(Poznámka: T.G. Masaryk nebyl žádný separatista. Byl představitelem českého národa a jeho snah o obnovení české státnosti, jež existovala již od 10. století. Habsburky byla však téměř zničena. Český národ po staletí byl tvrdě germanizován. ČNL)
Na západě Ukrajiny se Kyjev dostal do nepříjemné situace. Podkarpatská Rus požaduje větší autonomii.
„Když zatýkají vaše přátele, vyhrožují vaší rodině a likvidují vaše živobytí, musíte znovu zapomenout slova jako je Rusín a nezávislost,“ říká v rozhovoru pro Sputnik Alexandr Gegalčij, člen Světové rady podkarpatských Rusínů a předseda Mezinárodního fondu Ruská cena.
Představitel zakarpatských Rusínů Petr Gecko oznámil, že bude s Kyjevem vyjednávat o autonomii. Podporujete tuto iniciativu?
Alexandr Gegalčij: Rusíni se snaží o dialog s Kyjevem od vzniku ukrajinského státu v roce 1991. Kyjevská vláda však tuto jedinou a konstruktivní snahu ignoruje. Bohužel, jsem přesvědčen, že návrh Petra Grecka nebo dalších rusínských lídrů zůstane demonstrativně bez povšimnutí.
Nezapadá totiž do hystericky válečné rétoriky junty.
Proč Rusíni usilují o autonomii nebo dokonce nezávislost?
Odpověď na tuto otázku nalezneme v dějinách Podkarpatské Rusi. Ta nikdy nebyla součástí ukrajinského státu. Těsné vztahy mezi ní a, v uvozovkách, Ukrajinou existovaly před tisící lety, kdy ještě nebyly pojmy jako národ a stát. Proto ty uvozovky. Poté byla zhruba 900 let součástí uherského království. A nakonec Podkarpatská Rus byla 20 let autonomním útvarem v první československé republice.
Poválečné připojení Podkarpatské Rusi k Ukrajinské sovětské socialistické republice a "kouzelná proměna", když se přes noc z Rusínů stali najednou Ukrajinci, zanechaly v obyvatelích regionu pocit hluboké vnitřní křivdy.
Mimochodem, už tehdy po válce místní inteligence žádala, aby se Podkarpatská Rus stala autonomním útvarem v rámci Sovětského svazu, nikoli pouze v Ukrajině.
Proto se v nových "demokratických" časech objevily naděje, že otázka samostatnosti bude vyřešena. Avšak kvůli maniakální idei "unitární Ukrajiny" tyto naděje padly.
Neobáváte se, že Rusíni mohou být označeni za separatisty a na jejich představitele mohou být uvaleny sankce?
Ale to se už děje. Já jsem byl oficiálně označen za separatistu a jsem na Ukrajině nežádoucí osobou.
Byl jsem tak neopatrný, že jsem v rámci vyplnění první dohody z Minsku jel na východ Ukrajiny jako mezinárodní pozorovatel. Představitelé kyjevské junty okamžitě "zapomněli", že se v tehdejší dohodě hovořilo o volbách v Novorusku. To, že strany měly ohledně vyplnění tohoto bodu různé názory, nemění nic na společném rozhodnutí. Ale, kyjevské "my nesouhlasíme" znamená, že jste najednou separatista, terorista a tak dále.
Podle mého názoru se na ukrajinském černém seznamu nežádoucích osob objevili velmi slušní lidé.
Nicméně, mí rusínští přátelé, kteří pracují v Česku, Maďarsku nebo na Slovensku, museli přestat podporovat rusínské národní hnutí. Když zatýkají vaše přátele, vyhrožují vaší rodině a likvidují vaše živobytí, musíte znovu zapomenout slova jako je Rusín a nezávislost.
Mimochodem, v Česku se za označení separatista nestydím. Vášnivými separatisty byli zakladatelé českého státu Tomáš Garrigue Masaryk a Karel Kramář.
Nemyslíte si, že Kyjev může reagovat na žádost o autonomii silou? Krvavá řež na východě Ukrajiny to pouze potvrzuje…
Pro nynější kyjevské stoupence války jsou Rusíni nepřátelé. Dochází k nové urychlené vlně ukrajinizace Zakarpatska. A k tomu zní smuteční hudba. Pohřbívají Rusíny, Maďary, Rumuny a Slováky, které junta poslala na krvavou válku na východě Ukrajiny, kde jedni ukrajinští občané vraždí jiné ukrajinské občany ve prospěch oligarchů a amerických zájmů.
Ještě před majdanem se v Zakarpatsku objevili haličské "banderovské" polovojenské skupiny, které měli vychovat místní obyvatele v duchu "Ukrajina über alles". Pod vliv těchto skupin se dostali zakarpatci, kteří se aktivně podíleli na svržení zákonné moci. Nyní dávají pozor, aby nová "zákonná" vláda nebyla znovu svržena.
Podle mého názoru v Zakarpatsku k ozbrojenému povstání proti kyjevské junty nedojde. Popravy civilního obyvatelstva regionu nedovolí evropské společenství. Respektive, nedovolí to Maďaři. Je zbytečné doufat v pomoc bruselského byrokratického monstra. Tam v jedné budově neví, co se děje v druhé. Sám jsem se o tom přesvědčil.
Jak se žije Rusínů v Ukrajině rok po státním převratu?
Doslova žijí z ruky do úst. Stojí fronty před Western Unionem, aby dostali peníze, které jim převádí příbuzní z EU nebo Ruska. Platí obrovské úplatky, aby mohli pracovat ve státní správě a mít alespoň nějakou stálou výplatu a důchod. Bez pomoci Bruselu a Kyjeva se integrují do Evropy — kupují si maďarské a rumunské pasy, polská, slovenská a česká víza.
Muži, na které se vztahuje branná povinnost, odjíždějí do zahraničí celými autobusy, další utíkají starými pašeráckými cestičkami.
Další pašují do sousedních zemí cigarety, alkohol a benzín. Ještě před majdanem byl postaven tunel s malou železnicí.
Ano, to byl velký skandál.
Přesně tak. Podzemní železnice vedla z Užhorodu do slovenského Nižné Nemecké. Sotva to bylo možné provést bez účasti ukrajinské tajné služby. Nevylučuji, že i dnes na hranici Podkarpatské Rusi s Rumunskem, Slovenskem, Maďarskem a Polskem fungují takové tunely. Vím jistě, že úspěšně fungují lidové celnice.
Obyvatelé regionu křičí "Sláva Ukrajině", a doma hovoří rusínsky nebo maďarsky. V kancelářích krajského zastupitelství v Užhorodě vás uvítají státním jazykem, ale pak opatrně a automaticky začnou mluvit tím naším.
Rusíni znovu musí žít pod cizí vládou. Přežili Rakousko-Uhersko, Československo, dvoudenní Karpatskou Ukrajinu, Horthyho režim, sověty. Přežijí Ukrajinu!? Doufám, že ano.
Více: http://cz.sputniknews.com/politika/20150321/137897.html#ixzz3V0cnLYOY
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz