Město odlivu a přílivu

Brno, které bylo až do roku 1918 převážně německé, je dnes druhým největším městem v České republice. Podle sčítání lidu z roku 1900 bylo ze 109 000 obyvatel 64 procent Němců, 36 procent Čechů a Slováků.

Dne 28. října 1918 bylo vytvořeno Československo. Výsledkem byla radikální změna. Centrem už nebyla Vídeň, ale Praha, čeština se stala státním jazykem. Češi se považovali za lidi udávající tón. Němci, Maďaři, Poláci byli chápáni od počátku jako druhořadí občané. Byli propuštěni z veřejných služeb kvůli neznalosti českého jazyka, diskriminováni v oblasti zadávání veřejných zakázek, německé školy byly uzavírány, ozbrojené síly používány proti německým demonstrantům, to vše utlačovalo Němce stále více.

Roky plynuly, historické události jsou známé. Po vyhnání podle mezinárodního práva, po brněnském pochodu smrti, skončili brněnští Němci v diaspoře.

Touha po domově, po komunikaci s přáteli, příbuznými, známými z rodného města, chuti domova, nenechala brněnské Němce v exilu odpočívat. Několik let po vyhnání bylo založeno domovské sdružení brněnských Němců "Bruna". Byly shromážděny vzpomínky na domov, postaveno mnoho modelů. Tak vznikly pamětní místnosti, muzea, památníky, pomníky.

Materiální sbírky byly předány v poslední době, z důvodu nedostatku mladých, Sudetoněmecké nadaci. Ale to, co je jedinečné, co nebylo předáno, je to, co má Bruna na internetu, globálním médiu - www.bruenn.org . Bruna je jediný sudetoněmecký okruh, který v roce 2000 a později zveřejnil historii předků v deseti tématech na síti. Je částečně trojjazyčná. Stránka má nyní 1.135.000 přístupů. Později byla sbírka obohacena o brněnskou německou literaturu.

Zda informace na Internetu, které jsou odlišné od předchozího oficiálního českého výkladu historie, vyvolaly posun v myšlení brněnských Čechů, nevíme. Rozhodně došlo v posledních letech k duchovní změně. To se projevilo v politickém deaktivování předchozí městské správy a vzniku nových stran, které pro sebe získaly významné podíly voličů.

Přelom se vtělil do výběru Petra Vokřála za starostu v roce 2014. To vedlo k slaďování prohlášení  městské rady, k otevřenému promlouvání o "vyhnání" Němců a tím vyhnutí se po celá desetiletí nepoctivým slovům Čechů. Tak - na podnět a náklady Bruny v roce 1995 vytvořený památník v Mendelově zahradě - nesměl obsahovat slovo "vyhnání". Pod tlakem bývalé městské správy musely být provedeny změny textu. Takže tam je ještě "Dne 30. května 1945 museli Němci z Brna … opustit svou vlast".

Uváděný cíl nového vedení města je: Smíření s Němci, také s vyhnanci z Brna. Symbolickým vyjádřením toho je "obrácený" brněnský pochod smrti - na rozdíl od roku 1945, kdy šel z Brna do Pohořelic - a do Rakouska. Nyní šel pochod z Pohořelic do Brna, za Vokřálova úřadování poprvé v květnu 2015. Němci měli být symbolicky uvedeni zpět do města. U příležitosti tiskové konference v Mnichově v červnu prohlásil Vokřál, že vyhnáním z roku 1945 utrpělo město Brno masivní ztrátu intelektuálního, hospodářského a kulturního potenciálu.

Po řadě let profesionální činnosti ve Vídni hovoří Petr Vokřál téměř perfektně německy. Proto má pravděpodobně poněkud snazší přístup k dřívějšímu německému Brnu. Jazykové znalosti rozšíří obzory. Svět už není vnímán pouze z jihomoravského hlediska .

Vokřál ví, že je v Brně stále vliv komunistické kliky. Ten našel v poslední době výraz v averzi českých neonacistů k Vokřálovi, při demonstraci proti pochodu zpět. Podle "echa země" by činnost měla být organizována podle sociálnědemokratického jihomoravského  hejtmana Michala Haška .

Domova milovní Brňané si uvědomují, že s novým městským vedením pod Petrem Vokřálem začala nadějná politika. První světlé znamení.

To by mělo platit i pro novou strategii dalšího pokroku. Co například instalovat vícejazyčnou pamětní desku na místě, kde kdysi stával Německý dům, významné centrum německého kulturního života v Brně? Také obnovení pomníku německého brněnského primátora zničeného nacionalisty v roce 1945, by mohlo být přátelským gestem. Kromě toho je stále otázkou, zda pomník Edvardu Benešovi před právnickou fakultou, Benešovi který pronesl v Brně dne 12. května 1945 svůj projev proti všemu německému, je v souladu s prohlášením Rady města Brna o smíření.

Rudolf Landrock, Sudetendeutsche Zeitung, 26.8. 2016, str. 5

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf