Mezi úspěchy a plány do budoucna

 Německo-české diskusní fórum po 20 letech a před příštím desetiletím

O víkendu se konalo v Praze Německo-české diskusní fórum. Tématem bylo přijetí Česko-německé deklarace před 20 lety.

Setkání začalo jednáním Koordinační rady. Zároveň byly poprvé uděleny novinářské ceny pro mladé novináře v několika kategoriích. V pondělí došlo na široké fórum s cílem na jedné straně ve třech kulatých stolech zhodnotit 20. výročí Česko-německé deklarace z roku 1997, ale také naplánovat budoucnost na dalších nejméně deset let. Na tak dlouho byla totiž nově dohodnuta podpora z rozpočtů obou zemí.

Vedení převzali po krátkém přivítání spolupředsedové, spolkový ministr zemědělství Christian Schmidt a Libor Rouček, bývalý místopředseda Evropského parlamentu. Záštitu také převzal český premiér Bohuslav Sobotka. Poukázal na pozitivní vývoj česko-německých vztahů a všiml si z různých aspektů jednoho - vztahů s bývalými občany, vyhnanými sudetskými Němci. Potvrdil své dřívější prohlášení, že z historických důvodů považuje spojenectví mezi Čechy a sudetskými Němci za pozitivní impuls pro rozvoj Evropy (SDZ 21/2016). V následujícím programu se pak ukázalo, jak se počáteční výhrady obou stran snižovaly.

Zdroje Deklarace

Na prvním kulatém stole byl analyzován proces tvorby společného prohlášení. Diskusi moderoval Miroslav Kunštát. Účast se skládala z Rity Süssmuthové - bývalé předsedkyně Spolkového sněmu, Emilie Müllerové - bývalé poslankyně Evropského parlamentu a dlouholeté bavorské ministryně, Josefa Zieleniece - bývalého ministra zahraničí České republiky a Alexandra Vondry, který sloužil v různých funkcích v několika vládách a v diskusi o Deklaraci sehrál klíčovou roli. Zde se ukázalo, že ne každý věřil od samého počátku, že budou mít úspěch.

Tehdejší ministr zahraničí Zieleniec a jeho zástupce Vondra vypravovali o tom, jak dokument drželi v tajnosti na svém vlastním ministerstvu, bez razítka a bez zapojení zaměstnanců. Anekdotické byly také zkušenosti s bývalým premiérem Václavem Klausem, jehož dnešní shazující výroky v českých médiích měli čeští účastníci v čerstvé paměti. Süssmuthová vysvětlila rozhodovací mechanismy na německé straně, zejména týkající se Helmuta Kohla. Poté rostla úloha Bavorska, do té doby potlačená, řekla Emilia Müller.

Důležitou roli hrála také funkce Václava Havla, který zaujal pozici lidského přehodnocení vyhnání a je to stále velmi otevřené téma reflexe českého postoje.

Posledních 20 let

Druhý kulatý stůl poskytl přehled o různých fázích vývoje německo-českých diskusí od přijetí Deklarace před 20 lety. Debatu moderovali politolog Jacques Rupnik a Felix Kolmer, který podporuje usmíření po mnoho let. Jeho argumentační základna je ovlivněna pouze z části jeho zážitky z koncentračních a vyhlazovacích táborů. Od začátku přispěl k mnoha oblastem česko-německých vztahů. Zahrnutí obětí nacismu bylo podle Kolmera významným nástrojem vzájemného porozumění.

Poté diskutovali Antje Vollmerová - bývalá místopředsedkyně Spolkového sněmu, kníže Karel Schwarzenberg, který byl dvakrát ministrem zahraničí České republiky, Bernd Posselt -  Panevropan, poslanec Evropského parlamentu v letech 1994 až 2014 a nyní spolkový předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) a mluvčí národnostních menšin, Rudolf Jindrák - bývalý velvyslanec ČR v Německu, pak náměstek ministra zahraničí a nyní poradce předsedy vlády. Tato debata ukázala, jak již existující deklarace a její interpretace získala svou vlastní dynamiku. Posselt velmi zřetelně zdůraznil, že sudetští Němci nezachytili text a také nebyli zapojeni do zpracování pro ně "existenciálních" otázek. Ale díky účasti v orgánech národnostních menšin by měla být vnímána jejich přirozená průkopnická role v procesu porozumění.

Jindrák poukázal na současnou světovou politickou situaci a zmínil se o nebezpečí, které představují nové nacionalismy. Také Vollmerová vidí porozumění jako prostředek k řešení aktuálních globálních problémů.

Uvolněná atmosféra byla vidět v mnoha vtipných výrocích diskutujících, třeba když se Antje Vollmerová chtěla odlišit od Bernda Posselta, ale zjistila, že mají v tomto bodě výjimečně stejný názor. Kníže Schwarzenberg mluvil o "uvolnění křeče" a poukázal na nedávné zjištění veřejného mínění, které prokázalo, že Češi a sudetští Němci již nadále většinou odmítají považovat vyhnání za spravedlivé opatření. Nicméně je třeba pamatovat na to, že prohrál prezidentské volby, protože proti proudu připomněl zbavení práv a vyhnání Němců, což využil současný český prezident - Miloš Zeman.

Veřejné mínění dnes

O vývoji veřejného mínění v obou zemích a o úloze mládeže v rozvoji dvoustranných vztahů v evropském kontextu mluvili Kai-Olaf Lang - předseda Nadace pro vědu a politiku v Berlíně a Bettina Finzel - zástupkyně fóra mládeže. Informovali o vývoji této diskusní skupiny v posledních letech a projektových záměrech do nadcházejících let. Pak vědci, Pavel Fischer z Ústavu pro výzkum veřejného mínění STEM a Steffen de Sombre z Allensbach Institut, předložili své studium postojů veřejnosti k bilaterálním vztahům a k Evropě v obou zemích.

Novináři Lída Rakušanová a Daniel Brösser, který pracoval pro tiskovou agenturu DPA v Bratislavě a pro "Süddeutschen Zeitung" v České republice, komentovali výsledky. Vývoj veřejného mínění se stal viditelným, a má zásadní význam pro česko-německé vztahy. Stručně řečeno, prostor pro porozumění se rozšiřuje. Nicméně má mnoho Čechů kritický postoj k evropským přístupům, který se výrazně liší od prointegračního přístupu Němců, v důsledku německo-české historie. Oba novináři zdůraznili v této otázce roli médií. Konstatovali, že existuje jen málo mediálních mostů mezi oběma zeměmi a nadšení v médiích, které bylo viditelné v Německu po pádu komunismu, nyní zcela zmizelo. Rakušanová i Brößler ovládají oba jazyky proto nemohou být klamáni ve svém pozorování české-německých vztahů.

Na Karlově univerzitě

Na závěr tohoto setkání se všichni sešli v Karolinu ke svobodné komunikaci, po akademickém úvodu. Pod vedením prorektorky Lenky Rovné byly předány pozdravy českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka a ministra pro Evropu německého ministerstva zahraničí, Michaela Rotha. Oba zaujali opatrně optimistické postoje v oblasti zahraničních vztahů. Hlavní řečník, bulharský vědec Ivan Krstev, připomenul, že v roce 1997, v němž byla Deklarace přijata, válka v Evropě ještě neskončila, a to na Balkáně. Zdůraznil, jako ostatní mluvčí předtím, že nacionalistická hnutí v Evropě jsou dnes velkým rizikem. Podtrhl to, co již bylo předtím jasně uvedeno.

Bernd Posselt již dopoledne varoval před sílícím nacionalismem a zdůraznil, že evropská integrace hraje velmi důležitou roli.

Jaroslav Šonka, Sudetendeutsche Zeitung, 3.2. 2017, str. 1

 Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf