Merkelová za sebou nechává Evropu rozbitou
na kusy
6. 3. 2016 Deutsche Wirtschafts Nachrichten
Politická bilance Angely Merkelové je tristní. Nebo hůře: hrozná.
Člověk by sice mohl kancléřce vyjádřit uznání, protože se dlouho snažila udržet dveře do Evropy pro utečence ze Sýrie otevřené. Kdo by takové humánní gesto neocenil? Avšak: Selhání Merkelové v otázce utečenecké krize začalo již mnohem dříve. Začalo tam, kde kancléřka ve slepé poslušnosti americkým Neocons nenastavila čelo jejich válečné rétorice v Sýrii. Saudská Arábie nadále kupuje zbraně z Německa - i když je již nesporné, že Saudové s několika dalšími státy Perského zálivu, nepochybnými spojenci USA a Německa, zažehli syrský válečný oheň.
Tímto se potažmo celá EU (nevědomky ?) stala pomocníky a strůjci této války. Dokonce i v současnosti jsou ze strany EU v účinnosti ekonomické sankce vůči Sýrii! Prezident Asad dal v rozhovoru pro německou ARD jasně najevo, že současným problémem Sýrie nejsou jen cizí žoldáci, gangy a teroristé. Tito jsou podporováni desítkami států - včetně člena NATO, Turecka. Merkelová by měla z titulu své vůdčí pozice v EU těmto sankcím zabránit nebo alespoň teď, kdy je situace v zemi katastrofální, trvat na jejich odstranění.
Otevření hranic EU z údajně humanitárních důvodů má ještě další efekt, který měla Merkelová předvídat. Skutečnost, že do EU prchají spousty mladých mužů ze Sýrie je důkazem toho, že byla syrské vládě fakticky odčerpána vojenská síla pro boj s IS. Ano, mnozí uprchli, protože již byli přímo v zorném poli teroristů. Ale na druhé straně museli staří lidé, ženy a děti zůstat v zemi a jsou nyní bez ochrany přímo vystaveni teroru a nouzi. To, že se nyní protiuprchlická agitace nejen v Německu obrací proti těmto mužům (zbabělcům či ekonomickým vyčůránkům), jde tedy taky na vrub Merkelové. Jednoduše měla podporu americkým Neocons odmítnout.
(tito samožřejmě vítají a i podporují migrační vlnu do Evropy, i u nás se začínají objevovat nevládní organizace podporované penězi z USA, které k nám uprchlíky dovážejí. Zatím jen "křesťany" a v malém počtu, jde o sondu veřejného mínění.)
V současné situaci znamenají otevřené hranice obrovské bezpečnostní riziko. Německý ministr vnitra tyto rizika ve svém vystoupení popsal do detailu. Je jen těžko představitelné, že kancléřka tyto rizika nevidí nebo nechce vidět. Také po novoročních sexistických útocích v Kolíně Merkelová váhala, potřebovala celé dny, než se k celé záležitosti vyjádřila.
Hlavní poučení ze silvestrovských událostí v Kolíně a posléze na povrch vyvstavších násilných událostí v celém Německu je to, že je třeba potlačovat pravicový extremismus. Vskutku, pravicový extremismus v Německu roste alarmujícím tempem. Ministr vnitra také položil na stůl přesná čísla. Prezident Maassen varuje před další eskalací: jestli dojde v Německu k teroristickému útoku nebo krajně pravicovému útoku s následkem smrti, pak situace může eskalovat.
(kupodivu dle autorů není prioritou zastavit migraci do Evropy zastavením dodávek zbraní a jiné podpory teroristickým organizacím v Sýrii, Iráku či Iranu. Boj proti extremismu je jen léčením následků, nikoli však příčin.)
Vlády v ostatních EU státech však nebezpečí vnímají a zatáhly proto za nouzovou brzdu.Merkelová věřila, že morálně deklarovaným geopolitických cílů lze dojít zavedením předpisů a nařízení v ostatních zemích EU. Zvlášť špatně se manipuluje s Rakouskem. K dispozici je slabá vláda a agresivní pravicová opozice.Rakušané před několika dny odhalili světu, že Merkelová evidentně hraje dvojí hru: Od listopadu Německo odmítlo přijmout všechny uprchlíky a imigranty, kteří přicházejí z Rakouska. Od ledna ale Německo všechny takzvané "ekonomické" uprchlíci vrátilo tajně zpět do Rakouska. Co by rakouská vláda za této situace měla dělat jiného než uzavřít své hranice? Čekat, až Rakouská FPÖ získá absolutní většinu?
(FPÖ je pravicová nacionalistická strana, nesouhlasící mimo jiné s uprchlickou politikou Německa)
Ve Francii plánům Merkelové také pšenka nekvete. Francouzi říkají již několik měsíců, že přijmou 30.000 uprchlíků, a nic víc. V Paříži stojí strana "Front national" před branami parlamentu. Bude Merkelová tak dlouho vnucovat jiné zemi svá pravidla, až se nakonec usadí Marine Le Pen usadí v Elysejském paláci?
Varovný signál Italů Merkelová také jednoduše ignorovala: Už měsíce italský premiér Matteo Renzi varuje před následky masové imigrace. Itálie má svoji Lampedusu, a před bezvýchodnou situací tamějších uprchlíků EU zavírala oči po celá léta.
(Lampedusa je ostrov ve Středozemním moři, který patří Itálii, plný uprchlíků)
Merkelová doufá, že může Italy uklidnit penězi . To by mohlo dokonce v krátkodobém horizontu fungovat. Ale jednoho dne peněžní prostředky dojdou, a celá hra začíná od začátku.
Státy východní evropy reagovaly velmi brzy, Skandinávie relativně pozdě. Ale přece.Tyto země žádný zásadní obrat v migrační politice nepředvedou. Také zde existují pravicové strany, které
jsou účastny na politickém dění. To bychom mohli odsoudit, ale nemůžeme to změnit. Leda, že bychom svrhli demokracii a naordinovali v evropě vládu jakési "strany jednotného vnímání Evropy".
Je to bizarní situace, že zrovna ta země, která s neuvěřitelnou arogancí porušuje demokracii, má řešit problémy EU. V Turecku má totiž Erdoganova vláda na svědomí brutální občanskou válku proti Kurdům - která sahá až za hranice do Sýrie. Nejen to. Páteční obsazení redakčního sídla opozičního deníku Zaman je absolutním vrcholem v potírání svobody tisku, jakého kdy bylo dosaženo. Je skandální, že Angela Merkelová není sto okamžitě protestovat proti tomuto porušováním lidských práv. Narozdíl od vlád USA a zemí EU, které se událostmi v Istanbulu alespoň znepokojují. Nynější "deal" s Erdoganem má vyřešit problémy, které Merkelová svou politikou způsobila. Erdogan už v Listopadu Evropu nestoudně vydíral. Dobytí redakce Zaman ukazuje, že Erdogan na nějaký hlas morálky z EU z vysoka kašle. Do této země chce nyní Angela Merkel vrátit uprchlíky a migranty? S pomocí NATO? Aby si udržela přívětivou tvář tím, že utrpení a bídu přenese o několik tisíc kilometrů na jih nebo na východ? Měli bychom snad dokonce vítat konec svobody tisku v Turecku, abychom se mohli tvářit, že neexistují žádné nepříjemné obrázky?
I v samotném Německu politika Merkelové vede k nebývalému rozkolu. Rozkol obchází celou zemi a je zřemý i v úředních institucích. Například SPD politik obvinil saskou policii, že "nedostála požadavkům multikulturalismu" a udržuje úzké vztahy s PEGIDOU. Mnohé racionální názory v souvislosti s uprchlickou krizí jsou s velkým populistickým gestem vždy zamítnuty jako "istrumentalizace". Ale když sám velitel NATO říká, že se "IS šíří mezi uprchlíky jako rakovina", pak Merkelová mlčí, a zřejmě jí najednou nevadí, že kompetentní zástupce vládního estabilišmentu tímto profiluje celý policejní sbor státu do roviny tupého pravicového extremismu.
V interviev pro stanici ARD Angela Merkelová vyloučila svou rezignaci. Bude prý nadále potřebná. Selže-li příští summit - o kterém řekla před dvěma týdny, že nyní musí přinést výsledky - pak je tu přece ten další. Ve zpolitizovaném světě schůzek na vrcholné úrovni, jak se zdá, je možné pohlížet na realitu světa s velkým odstupem. Ve skutečnosti je svět, který vidí Angela Merkelová ze svého vrcholu, už pouhou hromadou sr...k. Evropské unii hrozí, že se rozpadne - což jistě není žádoucí vývoj. Zejména v současné uprchlické krizi se EU ukázala jako společenství států, které nemohou být ovládány diktátem - ani z Berlína, ani z Washingtonu. EU potřebuje reformu, to je jisté. Nicméně, pakliže padá na držku, reforma není možná.
Angela Merkelová - ať už z jakéhokoli důvodu - není ochotna uznat vážnost situace. Její výzvy směrem do vlastní strany - diskutujme uprchlickou krizi, ale prosím až po volbách, svědčí o jejím post-demokratickém zaslepení, kdy politika je jen divadlem, ve kterém voliči nejsou hodni ani role statistů.
Angela Merkelová bude možná ještě dlouho kancléřkou Spolkové republiky. A nezmění-li svou politiku, pak se Německo a celá Evropa stane snadnou kořistí pro ty, kteří chtějí starý kontinent zničit. Může to být třeba extrémní pravice. Ale také to může být nová vlna hegemonie ze zámoří, která v zájmu svých globálních ekonomických cílů Evropu postaví na úroveň kolonie. I pak bude ještě Merkelová kancléřkou. Ale vládnout budou jiní. V každém případě to už nebudou Evropané. A Její sen o sebeurčující a mírotvorné EU praskne jako volební sliby ráno po dni voleb.
Pro Novou Republiku přeložil A.Frey