psy, to ano. Matematik Kechlibar napsal: „Někdy si člověk odnese zajímavější postřeh od prodavače jablek než od docenta astronomie.“ zde Sdílím jeho zkušenost, „docenti astronomie“ nebo profesoři čehokoli se však domnívají, že vysoko ční nad plebsem.

 

Pokládají svoje domněnky za chytré postřehy, aniž si uvědomuji, že pramení z Českého rozhlasu, který zaslechli cestou do práce, z České televize, kterou nechali běžet při večeři nebo z MFDnes, kterou kupuje jejich zaměstnavatel do knihovny. Neplatí, že čím je pracovník vědecké nebo vzdělávací instituce výše v hierarchii, tím vyšší jsou jeho lidské hodnoty a vyslovené soudy moudřejší.

 

Včera se „studenti a profesoři“ sešli na Albertově, aby motivováni „pravdou a láskou“ zaútočili na prezidenta republiky. Řečnili jen někteří, sami mezi sebou demokraticky vybraní. Ti, kteří jejich názory nesdílejí, nepromluvili. Podle titulku v Parlamentních listech jich bylo několik tisíc zde. V textu článku jich zbyly už jenom dva tisíce. Z řad politiků dorazili například šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a politolog ze stejné strany Marek Ženíšek. To aby bylo jasné, ke komu mají rektoři názorově nejblíže a kdo pro ně reprezentuje odkaz 17. listopadu.

 

Zástupci Pražského Majdanu donesli ukrajinskou vlajku a portrét Václava Havla, abychom nepochybovali, k jakému typu demokracie se shromáždění hlásí. Nechyběla gruzínská vlajka, chyběla vlajka Tibetu. Prezidentská vlajka nebyla, vlály trenýrky, symbol ubohosti vlajkonošů. Vhodné místo pro vystoupení rektorů a prorektorů... Prezidentu Zemanovi vyčítali účast entomologa docenta Konvičky na jeho akci. Také vědec…

 

Rektor Mikuláš Bek se zviditelnil prohlášením: „Češi jsou plebejský národ. Je plebejství lokajské, klanící se velmocím a odreagovávající se na slabších. Dříve na Židech, nyní na uprchlících." Logická struktura výroku je opravdu slaboduchá, ale nikoho nenechává na pochybách, že autor je obdivovatelem absolventa lesnické průmyslovky Karla Schwarzenberga. Je totiž šlechtic, tedy nikoli plebejec. Opovržení českým národem je pro tuto společnost typické, ale nestydí se takové věci vykřikovat česky na Albertově mezi budovami Karlovy Univerzity, která plebejsky vznikla z iniciativy plebejského národa oddělením od pražské německé univerzity. Myslím si, že jedné velmoci se účastníci tohoto shromáždění klanějí. Nevím, jestli je to plebejské, ale lokajské je to určitě.

„Demokracie není nikdy zcela v bezpečí a ohrožují ji i ti, kteří rozdmýchávají primitivní nenávist“, pronesl prorektor Martin Kovář, aby rozdmychal primitivní nenávist. Dostalo se mu potlesku.

 

Protože „akademici“ nesdělili s čím z projevu prezidenta Zemana konkrétně nesouhlasí, připomeňme celý jeho projev po částech:

 

"Vážení spoluobčané,

prosím Vás, abychom na zahájení dnešního shromáždění uctili památku obětí islámských teroristických útoků v Paříži minutou ticha."

Nesouhlasí snad studenti a rektoři s minutou ticha?

 

"Děkuji Vám, a nyní mi dovolte, abych především poděkoval organizátorům tohoto shromáždění za pozvání, protože bychom si všichni měli v klidu a míru připomenout památku obou sedmnáctých listopadů, jak 17. listopadu 1939, tak 17. listopadu 1989."

 

Mají snad studenti a rektoři proti klidu a míru a proti památce sedmnáctých listopadů?

 

"Co tato dvě výročí přes propast času padesáti let spojuje? Myslím si, že jsou to dvě věci. Za prvé, nesouhlas našeho národa s okupací, ať už zjevnou v případě německé okupace, nebo špatně skrývanou, ale existující v případě okupace sovětské."

 

Souhlasí snad studenti a rektoři s okupacemi?

"Tento národ si zaslouží, aby si vládnul sám a aby mu nikdo, opakuji nikdo, z vnějšku nediktoval, co má a co nemá dělat."

 

Přejí si studenti a rektoři, aby si nádor nevládnul sám a aby nám někdo z vnějšku diktoval co máme dělat? Obávám se, že velmi mnozí ano. Pak to mají říci jasně a neschovávat se za „pravdu, lásku a demokracii“.

 

"Ale druhá vzpomínka na oba sedmnácté listopady je možná stejně závažná. Tehdy lidé vyšli do ulic, aby protestovali proti manipulaci, aby protestovali proti tomu, že je jim vnucován jeden jediný správný názor, že jsou navlékáni do svěrací kazajky, názorové uniformy, a že nesmějí myslet jinak, než jim předepisuje ten, kdo jimi manipuluje."

 

Nesouhlasí snad studenti a rektoři s touto tezí?

"Dnes žijeme ve svobodné společnosti, kde vymývání mozků je obtížnější, než bylo v minulosti, ale to neznamená, že neexistuje."

