Modlitba za český národ 28. října 2016
Můj Pane, Ježíši Kriste, můj národ je ukřižován spolu s Tebou. Ti maličcí a prostí lidé jsou jako děti, které se mezi sebou hašteří a nejsou za sebe a svou záchranu schopni bojovat v jednotě. Duch lži a smrti, který způsobil Tvé ukřižování, má i v Česku svá média. Jsou placena dolary ze Západu. Různé neziskovky, tedy tisíce organizovaných, podvedených a uplacených bezpáteřních Čechů-zrádců, bylo oklamáno. Vytvářejí falešné veřejné mínění a prezentují se, jako by byli mluvčími většiny národa. Na rozdíl od prostých občanů jsou organizováni a placeni polotajným zákulisím nadnárodních elit. Chtějí tento den, 28. říjen, realizovat ze Staroměstského náměstí sebevražedný majdán. Slouží jim i vysokoškolští rektoři, část podplacené inteligence i kulturních pracovníků a pracovníků médií. Za cenu kariéry a peněž Tě prodali jako Jidáš, ukřižovali Tě v bezbranných a podvedených duších českého národa. Tragedií je, že jako před dvěma tisíci lety tehdejší církevní hierarchie spolu s farizeji a saduceji, tak i dnes liberální teologové s církevními představiteli, jakými je Vlk, Holub, Halík, Tě znovu odsoudili jako toho, kdo musí být duchovně ukřižován a fyzicky odstraněn.
Kéž Bohorodička dnešní den, z pověření svého Syna Ježíše Krista, šlápne na hlavu pekelnému hadu, který skrze globalizaci, islamizaci a jiné pasti vtahuje český národ do časné i věčné záhuby.
Můj Pane, když jsem byl jako chlapec na pouti na Hostýně, tehdy se mě za zvuku varhan dotkla slova písně, kterou z celého srdce zpívali prostí poutníci: „K nebesům dnes zaleť písni, tam, kde sídlí Matka tvá, vypověz jí, co tě tísní, potěší tě Maria. Ještě nikdy neslýcháno, že kdo od ní oslyšen, pros, i tobě bude dáno, budeš jistě potěšen.“ A pak zněl refrén: „Maria, o Matičko, Krista Pána Rodičko, ustavičná pomoc tvá útěchu nám podává!“
Dnes ráno jsem při vnitřní modlitbě v duchu stál na Golgotě pod křížem, na místě učedníka Jana. V duchu jsem hleděl na zkrvavené, zmučené Tělo Kristovo, plné ran, díval se do Jeho očí... Rozmlouval jsem se svým Spasitelem: „Můj Ježíši, Tys zemřel za mne, ale i za můj národ! Já Tě za něj dnes prosím. Prosím za můj národ, který je více než 1000 let zakořeněn v Tvém učení lásky, odpuštění a spásy. Spasitelnou víru v Tebe nám přinesli sv. Cyril a Metoděj. Moji předkové po 1000 let žili z víry a nesli své životní kříže. Po této modlitbě přistoupím k slavení svaté liturgie, v níž se zpřítomňuje Tvá nejsvětější oběť, kterou zde, v ilegalitě, v malé kapličce, v staroslověnštině, tak, jak ji sloužili sv. Cyril a Metoděj, chci dnes obětovat za můj národ. Dnes nadnárodní elity chtějí skrze majdán, pomocí zrádců a médií, vykopat mému národu hrob časný i věčný. Pane Ježíši, kéž ty slzy, které nyní smáčejí celou mou tvář a tečou po mých už sněhobílých vousech, jsou předneseny i s Tvou obětí před nebeský oltář k záchraně mého národa!“
V duchu si připomínám další slova písně tam, z posvátného Hostýna: „Kolik duší v moci pekla zmírá denně v hříších svých, pro které kdys darmo tekla drahá krev z ran Kristových. Ujmi se svých kleslých synů a nedej jim zahynout, pomoz odpykati vinu, rač nás k sobě přivinout. Maria, o Matičko...“
V duchu jsem dál stál pod křížem a vnímal, jak se nad českou zemí, zvláště nad Prahou, vznášejí temné mraky démonských sil. V tu chvíli mi přišel na mysl obraz Mojžíše, který bojoval za svůj národ. Bůh se rozhodl národ spravedlivě potrestat za mnohé zrady, návrat k pohanskému modlářství a okultismu, kdy za svého boha na poušti vyhlásil zlaté tele a klaněl se mu. Mojžíš ale ze srdce volal k Hospodinu: „Hospodine, vymaž moje jméno a vezmi si můj život, Tys mi dal více světla, a proto mám větší vinu, než tento můj národ, který dnes nerozlišuje pravici od levice.“ Hospodin se smiloval a nedovolil genocidní katastrofu. Dnes jsou nástrojem genocidní katastrofy nadnárodní elity se svým programem redukce lidstva na zlatou miliardu. Pro hříchy odpadlých křesťanů, kteří prosazují islamizaci a globalizaci, sexuální zvrácenosti, potraty, kradení dětí milujícím rodičům, přišli tito andělé smrti. Především ale přišli pro hříchy odpadlé církevní hierarchie – Vlk, Halík, Holub, Herman, kteří zneužitím své církevní autority prosazují sebevražednou globalizaci. Toto zabíjení živého Ježíše v duších odpadlými církevníky je větším zločinem než potraty. Jejich vinou došlo k intenzivní propagaci různých forem okultismu a neopohanství včetně božské úcty dalajlámovi. Démon lži a smrti svedl mnohé duše Čechů. „Pane, odpusť nám naše viny!“
„V duchu slyším Tvé první slovo z kříže, když Ti vráželi hřeby do rukou a nohou: „Otče, odpusť jim. Oni nevědí, co činí.“ A pak kajícímu lotru odpovídáš na jeho prosbu: „Ježíši, vzpomeň si na mě, až přijdeš do svého království“ – „Amen, pravím ti, ještě dnes budeš se mnou v ráji.“ A pak učedník Jan, který stál vedle Tvé Matky pod křížem, a podíval se Ti do očí, uslyšel slova: „Hle, tvá Matka!“ Ježíši, Tvá slova platí i dnes pro každého upřímného Čecha, který hledá pravdu a jde mu o to nejdůležitější – o život. A to nejen o tento časný, ale i o ten věčný. Ježíši, dnes plním Tvůj testament z kříže za sebe i za mnohé hledající z mého národa. Kéž Tvoje Matka i dnes, 28. října, šlápne na hlavu pekelnému hadu a v mnoha duších ať zasvítí světlo pravdy a spásy.“
Když jsem znovu slyšel, jakoby v odpověď, hlas písně: „nebylo slýcháno... že bys koho opustila“, proletěl jsem svůj život v jednom okamžiku od dětství až po své stáří a musím potvrdit, že slova této písně nejsou jenom poezií, ale hlubokou pravdou.
Když končila modlitba, zůstalo mi na srdci, abych dal odsud, z exilu, impuls k zaslání emailu do Čech. Kéž by, až bude manifestace pod sochou sv. Václava, zazpívali všechny čtyři sloky české hymny. Kéž se zvláště ty další, které jsou většině zatím neznámé, stanou dnes hlubokou modlitbou prýštící ze srdce každého upřímného Čecha. Tuto modlitbu, vyjádřenou slovy hymny, jistě Bůh vyslyší a národ bude zachráněn!
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
28. 10. 2016