Měli bychom se zeptat A. Merkelové, co v květnu 2012 říkala v Praze

V roce 2012 byla A. Merkelová na několika hodinové návštěvě v Praze. Přes krátký čas si našla chvilku, aby P. Nečasovi sdělila, jak toužebně si sudetomani přejí přímé jednání s českou vládou. A P. Nečas, tehdejší předseda vlády ČR, jejímu zásahu do našich vnitřních záležitostí, který přišel po několika intervencích H. Seehofera, bavorského premiéra a současně patrona sudeťáků, neodolal.

Po několika měsících dovandroval s českou vládní delegací do Mnichova, kde řečnil tak, že sklidil aplaus sudetů ve stoje. Zájmy republiky a našeho národa zaplakaly. Pan Nečas v nepříliš dlouhé době, co se v Mnichově smutně proslavil, musel odejít ze své funkce. Ještě dodnes je jeho manželka i on sám popotahován českými soudy. Jeho politickou cestu  jako by přerušil deus ex machina. Naše národní tragedie odeznívá však pomaleji, pokud odezní vůbec nebo naopak nenabude na tragičnosti, než jeho osobní a „rodinná“ fraška.

My bychom mohli paní A. Merkelové, kancléřce SRN, vzkázat, že mezinárodní právo ji zakazuje vměšovat se do vnitřních záležitostí druhého státu, a proto by to napříště neměla činit.

A rádi bychom ještě na její adresu dodali, že by si měla najít také trošku času a zamyslet se nad dalším principem mezinárodního práva, který říká, že agresor je povinen zaplatit své oběti škody, které jí vznikly agresí. Jistě ví, že my jsme byli obětí a Němci agresory. Takže by ty reparace nám konečně mělo Německo splácet. Dokonce jsme ji na téma reparace napsali dopis. Samozřejmě, že jsme od paní kancléřky nedostali odpověď. Ta dělá dnes již "evropskou a světovou" politiku, takže takovým dopisem se již zřejmě ani nehodlá zabývat.

Ale položme si přesto otázku, jak je možné, že sudetomanům vydupala přímé jednání s českou vládou, přestože SL je obyčejnou organizací, bez jakékoliv mezinárodně právní subjektivity, která nemá u nás celkově dobrý zvuk, spíše naopak.  Když sudetům jednání jejich snů zprostředkovala, tak měla alespoň také odpovědět na náš dopis, který, na rozdíl od jejího zásahu u P. Nečase, mezinárodní právo neporušoval, naopak byl s ním v souladu a nadto se mezinárodního práva přímo dovolával.

Německo ani kanléřka A. Merkelová nestojí nad mezinárodním právem. Jejich povinností je se jím řídit. Dočkáme se v tomto směru alespoň o trochu lepší zítřek? 

J. Kovář