 

Domnívají se snad studenti a rektoři, že vymývání mozků neexistuje? Nebo mají vymyté mozky, že vytrvalé pokusy a vymývání mozku nevnímají?

 

"Existuje manipulace, která má spoustu krásných názvů. Řeknu Vám jenom tři. Někdo se prohlašuje za „value leaders", čili hodnotové vůdce, a prohlašuje o sobě, že právě on je oprávněn říkat nám, jaké hodnoty máme, a tedy i jaké nemáme, sdílet."

 

Možná tady Zeman zasáhl naduté „elity“.

 

"Jiný se prohlašuje za takzvaný „opinion leader", tedy za vůdce veřejného mínění. A zpravidla jsou to rádoby elity, které se tímto způsobem snaží pouze zviditelnit, aniž by je kdokoli zvolil, a tedy oprávnil k takovému postoji."

 

Nebo se jich dotklo toto?

 

"A to úplně nejstrašnější označení se jmenuje „opinion makers", tedy tvůrci veřejného mínění. Lidé, kteří se takto nazývají, pohrdají občany, domnívají se, že občané jsou něco jako plastelína nebo něco jako těsto, které je možné hníst do tvaru, který vyhovuje manipulujícímu. A my nejsme těsto, my nejsme plastelína. My všichni, kteří jsme se tady sešli, se snažíme myslet samostatně."

 

Není toto ta největší hrůza pro „elitu“?

"Byli jsme svědky mnoha a mnoha mediálních masáží, ale jednu bych chtěl zmínit samostatně, protože hýbe celým národem. Je to mediální masáž týkající se migrační krize. Domnívám se, že je zapotřebí tolerance vůči odlišným názorům, že každý má právo ve svobodné společnosti tento názor vyjádřit, ale také že opačný názor nesmí být ve skutečně svobodné společnosti umlčován a označován různými nálepkami nebo dokonce nadávkami, jako je: „extremisté, xenofobové, islamofobové, rasisté nebo fašisté".

 

Domnívají se studenti a rektoři, že opačný názor má být umlčován? Vdí jim odmítání nálepek, které by rádi rozdávali?

 

"Nálepka či nadávka není argument a prokazuje pouze myšlenkovou nedostatečnost těch, kdo ji vyslovují."

 

Domnívají se, že nadávka či nálepka je argument? Obávám se, že ano, jejich duchaplné výroky o tom svědčí.

 

"Stejně tak argumentem není řev, a právě řev je projevem fašistů, právě řev je projevem stáda, které se zde sešlo minulý rok."

 

Chtějí se snad studenti a rektoři hlásit k vrhačům vajíček? Myslím, že velmi mnozí ano. Bývalý rektor a nyní poslanec Zlatuška chránil před vrženým vejcem paní Albrightovou svým rozměrným tělem pokrytým talárem. O lidem přímo zvoleném prezidentu Zemanovi prohlásil demokrat Zlatuška, že měl být odveden přímo z pódia, kosovskou řeznici chránil.

 

"Náš národ není xenofobní, v tomto národě, v této zemi, žije více než půl milionu cizinců a dokáží najít soužití s naší kulturou, jsou přijímáni přátelsky a nejsou s nimi žádné problémy, naopak naší společnosti prospívají. Ale jejich kultura je plně slučitelná s evropskými hodnotami. Není to kultura vrahů a není to kultura náboženské nenávisti."

 

Je toto pro studenty a rektory nepřijatelný xenofobní výrok?

"Když se ptám, co způsobuje migraci, pak vím, že velká většina těchto ilegálních migrantů jsou mladí, dobře živení, muži."

 

Domnívají se snad studenti a rektoři, že to není pravda?

 

"A já se ptám, proč tito muži nebojují za svobodu své země proti Islámskému státu. A pokud přicházejí ze zemí, kde se nebojuje, ptám se, proč nepracují pro svoji vlast a pro její zvelebení, aby jejich země překonala dosavadní zaostalost."

 

Co je na takových otázkách závadného?

 

"Hlas prezidenta republiky má být hlasem národa, nikoli hlasem médií, nikoli jejich mediální troubou."

 

Má být prezident hlásnou troubou médií?

 

"I když přiznávám, že bych měl pohodlnější život, kdybych hlasem médií byl. Novináři, kteří píší každý den o něčem jiném, aniž by čemukoli rozuměli, by mě vychvalovali, jak krásné projevy pronáším. Ale dostal bych se do rozporu se svým národem."

 

Není tomu tak?

"A proto bych Vás závěrem chtěl vyzvat, udělejme všechno proto, abychom i nadále žili ve svobodné společnosti, kde si budeme vážit rozdílnosti svých názorů, kde o nich budeme diskutovat, kde budeme argumentovat a kde nebudeme podléhat vymývání mozků."

 

Co je pro studenty a rektory na těchto tezích závadného?

 

"Děkuji Vám za Vaši pozornost a setkám se s Vámi opět příští rok. Na shledanou."

 

Nehorázné poděkování?

 

Je evidentní, že studenti a rektoři i funkcionáři TOP09, kteří mluvili a tleskali na Albertově prezidentův projev ani neslyšeli, ani nečetli a nemohou, nechtějí nebo nejsou schopni o něm přemýšlet.

 

Jsou vedení nenávistí a instinktem lokajů, kteří pohrdají vlastním národem.

novarepublika.cz